Co je alergie?
Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na látky, se kterými se běžně setkáváme ve svém prostředí; pro organismus trpící alergií jsou však nebezpečné, nedokáže je totiž tolerovat. Alergií existuje celá řada – na pyl, roztoče, plísně, zvířata, bodnutí hmyzem, vyskytnout se může i alergie potravinová, léková a kožní (kopřivka, ekzém). Neléčená alergie se může postupně rozšiřovat v ostatní formy.
Jak si poradit s jarními alergiemi? Podívejte se na video:
Projevy alergie na pyl: Máte některé? Nechte se vyšetřit u alergologa
Sezonní alergická rýma, tradičně označovaná jako senná rýma, se odborně nazývá polinóza. V jarním období, kdy začínají kvést rostliny, se objevuje v ovzduší silná koncentrace pylových zrn. Při vdechnutí dochází k nepřiměřené reakci organismu. Projevuje se silným svěděním očí a nosu, kýcháním a pálením v ústech a krku. Objeví se rýma buď vodnatá, nebo se naopak ucpe nos a brání dýchání. Komplikací může být ztráta čichu, chuti, záněty nosních dutin a astma.
Sezonní alergická rýma: Jak se jí účinně bránit?
Vyloučit úzký kontakt s pyly není samozřejmě možné. Ale lze dodržovat určitá pravidla, která sníží rizika pylové alergie. Koncentrace pylů v ovzduší je ovlivněna také počasím. Horké a suché počasí napomáhá šíření pylů, stejně tak i vítr. Naopak déšť sráží pylová zrna k zemi. Hodně vám pomůže sledování pylového semaforu. Nezkoušejte alergii překonávat sami, lepší je vždy vyhledat lékaře (alergologa), který vám udělá testy, aby se zjistilo, nač jste přesně alergičtí, a doporučí nejvhodnější léčbu.
Hlavní druhy rostlin, které mohou zapříčinit pylovou alergii
- Trávy a obiloviny: pýr, jílek, psárka, psineček, lipnice, žito, medyněk, srha, sveřep, kukuřice, chundelka, kostřava, kukuřice, bojínek, rákos;
- Dřeviny: habr, ptačí zob, bez, jírovec, ořešák, bříza, javor, jasan, olše, vrba, líska, jilm, topol, kaštan, lípa, platan, buk, dub, cypřiš;
- Byliny: pelyněk, řepka, ambrózie, zlatobýl, pampeliška, slunečnice, merlík, lebeda, laskavec, kopřiva, šťovík, jitrocel, jetel, hořčice, vojtěška.
Pylová zrna obsahují samčí buňky – rostlinné spermie. Zrna jsou velmi malá, jejich průměrná velikost je 0,05 milimetru, zrakem je tedy není možné uvidět. Alergické příznaky jsou provokovány při koncentraci deset až dvacet pylových zrn na metr krychlový. Ve vrcholné sezóně kvetení trav je ve vzduchu přibližně sto až pět set pylových zrn na metr krychlový.
Alergie na ovoce, zeleninu a ořechy: Často jde ruku v ruce s alergií na pyl
S pylovou alergií je často spojena i přecitlivělost na ovoce a zeleninu. Například lidé alergičtí na břízu nesnesou jablka či lískové oříšky a podobně. Alergikům dělají největší problémy jablka a hrušky, třešně, meruňky a broskve, ze zeleniny špenát, rajčata, petržel a celer. Vůbec nejtěžší reakce bývají na lískové a vlašské ořechy, mandle a buráky.
Pylová alergie: Jak ji zvládnout co nejlépe? Dodržujte těchto 13 pravidel
- Pokud máte s pylovou alergií problémy, omezte vycházky za slunných a větrných dnů.
- Nejezděte v autě se staženými okýnky, používejte pylové filtry.
- Je vhodné pobývat u vodních ploch, nejvhodnější je moře, které alergikům prospívá.
- Doma větrejte po ránu a po dešti, nikoliv přes poledne, kdy je v ovzduší největší koncentrace pylů.
- Do oken si pořiďte protipylové sítě, jsou k sehnání na internetu.
- Pro vycházky je nejlepší čas také po dešti, který pyl spláchne.
- Doma využívejte čističky vzduchu, jež zachytí spoustu pylu a prachu.
- Je vhodné častěji oplachovat vlasy, protože se v nich zachytí mnoho pylu, stejně jako v srsti domácích mazlíčků.
- Ve vrcholné pylové sezoně nepořádejte pikniky a nekempujte v přírodě.
- Člověk alergický na pyl či plísně by v žádném případě neměl sekat trávu.
- Pozor dejte také na konzumaci medu, může obsahovat pylová zrna.
- Máte-li možnost, je vhodné v hlavním období kvetení odcestovat do hor nebo k moři. Zde se pylová sezóna posouvá, berte na to na zřetel.
- Mějte u sebe vždy léky na alergii či inhalátor.
Alergik zahrádkářem? Pěstujte rostliny produkující co nejméně pylu
Máte zahradu a jste alergik? Nezoufejte a vyberte si rostliny, které produkují málo pylu. Patří k nim druhy s plnými květy (pivoňky) nebo druhy s velmi krátkou dobou kvetení. Ideální jsou rostliny bez květů, například živé ploty ze zimostrázu, javoru či buku, které díky řezu nekvetou. Vybírejte rostliny rezistentní na plísně. Naopak se vyhněte květinám, které jsou velmi alergenní, třeba měsíček zahradní, okrasné trávy, lilie a jiné. Rovněž spory hub vyvolávají alergie. Také vrby, lísky, olše či topol způsobují velké potíže.
Pylová alergie je nepříjemné onemocnění, ale s dodržením určitého režimu se s ní dá žít. Útěchou nám může být, že podle výzkumů se s postupujícím věkem pomalu vytrácí.