vytisknout velikost písma Zimní zahrady 1: historie a současnost

V prvním díle seriálu o zimních zahradách si vysvětlíme, za jakým účelem původně vznikly, povíme si, proč se jejich výstavba stala hitem, ale pak desetiletí stagnovala, a k čemu zimní zahrady sloužily dříve a k čemu slouží dnes.

Plánujete pořídit si zimní zahradu, nebo už jste jejím majitelem? V tom případě je náš pětidílný seriál určen právě vám. Ve spolupráci s odborníky jsme pro vás přichystali souhrn zajímavých informací, rad, tipů a nápadů, které budete moci prakticky využít.  

Co se o zimních zahradách dozvíte:

  • Seznámíme vás s jejich historií, dřívějším i současným využitím.  
  • Poradíme vám s jejich umístěním, vhodným vybavením a vzhledem.
  • Ujasníme si, podle čeho vybrat správné materiály, izolaci a větrání.
  • Vysvětlíme, jak se pozná dobrá firma, která vám zimní zahradu postaví, porovnáme, jak je to s náklady při budování svépomocí i na klíč, a připomeneme souvislosti týkající se smlouvy a záruky.
  • Doporučíme vám rostlinné druhy vhodné do různých typů zimních zahrad.

Klepněte pro větší obrázek
Dnešní zimní zahrady mají různá využití, jedním z nich je jídelna, kde je stolování opravdovým požitkem; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy

Oranžérie: předchůdkyně zimních zahrad

Vzhledem k tomu, že sklo, hlavní stavební prvek zimních zahrad, bylo objeveno kolem roku 3 000 před naším letopočtem, je možné, že se v dané době stavby tohoto typu už objevovaly, avšak první zaznamenané údaje o zimních zahradách pocházejí až ze sedmnáctého století.

Móda obytných skleníků se tehdy rychle rozrostla. Staly se důležitou součástí paláců, zámků i domů bohatých měšťanů. V té době se v nich ale nepěstovaly stejné rostliny jako dnes; sázely se citrusové plody, nejčastěji pomeranče. Proto se také zimní zahrady nazývaly oranžérie.

Nedostupné citrusy jako symbol bohatství

Dnes koupíte sazenice citrusů běžně v zahradnictví. Před čtyřmi stoletími to však bylo něco opravdu exkluzivního – exotické citrusovníky se daly sehnat pouze od obchodníků, kteří je přiváželi lodí.

Pořídit si oranžérii bylo nákladnou záležitostí. Nejen že přivezené rostliny byly drahé, ale na dost peněz přišla i péče o ně. O tehdejší oranžérie se starala služebná, která k tomu byla určená.

Klepněte pro větší obrázek
Zimní zahrada jako ochrana vchodových dveří je praktický nápad s estetickým výsledkem; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy

Průřez staletími: nejdřív vzestup, potom pád 

Na konci osmnáctého století se kromě oranžérií staví i velké skleněné přístavby. Vzestup těchto staveb se vysvětluje vzrůstem vzdělanosti a s ním spojeným zájmem o botaniku. Pěstují se nejen rostliny okrasné, ale i užitkové, hodně se šlechtí. Zachovalé skleníky najdete i u nás, a to na mnoha zámcích, například v Teplicích, Miloticích či Raduni.  

Největšího rozmachu se skleněné zahrady dočkaly v devatenáctém století. Základní materiály sklo a ocel se začínají vyrábět průmyslově, a proto je k dispozici dostatek materiálu za příznivější ceny. Na první světové výstavě v Londýně (dnešní EXPO) roku 1851 byly návštěvníkům předvedeny oranžérie i skleníky.

Klepněte pro větší obrázek
Právě dokončenou zimní zahradu čeká ještě výběr vhodného nábytku a květin; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy

Ve 20. století začala ale móda oranžérií upadat. Na vině byl jejich stále ještě nákladný provoz a náročná obsluha (služebné se přestávaly zaměstnávat). V období válek takovéto stavby vůbec nevznikaly. Lidé své aktivity postupně směřovali více do volné přírody.

Boom v poslední čtvrtině dvacátého století

Obytné skleníky se opět vrací do módy až v osmdesátých letech dvacátého století. Už je nenazýváme oranžérie, ale zimní zahrady. Složení rostlin se zásadně změnilo; citrusy v nich sice najdete pořád, ale už nejsou dominantní – jejich roli převzaly rozmanité druhy květin a bylin.

Zimní zahrady dnes už nesymbolizují společenské postavení, ale spíše ukazují lásku k přírodě a rostlinám. Jejich pořizovací cena je přijatelná pro většinu zákazníků a na dnes pěstované druhy rostlin rozhodně nepotřebujete zvláštní služebnou. Oblibu zimních zahrad podporují technické pokroky jako klimatizace, různé druhy vytápění a dokonalé izolační materiály.

Klepněte pro větší obrázek
Dnes využíváme zahrady spíše z praktického hlediska, například jako rozšíření vchodové části domu; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy

Využití: oranžérie versus zimní zahrady

Oranžérie nejen že ukazovaly prestiž majitele, ale v době baroka (v Evropě 17. a 18. století) se v nich odehrával dvorní život – oslavy, setkání, plesy i různé bankety, a to přesto, že nebyly vytápěné. Chladno v nich bývalo i proto, že izolace byla velmi nekvalitní.

Zimní zahrady mají dnes jiné využití. Majitelé v nich hledají především klid a přiblížení se přírodě. Využíváme je jako příjemné místo k posezení u kávy, romantické večeři, čtení nebo relaxování.  

Náš tip: pobavte se a zároveň najděte inspiraci pro svou zimní zahradu

Ve volné chvíli si pusťte film Zelená karta (v hlavních rolích Gérard Depardieu a Andie MacDowell). Dívka, nadšená ekoložka, by udělala jakoukoliv bláznivinu, jen aby získala střešní byt s krásným skleníkem uvnitř. Pohled na něj vás jistě přiměje uvažovat o výstavbě něčeho podobného.

V příštím díle si blíže představíme jednotlivé typy zimních zahrad a ujasníme si, co promyslet při jejich plánování. Také se zaměříme na vhodné vybavení interiéru těchto prostor.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A