Špirlice nachová

Špirlice nachová

Špirlice nachová

Špirlice nachová

Špirlice nachová

Špirlice nachová

Špirlice nachová
Špirlice nachová
3
Fotogalerie

Špirlice nachová

(latinsky: Sarracenia purpurea, slovensky: saracénia purpurová)
Čeleď: Sarraceniaceae (latinsky: saraceniovité)
Špirlice nachová se vyskytuje pouze v Severní Americe. Severní poddruh je chladnomilný, jižní je teplomilnější, ochlupenější a má výrazné červené žilkování. Listy špirlic, které rostou v přízemní růžici, jsou přetvořeny ve vakovité, poléhavé a zespodu se rozšiřující láčky. Jsou zelené s červeným síťováním, na plném slunci nachově červené. Na rozdíl od ostatních druhů špirlic je stříška u špirlice nachové přeměněna v límec, takže prostor nad ústím není krytý a vnitřek láčky je ředěn srážkami. Ústí pokrývá nektar, který láká hmyz. Ten potom vnikne za dalším nektarem do láčky, odkud se nemůže dostat, v tekutině na jejím dně se utopí a rostlina ho postupně jako svou potravu stráví.

Nejdůležitější vlastnosti

Kvetení (březen až srpen)
123456789101112
Nároky na světlo
Nároky na vlhkost
Barva květu
bíláčervenážlutá
zlatá
zelená
Výška
0,10 m
Nároky na půdu
písčitá, vřesovištní,
Tvar:
přízemní růžice, vystoupavý
List
dlouhý
Atraktivita
květ, list

Použití

Špirlice nachová je částečně mrazuvzdorná, tudíž je možné pěstovat ji celoročně venku. Aby přežila větší mrazy, potřebuje na zimu ochrannou vrstvu ve formě slámy, chvojí, mechu nebo fólie.

Ostatní vlastnosti

Špirlice nachová je nejrozšířenějším druhem tohoto rodu.

Barva listu: zelená, červená/fialová, s kresbou

Květ: Květy dosahují průměru až 10 cm. Severní poddruh kvete tmavě červenými květy, jižní bílými až zelenožlutými. Po opylení korunní lístky opadnou a z květu se stane tobolka s mnoha semeny.

Plod: tobolka

Další trvalky

Články odjinud