vytisknout velikost písma Zimní zahrady 1: historie a současnost

V prvním díle seriálu o zimních zahradách si vysvětlíme, za jakým účelem původně vznikly, povíme si, proč se jejich výstavba stala hitem, ale pak desetiletí stagnovala, a k čemu zimní zahrady sloužily dříve a k čemu slouží dnes.

Plánujete pořídit si zimní zahradu, nebo už jste jejím majitelem? V tom případě je náš pětidílný seriál určen právě vám. Ve spolupráci s odborníky jsme pro vás přichystali souhrn zajímavých informací, rad, tipů a nápadů, které budete moci prakticky využít.  

Co se o zimních zahradách dozvíte:

  • Seznámíme vás s jejich historií, dřívějším i současným využitím.  
  • Poradíme vám s jejich umístěním, vhodným vybavením a vzhledem.
  • Ujasníme si, podle čeho vybrat správné materiály, izolaci a větrání.
  • Vysvětlíme, jak se pozná dobrá firma, která vám zimní zahradu postaví, porovnáme, jak je to s náklady při budování svépomocí i na klíč, a připomeneme souvislosti týkající se smlouvy a záruky.
  • Doporučíme vám rostlinné druhy vhodné do různých typů zimních zahrad.

Klepněte pro větší obrázek
Dnešní zimní zahrady mají různá využití, jedním z nich je jídelna, kde je stolování opravdovým požitkem; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy

Oranžérie: předchůdkyně zimních zahrad

Vzhledem k tomu, že sklo, hlavní stavební prvek zimních zahrad, bylo objeveno kolem roku 3 000 před naším letopočtem, je možné, že se v dané době stavby tohoto typu už objevovaly, avšak první zaznamenané údaje o zimních zahradách pocházejí až ze sedmnáctého století.

Móda obytných skleníků se tehdy rychle rozrostla. Staly se důležitou součástí paláců, zámků i domů bohatých měšťanů. V té době se v nich ale nepěstovaly stejné rostliny jako dnes; sázely se citrusové plody, nejčastěji pomeranče. Proto se také zimní zahrady nazývaly oranžérie.

Nedostupné citrusy jako symbol bohatství

Dnes koupíte sazenice citrusů běžně v zahradnictví. Před čtyřmi stoletími to však bylo něco opravdu exkluzivního – exotické citrusovníky se daly sehnat pouze od obchodníků, kteří je přiváželi lodí.

Pořídit si oranžérii bylo nákladnou záležitostí. Nejen že přivezené rostliny byly drahé, ale na dost peněz přišla i péče o ně. O tehdejší oranžérie se starala služebná, která k tomu byla určená.

Klepněte pro větší obrázek
Zimní zahrada jako ochrana vchodových dveří je praktický nápad s estetickým výsledkem; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy

Průřez staletími: nejdřív vzestup, potom pád 

Na konci osmnáctého století se kromě oranžérií staví i velké skleněné přístavby. Vzestup těchto staveb se vysvětluje vzrůstem vzdělanosti a s ním spojeným zájmem o botaniku. Pěstují se nejen rostliny okrasné, ale i užitkové, hodně se šlechtí. Zachovalé skleníky najdete i u nás, a to na mnoha zámcích, například v Teplicích, Miloticích či Raduni.  

Největšího rozmachu se skleněné zahrady dočkaly v devatenáctém století. Základní materiály sklo a ocel se začínají vyrábět průmyslově, a proto je k dispozici dostatek materiálu za příznivější ceny. Na první světové výstavě v Londýně (dnešní EXPO) roku 1851 byly návštěvníkům předvedeny oranžérie i skleníky.

Klepněte pro větší obrázek
Právě dokončenou zimní zahradu čeká ještě výběr vhodného nábytku a květin; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy

Ve 20. století začala ale móda oranžérií upadat. Na vině byl jejich stále ještě nákladný provoz a náročná obsluha (služebné se přestávaly zaměstnávat). V období válek takovéto stavby vůbec nevznikaly. Lidé své aktivity postupně směřovali více do volné přírody.

Boom v poslední čtvrtině dvacátého století

Obytné skleníky se opět vrací do módy až v osmdesátých letech dvacátého století. Už je nenazýváme oranžérie, ale zimní zahrady. Složení rostlin se zásadně změnilo; citrusy v nich sice najdete pořád, ale už nejsou dominantní – jejich roli převzaly rozmanité druhy květin a bylin.

Zimní zahrady dnes už nesymbolizují společenské postavení, ale spíše ukazují lásku k přírodě a rostlinám. Jejich pořizovací cena je přijatelná pro většinu zákazníků a na dnes pěstované druhy rostlin rozhodně nepotřebujete zvláštní služebnou. Oblibu zimních zahrad podporují technické pokroky jako klimatizace, různé druhy vytápění a dokonalé izolační materiály.

Klepněte pro větší obrázek
Dnes využíváme zahrady spíše z praktického hlediska, například jako rozšíření vchodové části domu; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy

Využití: oranžérie versus zimní zahrady

Oranžérie nejen že ukazovaly prestiž majitele, ale v době baroka (v Evropě 17. a 18. století) se v nich odehrával dvorní život – oslavy, setkání, plesy i různé bankety, a to přesto, že nebyly vytápěné. Chladno v nich bývalo i proto, že izolace byla velmi nekvalitní.

Zimní zahrady mají dnes jiné využití. Majitelé v nich hledají především klid a přiblížení se přírodě. Využíváme je jako příjemné místo k posezení u kávy, romantické večeři, čtení nebo relaxování.  

Náš tip: pobavte se a zároveň najděte inspiraci pro svou zimní zahradu

Ve volné chvíli si pusťte film Zelená karta (v hlavních rolích Gérard Depardieu a Andie MacDowell). Dívka, nadšená ekoložka, by udělala jakoukoliv bláznivinu, jen aby získala střešní byt s krásným skleníkem uvnitř. Pohled na něj vás jistě přiměje uvažovat o výstavbě něčeho podobného.

V příštím díle si blíže představíme jednotlivé typy zimních zahrad a ujasníme si, co promyslet při jejich plánování. Také se zaměříme na vhodné vybavení interiéru těchto prostor.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Mysleli jste si, že vzhledem k suchému létu a dlouhodobě nadprůměrným teplotám už letos houby možná vůbec neporostou? Pak asi budete překvapeni. V posledních dnech nosí houbaři domů plné košíky. Zjistili jsme pro vás, kde aktuálně houby rostou a jaké.

15.  9.  2018 |
Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Sezóna chřipek a nachlazení je v plném proudu. Rýmě a kašli unikne jen málokdo z nás. Není ale nutné vše řešit jen prášky a předraženými přípravky z lékárny. Nepříjemné příznaky pomůže zmírnit třeba rýmovník. Máme pro vás návod, jak si z něj doma vyrobit sirup a mast.

27.  1.  2018 |
Jak pěstovat vřes na zahradě i v truhlíku na balkoně?

Jak pěstovat vřes na zahradě i v truhlíku na …

Vřesy rozkvétají mezi posledními rostlinami od konce léta do pozdního podzimu. Ozdobí truhlíky, zahradu a doplní i podzimní aranžmá. Co všechno potřebuje vřes na zahradě i v truhlíku a jak založit nové vřesoviště?

28.  8.  2018 |
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný je nejnebezpečnější houbou pro houbaře. Málokdo totiž čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce. Jak rozeznat tento jedovatý žampion, který vás může dostat do nemocnice, od žampionu jedlého?

31.  7.  2018 |
Co s muškáty přes zimu? Začněte to řešit už v polovině září

Co s muškáty přes zimu? Začněte to řešit už v…

Muškáty neboli pelargonie a jejich zazimování řeší snad každý, kdo má balkonové rostliny. Jak postupovat, na co si dát pozor a co dělat, pokud rostlinu během „zimního spánku“ napadnou škůdci? Poradí nám zkušená pěstitelka Miloslava Valinová.

12.  9.  2018 | | 2 N/A