Zimní zahrada již není synonymem luxusu nebo rozmařilosti. Díky současné nabídce kvalitních materiálů a technologií může vhodně rozšířit obytný prostor a přinést mnoho radosti i užitku.
Nejen na zimu
Při pořizování zimní zahrady si nejprve musíme ujasnit, jaký bude její účel a smysl jako součásti našeho bydlení. Zimní zahrady vykazují totiž v tomto směru značnou variabilitu a od ní se pak odvíjejí úvahy o konkrétním řešení.
Jedním z účelů, pro nějž se můžeme pro zimní zahradu rozhodnout, je rozšíření obytné plochy domu a snaha o zpříjemnění životního prostředí. V zimní zahradě také můžeme realizovat své botanické a zahradnické sklony a bez významu nemusí být ani zimní zahrada sloužící jako tepelný nárazník některé ze stěn domu. Je také dobré si uvědomit, že zimní zahrada neslouží jen v zimě, ale že ji budeme využívat celoročně a že tedy nebude sloužit pouze jednomu účelu – např. ochraně před nepříznivými povětrnostními podmínkami.
Kam s ní
Zásadní věcí, kterou je třeba řešit ještě ve fázi projektu, je orientace zimní zahrady z hlediska světových stran, která má vliv na její celkové fungování. Pokud chceme, aby zimní zahrada přinášela především tepelné zisky jako energetický nárazník, je vhodné ji orientovat severním směrem.
Pro pěstování rostlin a obytné využívání se naopak doporučuje umístit konstrukci zimní zahrady jižním nebo západním směrem, aby byla doba využití dopadajícího slunečního světla co nejdelší. To ovšem s sebou ponese v letním období i negativní efekt v podobě přehřívání prostoru pod prosklením. O řešení tohoto problému se zmíníme dále.
Na umístění zimní zahrady bude mít také vliv hlavní účel jejího využívání: pokud budeme preferovat obytnou funkci a rozšíření obývané plochy, bude účelné situovat stavbu do sousedství často využívané obytné místnosti, čistě „botanickému“ účelu nebude překážkou, když bude zimní zahrada trochu stranou hlavního bydlení.
Dřevěná klasika, hliník i plast
Pokud již víme, kde naše zimní zahrada bude stát a čemu bude sloužit, měli bychom zvolit materiál, z něhož ji postaíme. Trh pro tento účel nabízí tři základní možnosti – dřevo, kov anebo plast. K nejkvalitnějším materiálům patří dřevěná konstrukce z lepených dílců. Dřevo je pro tento účel optimální, pokud jde o tepelně izolační vlastnosti i trvanlivost, z vnější strany je ale zapotřebí tento materiál chránit proti povětrnostním vlivům a proti ultrafialovému záření.
Nejpoužívanějším kovovým materiálem pro konstrukci zimní zahrady je hliník. Jeho výhodami jsou odolnost vůči vlivům počasí a poměrně snadná manipulace při stavbě. Ve větších konstrukcích se ale projeví jeho menší únosnost a je proto dobré jej zkombinovat s jiným, pevnějším materiálem. Také velká tepelná vodivost hliníku může vést ke vzniku tepelných mostů.
Velké pole působnosti ve stavbách zimních zahrad mají plasty, které vykazují dobrou odolnost proti povětrnosti a dobře tepelně izolují, rovněž ale mají menší únosnost a kombinují se s pevnější konstrukcí.
Někdy teplo zadržujeme…
Tepelné efekty zimní zahrady se nás budou týkat, ať jsme ji stavěli pro jakýkoli účel. Pokud nám šlo o to, abychom s její pomocí především vytvořili „tepelný nárazník“ domu, budeme muset více uvažovat o jejím termodynamickém fungování. Musíme počítat s tím, že ani kvalitní skla a konstrukce nezabrání tepelným ztrátám. Aby zahrada domu přinesla žádaný tepelný efekt (který může znamenat až třetinovou úsporu energie), musí být v chladném období dokonale vzduchotěsně izolována jak od vnějšího prostředí, tak od vnitřku domu.
K lepší tepelné bilanci v proskleném prostoru mohou přispět i těžké, hmotné materiály, které akumulují teplo. Cihly, kámen nebo beton v zimní zahradě mohou zadržovat teplo a udržet tak příznivější teplotu, jejich velké množství ale v létě naopak může působit přehřátí.
…jindy se jej zbavujeme
Tepla, které v zimě zadržujeme, abychom v zimní zahradě zachovali příznivé klima pro rostliny a ušetřili při vytápění domu, může být v létě až příliš. Tehdy se mu bráníme tím, že slunečnímu záření postavíme do cesty stínicí prvky – vnitřní nebo vnější žaluzie a další prvky. Také sklo můžeme „ošetřit“ fóliemi zadržujícími paprsky anebo protislunečními skly, která mohou pohltit až 80 % slunečního záření. Také stínící strom v blízkosti zimní zahrady může bránit jejímu letnímu přehřívání.
Přehřívání může v létě podstatně omezit i větrání prostoru zimní zahrady, které zpříjemní životní prostor nejen nám, ale i pěstovaným rostlinám. Proudění vzduchu zajistí příčné větrání dveřmi nebo větrací jednotka. V horkých letních obdobích musíme zimní zahradu zabezpečit proti přehřátí i v době, kdy budeme např. na dovolené – pokud to nedokážeme zařídit jinak, je nutné pořídit elektronicky řízený systém větrání.
Trh je pestrý…
Na českém trhu nyní působí řada firem, které nabízejí stavbu zimních zahrad v řadě typizovaných provedení i realizaci projektů podle přání zákazníka. Populární jsou typizované „skládačky“, které lze poměrně variabilně obměňovat. Pokud se rozhodneme pro zimní zahradu „šitou na míru“, můžeme počítat se službou na klíč, kdy projektant který podle naší představy vypracuje návrh a firma jej realizuje. Cena bude ovšem podstatně vyšší.