Šuškarda bývá také nazývána shorakvět – to proto, že vykvétá jako jedna z mála rostlin seshora dolů. Září je dobou vhodnou k její výsadbě.
Tato nápadná, až sto centimetrů vysoká rostlina s růžovými či bílými květy, které mohou tvořit až polovinu celé délky stonku, pochází ze Severní Ameriky. Zahrádkáři i floristé na ní oceňují kromě pěstitelské nenáročnosti především to, že její květenství vydrží déle než u jiných trvalek.
Jaký druh šuškardy vybrat?
Existuje asi třicet sedm druhů šuškardy, ale nejrozšířenější a nejoblíbenější je šuškarda klasnatá (Liatris spicata), pro niž jsou typické růžové květy. Pokud upřednostňujete bílou barvu, hodí se pro vás šuškarda bílá, například kultivar 'Floristan Alba'.
V každém případě se jedná o poměrně skromnou trvalku, nenáročnou a odolnou, kterou můžete zakomponovat do záhonů s ostatními trvalkami či keři, nebo použít k aranžování.
Můžete ji usušit. Nejvhodnější je suché a temné prostředí
Podzimní výsadba
Šuškarda se sází od září do listopadu. Jaké umístění je pro ni nejvhodnější? Vyberte pro ni slunné stanoviště nebo polostín. Důležitá je také zemina, která by měla být vlhká, ale přitom dobře odvodněná.
Právě ta zajistí rostlině svěžest, takže nebude ani v těch nejteplejších a nejsušších dnech uvadat. Shorakvět zasaďte asi do deseticentimetrové hloubky, a v případě, že jich máte více, přibližně čtyřicet centimetrů od sebe.
Šuškarda je ráj pro motýly i včely
Tato odolná rostlina snáší dobře i zimní mrazy. Jestliže čekáte tuhou zimu, jak meteorologové letos předpokládají, rozmístěte kolem ní mulčovací kůru, která ji ochrání i před teplotou dosahující třiceti pěti stupňů pod nulou a zároveň zajistí, že rostlina neshnije – šuškarda totiž nesnáší zimní vlhké prostředí.
Choroby a škůdci: použijte osvědčené rady
Šuškarda není tak náchylná k chorobám, jako jsou třeba růže nebo ovocné keře a stromy, přesto se na ní, byť spíše vzácně, mohou objevit různé skvrny či povlak.
Jedná se většinou o padlí, které se rozšiřuje v teplém prostředí. Projevuje se bílými moučnatými skvrnami. Napadené listy nebo jednotlivé části rostliny odstraňte a spalte, tak zabráníte, aby se toto houbovitého onemocnění šířilo.
Patří do čeledi hvězdnicovitých, jedná se o cibulovinu nebo hlíznatou rostlinu
Stejný postup zvolte i v případě výskytu plísně šedé. Poznáte ji podle bílého povlaku, který postupem času získává šedou barvu.
Nejhoršími škůdci, jichž se však jen těžko zcela zbavíte, jsou slimáci. Ožírají rostlinu, její listy i stonky, a ta poté zahyne. Zkuste po zahradě rozmístit dusíkaté vápno, které je (alespoň v určité míře) zahubí.
Šuškarda se velmi dobře množí dělením trsů i semeny
Proti slimákům existuje spousta postupů, bohužel snad žádný z nich nefunguje stoprocentně. Na toto téma jsme se zaměřili i v našem diskuzním fóru, kde si můžete přečíst o zkušenostech ostatních čtenářů.