Tvarovaný, nebo netvarovaný?
Živé ploty můžete mít tvarované nebo volně rostoucí. Jaký si vybrat? Pokud si např. chcete založit živý plot v prostoru, který je asi 1–1,5 m široký, bude vhodnější tvarovaný živý plot. Hodí se do městských a moderních zahrad, ale poslouží i v předzahrádce.
Tvarované živé ploty jsou na pohled velmi efektní, časem pěkně zhoustnou a budou praktickou i užitečnou kulisou květinových záhonů a vhodným společníkem trávníků v moderně koncipované zahradě. Na údržbu a čas jsou však mnohem více náročné než volně rostoucí.
Na založení tvarovaného živého plotu lze využít buď opadavé, nebo stálezelené dřeviny. Nevýhodou stálezelených je, že zejména v zimě propouštějí méně světla, jsou příliš monotónní a působí masivně až smutně.
Opadavé keře působí v živých plotech živěji, avšak každoročně na podzim shodí kopy listí, které je třeba uklidit. Ve větších zahradách je nejlepší založit volně rostoucí živý plot s jedním, případně více druhy dřevin. Ideální výška je 1,5–2 m. Takové živé ploty jsou celoročně proměnlivé, na jaře, někdy i v létě hezky kvetou, dekorují je pěkné a leckdy zajímavé plody a na podzim barevné listy. Nedoporučuje se však zakomponovat do takového porostu příliš mnoho druhů dřevin, protože výsledný efekt by působil spíše chaoticky. Volně rostoucí živé ploty jsou na údržbu prakticky nenáročné, žádají jen občasné zmlazení a v době velkých veder důkladnou zálivku.
Kdy řezat a co řezat
Základem pěkně zeleného, rovnoměrně olistěného a hustého živého plotu je i správný řez. První řez je třeba provést u opadavých keřů hned po výsadbě – nadzemní část zkrátíme o třetinu až polovinu. Toto je důležité tehdy, pokud sázíme rostliny prostokořenné (u sazenic v kontejneru řez není potřeba). V druhém roce po výsadbě zkrátíme opadavý živý plot o polovinu, tím podpoříme bohaté rozvětvení. Novým letorostům pak během vegetace stříháme jen špičky výhonů), což usnadní růst spodních a bočních větviček.
Stálezelené dřeviny a jehličnany nestříháme v nejbližších dvou letech po výsadbě vůbec, výjimkou je bobkovišeň – té zkracujeme příliš dlouhé výhonky asi o polovinu.
Živé ploty stříháme do kónického tvaru. Hlavně u světlomilnějších druhů dřevin by měla být koruna o 20 cm užší než spodní část keře. Jen tak bude mít i spodní část keře dostatek světla a nebude prosychat. Řez je nežádoucí pouze pro keře přirozeně kulovitého, kuželovitého nebo jiného tvaru. Neprospívá ani většině jehličnanů.
Živé ploty by se v dalších letech měly řezat dvakrát ročně – na jaře a počátkem léta. Ovšem není to pravidlo – někdy je k udržení atraktivního tvaru potřebné sáhnout po nůžkách i vícekrát. Jedné zásady bychom se měli vždy držet: Nikdy neprovádět řez ani střih keřů v době letních veder. Pak se často stane, že letorosty začnou zasychat. A ještě něco – po úpravě živého plotu rostliny vždy zalijeme, i když se jedná o suchomilné druhy.
Co dělat, když živý plot zestárne
V mnoha případech pomůže radikální zásah – ořezat a nechat znovu vyrůst. Některé rostliny bez udržovacího řezu s přibývajícími léty ztrácejí množství květů a bohatě rozkvetou až po prořezání, spousta letorostů keř zahustí a ztratí tím svůj původní vzhled i tvar. Představme si tedy hlavní druhy řezu, které zvládnete při troše šikovnosti i bez odborníků. Budete potřebovat pouze ostré zahradnické nůžky.
Zpětný řez udrží tvar i výšku
Silný zpětný řez je určen například pro v létě kvetoucí tavolníky (Spiraea japonica, Spiraea bumalda) atd. Všechny letorosty ve včasném předjaří bez milosti seřízneme nad zemí na šířku dlaně. Výhony znovu vyrostou ze starého dřeva a keře budou opět husté a kompaktní a znovu bohatě pokvetou.
Průklest keře zmladí
Ušetříme si spoustu práce se zmlazováním dřevin, pokud každé tři až čtyři roky uděláme prosvětlovací řez. Vyřezávají se při něm nejstarší výhony těsně nad povrchem půdy. Pravidelný prosvětlovací řez udrží keř v charakteristickém tvaru a zaručí bohatou násadu květů. Kromě starých rozvětvených výhonů zkrátíme také postranní, překřížené a suché větve. Tento řez je určen například pro svídy (Cornus), zákuly (Kerria) či pustoryly (Philadelphus).