Špirlice bělolistá se vyskytuje pouze v Severní Americe. Její listy, které rostou v přízemní růžici, jsou přetvořeny v trumpetovité, zespodu se rozšiřující láčky, jež směřují kolmo nahoru. Jsou zbarveny tmavě zeleně, v horní části jsou bílá okénka s červeným žilkováním. Bílá okénka mají prosvětlit láčku, aby se do ní hmyz nebál vstoupit. Kolem ústí láčky je přehnutý lem a nad ústím stříška, sloužící jako ochrana láčky před deštěm. Ústí i stříšku pokrývá nektar, který láká hmyz. Ten potom vnikne za dalším nektarem do láčky, odkud se nemůže dostat, v tekutině na jejím dně se utopí a rostlina ho postupně jako svou potravu stráví.
Nejdůležitější vlastnosti
Kvetení (březen až květen)
123456789101112
Výška
1,25 m, v kultuře do 0,6 m
Nároky na půdu
písčitá, vřesovištní,
Tvar:přízemní růžice, vystoupavý
Použití
Špirlice bělolistá se ve volné přírodě vyskytuje pouze v Severní Americe, kdekoliv jinde ji tedy lze pěstovat jen v kultuře. V létě potřebuje hodně vody a teploty kolem 20 až 30 stupňů, je možné ji letnit. Přes zimu nemůže zůstat venku, nejlepší jsou prostory s teplotou kolem 10 až 20 stupňů, například okenní parapety, větrané skleníky či meziokenní prostory. Zapotřebí je snížená zálivka.
Ostatní vlastnosti
Víčko špirlice bělolisté je nad otvorem umístěno mírně šikmo směrem vzhůru. Jeho okraje jsou - na rozdíl od ostatních druhů - po stranách velmi nápadně zvlněné. Je to nejvyšší druh z tohoto rodu.
Barva listu: tmavě zelená, s kresbou
Květ: Tmavě červené květy nasládlé vůně vyrůstají jednotlivě na vysokých stvolech. V čnělce, kolem které visí korunní lístky, mají pět oddělených vchodů pro hmyz. Po opylení korunní lístky opadnou a z květu se stane tobolka s mnoha semeny.
Plod: tobolka