Přestože do rodiny chřestů patří až 300 druhů, jako zelenina slouží jediný – chřest lékařský. Jde až o 150 cm vysokou, vytrvalou a mrazuvzdornou rostlinu, která podle odrůdy vydrží na stanovišti i 20 let. Celou dobu vám při správné péči bude dávat každé jaro chutné zeleninové výhonky. Jak chřest pěstovat?
Chřest neboli špargl je k jídlu i pro okrasu
Ke konzumaci slouží mladé výhonky, ale chřest lékařský (Asparagus officinalis), lidově zvaný špargl, se pěstuje i jako okrasná rostlina: výrazné jsou jeho stonky s částmi napodobujícími listy. Je dvoudomý, má tedy samčí i samičí rostliny, přičemž obě produkují jedlé výhony. Samičí rostliny v červnu až červenci kvetou drobnými bílými až žlutozelenými květy a poté tvoří červené, nejedlé bobule, mající asi šest až osm milimetrů v průměru. Samčí odrůdy to nedělají, nevysilují se, díky čemuž žijí déle a jsou výnosnější. Proto můžete sehnat sazenice převážně samčích odrůd.
Jak správně připravit chřest? Podívejte se na video:
Chřest bílý, nebo zelený? Záleží na pěstování
Ačkoli z obchodu můžete znát chřest bílý a chřest zelený, vězte, že jde stále o jednu rostlinu, záleží jen na způsobu pěstování. Pokud ve výhoncích neprobíhá fotosyntéza, zůstanou bílé.
- K pěstování pro bílý chřest se hodí odrůda Fruhlim, vysokým výnosem pak vyniká odrůda Cumulus.
- Naopak sluneční světlo zajistí krásnou zelenou barvu chřestu. K pěstování zelených výhonků se doporučuje středně raná odrůda Xenolim.
- Odrůdy Gijnlim či Backlim se hodí pro oba způsoby pěstování. Obecně platí, že z jedné rostliny získáte během sezony asi čtvrt kila výhonků.
Pěstování chřestu: Jak začít?
Než se pustíte do pěstování chřestu, vyberte vhodné stanoviště – tato zelenina potřebuje plné slunce a ochranu před větrem. Protože jej budete pěstovat až dvacet let, místo si důkladně promyslete, pak už rostlinu nepřesunete.
Chřest se dá pěstovat ze sazenic, které koupíte v zahradnictvích a na internetu, což je výrazně jednodušší. Pokud je ale neseženete, můžete se během dubna či března pustit do pěstování ze semen. Ta je potřeba nejprve dva dny nechat ve vodě. Poté klíčí při teplotě 20 až 28 °C v truhlíku či pařeništi. Hloubka výsevu by měla být asi dva centimetry. Nejdříve měsíc po posledních mrazech lze rostliny přesadit ven.
Na první sklizeň si počkáte tři roky
Než se dočkáte první vlastní sklizně této zeleniny, budete muset vydržet až tři roky. První rok zasadíte sazenice, kterým je ale třeba předem připravit půdu. Ta musí být hlinitopísčitá, a pokud takovou na záhonech nemáte, musíte ji důkladně promíchat, a to až do hloubky 90 centimetrů. Kromě písku vmíchejte i kompost či chlévský hnůj. Z takto připravené půdy se vytvářejí brázdy, které by měly být asi 30 centimetrů hluboké a 40 až 60 centimetrů široké. Do brázd zasaďte asi šest centimetrů hluboko samčí sazenice. Poté je pravidelně zalévejte, jejich okolí odplevelujte a občas přihrňte zeminou. Za čas vyraší zelené prýty, které na podzim u země seříznete.
Na jaře druhého roku nad svými rostlinami udělejte hrůbky – navrstvěte zeminu asi 30 cm do výšky a 40 cm do šířky. Lehce udusejte a nahrňte do pravidelného tvaru, aby všechny rostliny byly zhruba stejně hluboko. Pravidelně zalévejte a vytrhávejte plevel. U některých odrůd můžete již tento rok sklidit zhruba třicet procent výhonů. Zbytek nechte dál růst, na podzim nad zemí opět seřízněte zelené části rostliny.
Třetí jaro je rokem první sklizně a vy se musíte rozhodnout, zda chcete chřest bílý, nebo zelený. V prvním případě je třeba na začátku jara, zhruba v polovině března, zvýšit hrůbky až do výše 50 centimetrů, nebo ty současné důkladně zakrýt černou netkanou textilií či fólií. Nedostatek slunečních paprsků způsobí, že vyrostou bílé výhonky, které můžete poprvé sklízet koncem dubna. Textilii odhrňte, výhonky seřízněte asi třicet centimetrů nad sazenicí a hrůbek znovu přihrňte. Chřest lze sklízet opakovaně až do konce června.
Zelený chřest nechte růst volně. Nad rostlinou nahrňte jen nízké hrůbky a výhony odřezávejte pravidelně. Mají jinou chuť než ty bílé, chutnají výrazně a mírně nahořkle. Sklizený chřest namočte na 24 hodin do ledové vody, která zastaví růst a hořknutí. Na konci sklizně rozhrňte hrůbky a rostliny přihnojte. Výhony chřestu nechte volně růst opět až do podzimu, kdy je odříznete u země. Hnojit můžete i během vegetace, zvýšíte tím výnos.
Chřestu škodí chřestovníčci
Na nadzemních částech chřestu se mohou usadit broučci, kteří rostlinu poškozují. Jde o chřestovníčka dvanáctitečného či obecného. Larvy brouků i samotní brouci žerou listy a mladé výhonky rostlin, čímž je poškozují a snižují výnos. Aby se u vás neusadili, je potřeba důkladně likvidovat posklizňové zbytky porostu.
Když už se brouci objeví, je nutné je ručně sbírat. S postřiky opatrně – vyberte zdraví nezávadné, například prostředek Danadim Progress s účinnou látkou dimethoát. Použití musí být přesně podle návodu a je nutné dodržovat ochrannou lhůtu.
Chřest mohou likvidovat i slimáci, na které platí například hlístice, granule s fosforečnanem železitým, indičtí běžci, zkusit můžete i různé babské rady.
Jak využít chřest
Chřest je skvělá nízkokalorická zelenina s vysokou výživovou hodnotou. Je mimořádně vhodný na hubnutí, nabitý různými vitamíny a minerály. Můžete jej upravit jako přílohu k rybě, udělat z něj polévku, rizoto, lze ho přidat na pizzu. Italové z něj připravují chutný salát. Výtečný je v holandské omáčce nebo obalený sušenou šunkou.
Zelený chřest se zpracovává celý, bílý je třeba předem oloupat a odlomit ztvrdlé spodní části. Z nich můžete připravit vývar.
Nechcete-li chřest zpracovat ihned, dá se sušit v sušičce na ovoce. Umyjte ho a nakrájejte na špalíčky velké 2,5 centimetru. Při teplotě 50 ˚C se budou sušit asi šest hodin. Správně usušené plody jsou křehké. Chřest můžete také zavařit do sklenic ve sladkokyselém nálevu.
