Jehličnany patří k nejčastěji vysazovaným dřevinám – jsou odolné a nenáročné, dobře snáší sucho i mráz. Poradíme vám, které z nich se hodí do zahrad velkých či malých, vysvětlíme vám, jak je kombinovat s ostatními rostlinami.
Mohlo by vás také zajímat: Listnáče, Zahradní rostliny, Okrasné rostliny, Zahrady. Podívejte se na stromy v katalogu rostlin.
Zeravinec japonský se velmi podobá zeravům, ale je poněkud hruběji olistěný. Jak jeho jméno napovídá, pochází z Japonska. Tvoří malé stromky či keře, zajímavá je křídově bílá kresba zespod šupinek.
Známé rčení o domě, stromě a zplozeném synovi kdysi znamenalo kus poctivé práce – a čekání. Dnes dokážeme díky moderním technologiím a technice předběhnout čas, takže několikaletého stromového mohykána můžete mít v zahradě prakticky přes noc.
U nás nejčastěji pěstovaný druh cedru. Větve má hustě porostlé krátkým jehličím ve svazečcích. Koruna je řídká a větve dlouhé, tuhé a vodorovné. Existují i převislé kultivary.
Původní druh je vysoký strom hodící se jako solitér do parků a větších zahrad. Kultivary se liší barvou jehličí i tvarem a výškou koruny. Tato dřevina bývá choulostivá vůči exhalátům v městském prostředí.
Velmi oblíbená jedle. Její jehličí je svěže zelené, husté a měkké. Již v mladém věku tvoří dekorativní šištice, které mají fialovou barvu. Hodí se i do menších zahrad, občas lze koupit jako vánoční strom.
Původní kultivar tohoto smrku dorůstá čtyřiceti metrů, ale existují také pro zahradu použitelnější jehlancovité zakrslé kultivary. Pro tento jehličnan je typické velmi krátké pravidelně uspořádáné jehličí.
Tato původem himalájská dřevina připomíná tis, má ale měkčí a delší jehlice, které jsou velmi hustě posazené na větvi. Je dekorativní, ale pro svou choulostivost vůči mrazu se u nás méně pěstuje.
V dubnu nastávají pro výsadbu živého plotu nejvhodnější podmínky. Půda již nebývá zmrzlá. Po zimě je vlhká, proto se sazenice snadněji ujímají. V tomto období jim ani nehrozí úmorná vedra a sucha.
Borovice středního vzrůstu s několika malými kultivary. Jehličí je svěže zelené, tmavě zelené nebo stříbřité - podle kutlivaru. Pěstují se často v parcích a zahradách, menší zakrslé formy také na skalkách.
Zvláští dřevina keřovitého vzrůstu pocházející z Japonska. Připomíná borovici s velmi tlustými a tuhými jehlicemi. Pajehličník přeslenatý je vzácnou rostlinou, málo pěstovanou. Hodí se spíše do nádob.
Pod tímto druhem se skrývá široká skupina růtzných kultivarů, které se liší tvarem koruny i barvou jehličí. Všechny variety mají hladkou kůru a dlouhé větve, na nichž ve svazečcích roste neopadavé jehličí.
Jeden z velmi dekorativních smrků, který zaujme na první pohled svými dlouhými vodorovnými větvemi a modrozeleným jehličím s ojíněním. Jeho koruna bývá široce kuželovitá.
Jediný druh smrku, který je u nás původní. Dnes je hojně rozšířen do nejnižších poloh země, ale jeho původním stanovištěm jsou nejvyšší horské partie pod hranicí lesa.
Největší strom světa pocházející ze Severní Ameriky. U nás dorůstá maximálně do výšky třicet metrů. Svou hustou korunou se podobá zeravu.
Zakrslé kultivary jehličnanů si získávají stále větší oblibu. Jsou vhodné pro osazování malých i větších moderních zahrádek, dobře se uplatní ve skalce a dají se s úspěchem pěstovat i v nádobách.
Tento strom, dosahující výšky kolem dvaceti až třiceti metrů, se velmi podobá známějšímu a rozšířenějšímu modřínu opadavému.
Kvetoucí větvičky uprostřed zimy připomínají dávný zvyk, kdy na svátek svaté Barbory, tedy dnes, řezala děvčata proutky z ovocných stromů, aby jim doma na Štědrý den rozkvetly.
Nejčastěji pěstovaný a nejznámější druh smrku, kterému se lidově říká stříbrný. Jeho jehličí je skutečně stříbrné, šedavé nebo plavě zelené.
Tato borovice je velmi atraktivní pro svou černožlutou borku a sytě zelené jehličí. Najdeme kultivary nízké poléhavé, kuželovité a pyramidální i vysoké stromy.
V zahradách oblíbený druh tisu. Jeho jehličí je špičatější a navíc roste po celém obvodu větví. Mladé větvičky většinou míří kolmo vzhůru.
Podobně jako další druhy cedrů zaujme jehličím a větvemi. Tento druh bývá hustší a tvoří kompaktnější tvary. (Rostlina dne)
Konec léta a začátek podzimu je vhodným obdobím pro založení živého plotu. Vysazujeme rostliny v kontejnerech i prostokořenné.
Nejvhodnější dobou pro výsadbu listnatých i jehličnatých stromů se zemním balem je období od opadu listů, tj. kolem poloviny října, do období před rašením listů kolem poloviny dubna, výjimku tvoří mrazové dny.
Vyšší forma smrku s řídkou korunou. Jehličí je zatočeno směrem nahoru a vytváří štětinaté větve. Strom má nejčastěji kuželovitou korunu s dlouhými větvemi nižších řádů. (Rostlina dne)
Zahradní kompozice bývají na jaře bohaté na časně kvetoucí trvalky. Kráné a v květu můžeme zastihnout také dřeviny. Vřesovec pleťový vyniká záplavou drobných květů. (Rostlina dne)
Vřes se vyskytuje v jediném druhu, ale má nepřeberné množství kultivarů, které se liší tvarem koruny, barvou jehličí i květů a nároky na pěstování. (Rostlina dne)
Velmi zajímavý keř. Na první pohled nepřipomíná borovici. Tvoří totiž dlouhé šlahounovité větve, které jsou rovnoměrně porostlé hustými a krátkými jehlicemi, připomínají kulaté kartáče. (Rostlina dne)
Toužíte mít na zahradě ornamentální keře? Fascinuje vás keř ve tvaru koule, nádoby nebo dokonce lidské hlavy? Máte-li dost trpělivosti, můžete si je vytvarovat sami.
Podobná témata: Zahradní doplňky, Exotika, Výživa a hnojení, Lípa, Peckoviny, Zahrady, Popínavé rostliny, Bambus, Letničky a dvouletky, Užitečná zahrada, Zdraví, Bonsaje, Kokedama, Stříbro, Drobné ovoce, Bylinky, Olivovník, Pěstování, Kočky, Soutěže
Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.
Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.
Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?
Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.
Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.