Sója luštinatá je jednoletka pocházející z jihovýchodní Asie. V současnosti se běžně pěstuje v mnoha zemích, u nás jen v teplejších oblastech. Často zplaňuje a při dozrávání žloutne. Její listy se podobají listům fazolovým.
Použití
Sklízí se sójové boby, z nichž se vyrábí potraviny jako mléko, olej (využitelný i v kosmetice), maso, hrubá a hladká mouka. Ze zkvašené sóji se připravuje rostlinný tvaroh, jogurt a sýr. Mladé výhonky tvoří součást zeleninových salátů, zelené rostliny mají využití jako zelené hnojení a krmivo pro dobytek.
Ostatní vlastnosti
Sója je lehce stravitelná, obsahuje množství bílkovin větší než maso hospodářských zvířat, fosfolipidy, draslík, hořčík, vápník, nikl, měď, železo, mangan, fosfor, zinek a kobalt, vitaminy B1 a B2, C,D,E, K a provitamin A. Příznivě ovlivňuje krvetvorbu, nervovou soustavu i látkovou výměnu, snižuje hladinu cholesterolu a riziko rakoviny prsu. Doporučuje se ji konzumovat při cukrovce, ateroskleróze, krevních chorobách či neurasthenii. Sója obsahuje rostlinné estrogeny, které jsou prospěšné pro ženy v menopauze, nikoliv však pro kojence a kojící ženy. Obshuje i anti-nutrienty, látky, jež mohou mít nežádoucí vliv na trávení škrobů, cukrů a využití minerálních látek. Vzhledem k tomu, že se v Evropě historicky nevyskytovala, mají někteří Evropané alergii na její proteiny. Asijská kuchyně předchází problémům tím, že využívá hlavně fermentované sójové výrobky. Živí-li se někdo hlavně sójovými produkty, mívá problémy s úbytkem červených krvinek.
Barva listu: zelená
Květ: Květní hrozny jsou úžlabní, skládají se z 5 až 8 květů, kultivary jich mají i 20. Kalich je trubkovitý, koruna růžová, jemně fialková nebo také bílá.
Plod: lusk