Podle Guinnessovy knihy rekordů je mancinela obecná nejnebezpečnější strom na světě. Ve všech svých částech totiž obsahuje látku, která je silně dráždivá a způsobuje vážné zdravotní komplikace. Nepříjemné zkušenosti s tímto stromem vykreslují i přezdívky, jež dostal. Říká se mu strom smrti či karibská medúza.
Jak vypadá strom smrti
Mancinela obecná (Hippomane mancinella) je nevelký, stálezelený či poloopadavý strom či keř, který dorůstá výšky 10 až 15 metrů. Strom je obvykle bohatě větvený, a to již od země. Má šedou či červenou kůru, často porostlou lišejníky. Listy jsou až pět centimetrů dlouhé, na líci lesklé, srdcového tvaru. Květy jsou žlutozelené. Jeho plody připomínají malá jablka, příjemně sladce voní, a dokonce na první kousnutí i příjemně chutnají. Jsou velké asi 3,5 centimetru a uvnitř je několik malých, tmavých semen.
Ve španělštině je strom nazýván arbol de la muerte, což znamená strom smrti. K jeho dalším přezdívkám patří karibská medúza či plážové jablko.
Kde roste mancinela
V Česku ji naštěstí běžně nepotkáte, roste v zalesněných oblastech na pobřeží tropické Ameriky, v pásu od jižní Floridy až po oblasti severu Jižní Ameriky. Vyskytuje se i na Galapágách.
Nejčastěji strom vyrůstá na březích brakických vod (tedy těch, kde se míchá slaná a sladká voda), na mořském pobřeží. Ve vnitrozemí je vzácnější. Právě mořské proudy využívá rostlina ke svému šíření, když semena spadnou do slané vody a jsou proudy odnesena na nové místo. Semena udrží svou klíčivost až dva roky ve vodě. Tam, kde není moře, šíří semena leguáni a želvy, kteří mohou plody bez obav konzumovat.
Může způsobit prudké zdravotní potíže
Ač na první pohled vypadá obyčejně, všechny části tohoto stromu obsahují jedovatou, mléčně bílou latexovou šťávu. Ta má silně dráždivý a alergenní účinek na kůži a sliznice, protože obsahuje komplexní směs různých toxinů. Jednou z takových látek je phorbol, který je rozpustný ve vodě, a je dokonce vědecky dokázáno, že některé z obsažených látek podporují tvorbu rakovinných nádorů.
K otravám nejčastěji dochází, když se neznalí turisté chtějí pod stromem ukrýt před prudkým deštěm. To se ve vodě rozpustí právě phorbol a vodu kontaminuje. Když taková dešťová voda poté steče na lidskou pokožku, způsobí nepříjemnou kontaktní dermatitidu připomínající popáleniny. Přímý kontakt s listy, kmenem nebo šťávou z rostliny vyvolá nepříjemnou a bolestivou dermatitidu, která se projevuje zarudnutím kůže, vyrážkou, vznikem puchýřů, zánětů a otoky. Puchýře jsou navíc náchylné k dalším infekcím. Pokud se šťáva dostane do oka, může vyvolat silný zánět spojivek, poškodit zrak a způsobit dočasnou slepotu. Když turisté ochutnají plody, které si utrhnou ze stromu či seberou ze země, dochází k otravě či podráždění trávicího traktu, která se nejčastěji projevuje podrážděním úst a hltanu, bolestmi břicha, průjmem a zvracením. Nicméně v moderní době není známý žádný případ, kdy by otrava skončila smrtí, přesto je důležité vyhledat lékařské ošetření.
- Zdravotní potíže může způsobit i aerosol vzniklý při řezání čerstvého dřeva a kouř z jeho pálení.
- Kvůli extrémnímu nebezpečí jsou stromy označeny červenými kříži, varovnými cedulemi a znaky.
Využití mancinely
- Dřevo tohoto stromu je tvrdé, trvanlivé, lesklé, uvnitř tmavé s krásnou kresbou, proto je využíváno k výrobě nábytku. Předtím se však dá důkladně vyschnout na slunci, aby ztratilo všechny zbytky toxické šťávy.
- Je to medonosná rostlina, med žádné potíže nezpůsobuje.
- Stromy bývaly dříve vysazeny k obraně břehů před erozí, nyní je mancinela ponechávána jen na území národních parků, v jiných místech je kácena právě kvůli zdravotním obtížím, které způsobuje. Následkem toho je dokonce na Floridě zařazena mezi ohrožené druhy.
- Karibští domorodci využívali dřevo stromu k výrobě jedovatých šípů, případně tvořili jed přímo ze šťávy. Také účinky stromu využívali v lidovém léčitelství.