Zázvorovník lékařský známe jako zázvor v podobě mletého koření a kořenových oddenků, které nabízejí supermarkety. Pro své léčivé nejen protichřipkové účinky vám přijde vhod zvláště v zimě. A co si ho rovnou zkusit vypěstovat?
Vlastí zázvorovníku lékařského (Zingiber officinale) je jižní oblast Asie: Po staletí se pěstuje hlavně v Číně a Indii. U nás se prvně objevil ve třináctém století, kdy se prodával sušený jako lék v lékárnách, ale i naložený v cukru jako pamlsek. Zázvor se dá použít do sladkých i slaných pokrmů. Má jemně kořeněnou, velice příjemnou chuť připomínající citrony s nádechem vůně exotických květin. Příprava většiny jídel asijské kuchyně je bez zázvoru nemyslitelná, je součástí i kari koření.
Zázvor: Pěstování je snadné, na co ale pozor?
Zázvor je vytrvalá tropická bylina, které z oddenků vyrůstají jednoleté olistěné lodyhy vysoké kolem jednoho a půl metru. Květy se objevují v našich podmínkách jen vzácně.
Chcete-li vyzkoušet pěstování zázvoru coby pokojové rostliny, kupte si oddenek s dobře patrnými očky. To jsou pupeny, ze kterých vyraší nové výhony.
Připravte si nádobu s dobrou drenáží a propustnou zeminou, do níž oddenek vložíte. Nesázejte jej zpočátku hluboko (později přidáte zeminu), jen mírně zahrňte zeminou a udržujte vlhký substrát. Nádobu dejte na světlé a teplé místo. Po čase vyraší výhonek s úzkými listy.
Do šesti měsíců rostlina zmohutní a můžete si z ní odebírat vlastní oddenky nebo si ji dále namnožit. Přes léto lze umístit zázvor v mírném stínu a pěstovat ho venku. Nemá rád návětrnou polohu kvůli své výšce, vysoké výhony jsou křehké a stálý nebo prudký vítr je láme.
Zimní zahrada je pro něj ideálním stanovištěm od podzimu do jara, ale dobře se mu daří i ve světlé a vzdušné místnosti.
Jak použít zázvor a kolik ho dát do jídla?
Při nákupu oddenků zázvoru si všimněte, nejsou-li zavadlé – jedině v čerstvém stavu si totiž zachovají chuť a vůni. Omyté je zkuste po oloupání jemně nastrouhat a přidat do různých pokrmů: do rýže, nudlí, do smažených pokrmů z kuřecího masa, do „číny“ a všude tam, kde jste zvyklí používat kari. Zásadou je nedávat víc jak jednu kávovou lžičku zázvoru na čtyři porce připravovaného jídla.
Jemně nastrouhaným zázvorem zajímavě ochutíte také saláty a zálivky. Dobrou a chutnou směsí do pokrmů je zázvor v kombinaci s citronem, česnekem, feferonkami, paprikou nebo sójovou omáčkou.
Nebojte se experimentovat a přidat ho do omáček, polévek (například květáková polévka získá výraznější chuť), do dušené zeleniny – záleží jen na vaší fantazii. Ze sladkých jídel ho zkuste dát do perníku, sušenek i do svařeného vína.
Bez zázvoru by se neobešli ani výrobci likérů. V Anglii se z něj dělá zázvorové pivo, oblíbená zázvorová limonáda, v některých částech světa se pije zázvorový čaj. Kandované oddenky zázvoru jsou známou pochoutkou v Asii, u nás známe zázvorové sušenky.
Léčivé účinky zázvoru
Že je zázvor nejen výborné koření, ale i lék, věděli jeho pěstitelé dávno předtím, než se objevil v Evropě. Protože jeho oddenky se dají běžně koupit, můžete zkusit i jeho léčebné účinky.
Je antiseptický, protihorečnatý a protizánětlivý, takže výborně poslouží ve formě čaje jako prevence chřipkových onemocnění (zejména u střevní chřipky jsou výsledky velmi dobré).
Čaj připravíte zalitím půl lžičky mletého zázvoru čtvrt litrem vřelé vody. Pomáhá i při bolestech hlavy, nachlazení a proti žaludečním a cestovním nevolnostem.
Prochladli jste na zimní vycházce nebo na zahrádce? Ponořte nohy do horké vody s přídavkem zázvorové šťávy, napařte se, zabalte do teplé deky a chvíli odpočívejte. Nachlazení se vám vyhne velkým obloukem. Pokud už se stalo a trápí vás rýma nebo kašel, zázvorová koupel a pití čaje vás brzy těchto nemocí zbaví.
Hedychium gardnerianum neboli okrasný zázvor: O co jde?
Na závěr ještě jedno upozornění: Setkáte-li se s nabídkou „okrasného zázvoru“, vězte, nejde o pravý zázvor, ale o rostlinu ze stejné čeledi, která se jmenuje Hedychium gardnerianum, vlastní český název nemá.
Pěstujte ji přes léto venku v nádobě, snáší i plné slunce. Je náročná na zálivku a každotýdenní přihnojování, pak se odvděčí kvetením od června až do září. Na podzim ji seřízněte u země a uložte v teplotě kolem osmi stupňů, pokud možno v tmavé místnosti.
Zjara, jak se prodlužuje den, začíná rostlina rašit – přesaďte ji a přeneste do tepla na světlé místo. Koncem léta opět pokvete vzpřímenými žlutými klasy květů s nápadnými červenými tyčinkami.
