vytisknout velikost písma Zelí s boulí: jak si s tím poradit?

Když zelenina začne při nejlepší péči náhle vadnout a pomalu odchází tam, odkud není návratu, je to vždy podezřelé. Co je příčinou znetvořených kořenů zelí, kedluben nebo kapusty? Choroba? Ale jaká?

Co způsobuje boulovitost

Původcem nádorovitosti košťálovin (Plasmodiophora brassicae) je nebezpečný a velmi odolný půdní parazit, který v půdě přetrvává i více než osm let. Napadá nejen všechny košťáloviny, ale bez rozdílu se usídlí na jakékoliv rostlině z čeledi brukvovitých. Necháme-li infikované kořeny košťálovin v půdě, po rozpadu nádorů se parazit „usadí“ a čeká v půdě na další oběť.

Další jaro se dočká, do zdravých sazenic pronikne cestou kořenových vlásků a odtud napadá další kořeny, kde vznikají typické boule s obrovským množstvím nových zárodků choroby. V příznivých podmínkách se choroba rychle šíří. Hlavně jí svědčí kyselá půdní reakce a vysoká vlhkost.

Klepněte pro větší obrázek
O nádorovitosti se přesvědčíme jedině pohledem na stav kořenů

Jak chorobu poznáme

Na sazenicích zpočátku není vidět, že jsou nemocné. Typické příznaky nádorovitosti jsou na kořenech, kde se vytvářejí boule různého tvaru a velikosti. Nádory na kořenech jsou nejdříve bílé, později hnědnou až černají a velmi rychle se rozkládají.

Na povrchu se choroba projevuje na starších listech, které postupně žloutnou, vadnou či zakrňují a posléze se zbarví do modrošeda. Nakonec silně napadené rostliny hynou. Podle místních podmínek se choroba nejvíce vyskytuje od června až do října.

Pozor, nespleťte si škůdce

Podobné příznaky, jako má nádorovitost, můžeme pozorovat na nadzemních částech rostlin. Tyto projevy však způsobuje květilka zelná. V tomto případě jsou boční kořeny částečně či úplně ožrány jejími larvami. Škůdce poznáme podle toho, že bílé larvy najdeme v bezprostřední blízkosti poškozených kořenů.

Klepněte pro větší obrázek
Květilka poškozuje i ředkvičky a ředkve

A ještě jeden škůdce je na první pohled od nádorovitosti k nerozeznání – larvy krytonosce zelného, které se skrývají ve zduřeninách na kořenových krčcích, takzvaných hálkách. Záměna s nádorovitostí je vyloučena, protože hálky mají hladký povrch, jsou vždy duté a uvnitř nalezneme bílé až žlutavé larvy krytonosce.

Klepněte pro větší obrázek
Projevy napadení rostliny krytonoscem se na první pohled podobají signálům, podle kterých určujeme nádorovitost

Prevence, prevence, prevence

To je jediná cesta, jak se nebezpečné chorobě bránit. Základ prevence tvoří, laicky řečeno, péče o čistotu půdy, která začíná již od předpěstování sazenic. To znamená, že musíme dezinfikovat pěstební substráty (chemickým přípravkem Basamid granulát) anebo je propařovat.

Dalším opatřením je úprava půdní reakce páleným vápnem na 6,5–7 pH. Kromě toho záhony udržujeme v bezplevelném stavu, zvlášť včas likvidujeme brukvovité plevele (ohnici, penízek rolní, kokošku pastuší tobolku) a rovněž při zeleném hnojení se brukvovitým raději vyhneme.

Jiná, zcela přírodní metoda jak zabránit šíření a vzniku choroby, je vysévat či sázet „lapací“ rostliny jako předplodinu (či následnou plodinu). Jsou to vesměs zelené bylinky jako saturejka nebo máta peprná. Ty svými silicemi negativně působí na zárodky nádorovitosti v půdě. Je na místě upozornit, že před nádorovitostí bohužel není žádná z metod stoprocentní ochranou.

Klepněte pro větší obrázek
Saturejka pomůže, ale nevyléčí

Pozor! Infekce!

Když na zahrádce objevíte nádorovitost na jakékoliv košťálovině, nikdy nedávejte uhynulé rostliny do kompostu, i když jej vápníte sebevíc. Ani zbytky kořenů, listy, zkrátka vůbec nic z toho do kompostu nepatří. Jedině spálit. Také se vyplatí nenechávat přes zimu zbytky kořenů v půdě. Infekci totiž nezničí ani mráz.

Dalším opatřením, které musíte udělat, je dezinfikovat všechno nářadí, které jste na zamořeném záhoně používali, aby se zabránilo přenosu infekce na další záhony. Co zahrádkáře určitě nepotěší, je fakt, že s pěstováním košťálovin se musí rozloučit minimálně na šest až osm let.

Jak chorobu léčit?

Na přímou otázku se sluší přímo odpovědět. Kde se jednou nádorovitost objevila, tam se jí zbavíme opravdu stěží. Jediným dostupným a účinným prostředkem proti této nebezpečné chorobě je aplikace dusíkatého vápna. Prodává se pod obchodním názvem Perlka (distribuce Agrofert) a působí proti půdním houbám a bakteriím.

Také spolehlivě likviduje vajíčka slimáků a plžů. Ale neradujte se, slimáky ani nádorovitost letos už zničit nestihnete. Dusíkaté vápno se důkladně zapravuje do půdy výhradně na jaře, minimálně dva týdny před výsevem nebo tři týdny před výsadbou, aby nedošlo k poškození rostlin.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Mysleli jste si, že vzhledem k suchému létu a dlouhodobě nadprůměrným teplotám už letos houby možná vůbec neporostou? Pak asi budete překvapeni. V posledních dnech nosí houbaři domů plné košíky. Zjistili jsme pro vás, kde aktuálně houby rostou a jaké.

12.  10.  2018 |
Jak si vyrobit zimně laděný svícen ze zavařovačky

Jak si vyrobit zimně laděný svícen ze zavařov…

Chcete si pořídit netradiční dekoraci, která navodí tu správnou atmosféru a všichni hosté ji navíc budou obdivovat? Pak se pusťte do výroby zimního svícnu ze zavařovací sklenice.

7.  11.  2018 |
Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo nebo zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad.

5.  9.  2018 |
Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Sezóna chřipek a nachlazení je v plném proudu. Rýmě a kašli unikne jen málokdo z nás. Není ale nutné vše řešit jen prášky a předraženými přípravky z lékárny. Nepříjemné příznaky pomůže zmírnit třeba rýmovník. Máme pro vás návod, jak si z něj doma vyrobit sirup a mast.

27.  1.  2018 |
Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořechy

Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořech…

Skladování vyloupaných vlašských ořechů má své nesporné výhody, ale i nevýhody. Mají totiž tendenci brzy žluknout, rychle chytají plíseň a chutnají molům. Prozradíme vám proto, jak a kam je uložit, aby vydržely jako čerstvé až do příští sezóny.

19.  9.  2018 |