Rostoucí ceny energií i celosvětové trendy směřující k úsporám energie v poslední době postavily investory i stavební firmy před nové úkoly. Platí to i pro bydlení v podstřešních prostorách.
Zejména oblast tepelné izolace budov je prostorem, v němž lze významně ušetřit, v případě nekvalitních prací a materiálů ale mohou vzniknout stejně výrazné škody. Platí to i o velmi oblíbeném trendu využívání podstřešních prostor, kde riziko tepelných ztrát může být zvlášť velké.
Izolace je základ, ale…
Pro základní orientaci při úvahách o zřízení obytného podstřešního prostoru lze vymezit několik základních oblastí, kterým je potřeba věnovat pozornost. Pokud je řeč o zateplení obytného prostoru, prvním, co každému přijde na mysl, je tepelná izolace. V případě podkroví se jeho kvalitnější zateplení řeší v první řadě tloušťkou tepelné izolace, která má rozhodující vliv na velikost tepelných ztrát.
Nejde však jen o to do krovu „nacpat“ co nejvíce izolace. Norma zabývající se tepelnou ochranou budov (ČSN 73 0540) stanovuje hodnoty prostupu tepla pro celou konstrukci a je podle ní nutné počítat i s faktem, že dřevěná konstrukce je pro teplo asi čtyřikrát prostupnější než např. tepelná izolace z kamenné vlny. Konstrukce krovu tak může být v případě nedokonale provedené izolace tepelným mostem, který bude působit ztráty energie a další problémy.
Tepelnou izolaci se dnes navíc doporučuje provádět ve větších tloušťkách, než jaké striktně předepisuje norma, protože si projektanti i investoři uvědomují, že tato investice bude znamenat v budoucnu úspory energie, jejíž cenový vývoj je těžko předvídatelný.
Parozábrany
Samotná silná izolace ale podkrovní obytný prostor před tepelnými ztrátami zcela neuchrání. Teplo totiž neuniká jen konstrukcí, ale i prouděním vzduchu. Proto je nutná dokonalá vzduchotěsná úprava. Tu zajistí parozábrana, která se klade pod tepelnou izolaci ze strany interiéru. Jejím hlavním úkolem je bránit pronikání přirozené vlhkosti z obytného prostoru do konstrukce krovu a to vyžaduje jejich dokonalou těsnost, zvláště u oken a sanitárních prostupů. Pokud parozábrana není dokonale těsná, má to negativní vliv i na tepelné ztráty.
I vítr chladí
Nepříznivě může na tepelný režim podkroví působit i další vnější vliv – vítr. Pokud proniká střešní krytinou k izolaci, může znamenat nezanedbatelné energetické ztráty. Tady může hrát roli materiál použité izolace, pro který platí, že čím je hutnější a hmotnější, tím lépe působení větru odolává. Je také vhodné použít slepovaných difúzních fólií, které u dvouplášťových střech plní větrotěsnou funkci.
Pro kontrolu účinnosti větrotěsnicích opatření se v současnosti užívá metoda BlowerDoor Test, s jehož pomocí sezjišťuje přetlak či podtlak v objektu. Pokles tlaku umožní zjistit netěsnost objektu i to, v které části konstrukce se netěsnosti vyskytují. Bez tohoto testu není možné vzduchotěsnost a větrotěsnost objektu prokázat.
BlowerDoor Test znamená zjištění těsnosti (průvzdušnosti) pláště měřené jednotky. Průvzdušností se rozumí vzduchotěsnost budovy, netěsnostmi totiž uniká teplo a tento proces s sebou nese další nepříznivé okolnosti. Zjištění této hodnoty odhalí nedostatky, které často zůstávají skryty. Hodnota průvzdušnosti je výborným kritériem při převzetí stavby a doporučuje se jeho zakotvení do smlouvy s dodavatelem.
Princip zkoušky spočívá ve zjištění objemu vzduchu, který uniká netěsnostmi v plášti budovy. Zkouška probíhá tak, že se ventilátorem vhání vzduch do objektu anebo z něj – podle toho, zda chceme uvnitř vyvolat přetlak anebo podtlak. Cílem měření je zjistit množství vzduchu, které je potřeba dodat, aby byl tlakový rozdíl zachován. Předpokládá se, že objem vzduchu, který po započetí měření dodáme, je roven objemu vzduchu, který unikl netěsnostmi v plášti budovy. Informace o provádění zkoušky i o nezbytných přípravách předcházejících měření na internetových stránkách
www.blowtest.cz, kde jsou podrobně jsou rozepsána fakta a souvislosti spjatá s touto vlastností stavby.
Také větrání je rizikem
Na energetické fungování obytných prostor (nejen) v podkroví má značný vliv i způsob větrání. Život v podstřeší si z hygienických důvodů větrání vyžaduje, větrat lze ale různými způsoby. Jednorázové větrání otevřenými okny sice může být účinné, v chladném období znamená ale také značné tepelné ztráty. V současnosti je zřejmě nejefektivnějším řešením větrání pomocí rekuperačního zařízení, které čistému venkovnímu vzduchu, který přivádí do interiéru, předává teplo odváděného, znečištěného vzduchu zevnitř obytného prostoru.
O výsledku rozhodne kvalita provedení
Ani soustředění se na všechny zmíněné oblasti ale nemusí vést k tomu, že získáme to, co jsme plánovali – tedy dokonale zateplené, ekonomicky funkční podkroví. Pokud je při výběru materiálů a dodavatele jediným kritériem nízká cena, může dojít na staré rčení, že „nejdražší stavba je ta levná“. To platí zvlášť pro zateplovací systémy, jež patří doskupiny výrobků, které musí být na trh uváděny jen po kladném posouzení shody se stanovenými požadavky a definovaným postupem – musí mít tedy podle požadavků zákona „prohlášení o shodě“!
Ze zákona je přitom za výrobce zateplovacího systému považována i firma nebo řemeslník, který jej „na vlastní pěst“ zkombinoval z různých komponentů. Prohlášení výrobce o shodě se pak na takový improvizovaný systém nevztahuje a autorům takových řešení hrozí i postih.