Angínovník čínský pochází, jak jeho druhové jméno napovídá, z východní Asie. Tato léčivá trvalka existuje v několika odrůdách, které se odlišují barvou květů. U nás se většinou pěstuje jako balkonová přenosná rostlina, špatně totiž snáší větší mrazy.
Použití
Pro léčebné účely se používají čerstvé listy a oddenek ve formě odvaru. Listy se žvýkají při angíně nebo zahlenění, oddenek působí močopudně, je proto vhodný při chorobách močových cest i ledvin, doporučuje se i při poruchách žláz s vnitřní sekrecí, zácpě a nadýmání či revmatizmu.
Ostatní vlastnosti
Angínovník je poměrně silný až mírně toxicky, je proto nutné užívat ho uměřeně, aby nezpůsobil alergickou reakci. Podle Jančova a Zentrichova Herbáře léčivých rostlin by se měl žvýkat maximálně půl minuty, ne více než šestkrát denně, 125 ml odvaru by se mělo pít čtyřikrát denně.
Barva listu: zelená
Květ: Šestičetné květy v řídkých květenstvích jsou zbarveny žlutě až oranžově, mají červené skvrny.
Plod: tobolka