Záhon s jahodami patří mezi nejoblíbenější část zahrady nejen u dětí. Začněte s jeho výsadbou už teď: jahody lze sice vysazovat na podzim i na jaře a obojí má svá pozitiva, nicméně jarní termín je v mnoha ohledech výhodnější.
Proč vysazovat na jaře?
Rostliny dobře zakoření, v květnu začnou kvést, přinesou mladou úrodu, ale především do podzimu narostou v silné jedince, vyženou odnože a zahustí porost. Následujícího roku může být úroda již maximální.
Jahodníky zasazené loni na podzim budou již kvést, jejich násada květů ale nebývá maximální, porost není zhoustlý. Dočkáme se však vyšší úrody než při letošní výsadbě.
Určitě je ale jarní výsadba výhodnější než podzimní pro úrodu v příštím roce. Proto bychom měli jahodovnu založit již letos na jaře a nenechávat to na srpen.
Co vysazovat?
Jahodníky lze získat od souseda nebo ze starých rostlin vlastní produkce. Jednou za pár let bychom však měli nakoupit sazenice nové. Pokud několik let po sobě rozmnožujeme tutéž rostlinu, klonujeme ji pomocí šlahounů, zvyšujeme její citlivost k chorobám a škůdcům. Abychom měli zdravý genofond, nakoupíme jednou za čas sazenice od zahradníka nebo obchodníků.
Pro jarní výsadbu většinou sazenice kupujeme. Můžeme si z matečných rostlin připravit sazenice vlastní. V červnu a červenci odstřihneme od starých jahodníků šlahouny s mladými rostlinkami. Většinou mají jen pár kořínků nebo téměř žádné. Mladé jahodníčky vysadíme do kvalitní zeminy v přistíněném pařeništi, nebo do kelímků, které umístíme do polostínu.
Tito jedinci nemají ještě dobře vyvinutý kořenový systém, ale budou se snažit přežít a okamžitě dobře prokoření. Do podzimu z nich budou kvalitní sazenice, poměrně velké, které vysadíme na záhon. Pokud jsme je předpěstovali v pařeništi, pak je tam můžeme nechat přezimovat a na jaře vysadit na záhony.
Dobrý tip
Mladé sazenice nesmí přeschnout. Mají jen omezený kořenový systém, proto je zpočátku udržujte v úplném stínu a poté v polostínu. Pokud využíváte kelímky k předpěstování, musíte v nich na dně vytvořit odtokové otvory, aby v nich nestála voda.
Frigosadba
Ačkoli tohle slovo zní zvláštně, skrývá se pod ním moderní způsob rozmnožování jahodníků. Frigosadba jsou zmražené sazenice, které zahradníci na podzim vyryjí z půdy a zamrazí.
Proč je používat? Frigosazenice bývají silnější, bujněji rostou, lépe se s nimi zachází a většinou vytvářejí silnější rostliny.
Půda základ úrody
Pokud chceme ze své jahodovny odnášet koše a mísy plné sladkých červených plodů, pak pro ni připravíme pečlivě půdu. Jahody milují humózní, propustnou a hlubokou půdu. Zryjeme ji minimálně na rýč hluboko a půl roku před výsadbou na metr čtvereční zaryjeme 10 kg vyzrálého hnoje. Týden před výsadbou vylepšíme půdu ještě kvalitním kompostem.
Na záhonku pro založení jahodovny by neměl být v předchozím roce pěstována plodová zelenina a ovoce. Nejlepšími předchůdci jahod jsou luštěniny a obiloviny. Rajčata, cukety a brambory půdu příliš vyčerpají.
Dobrý tip! Rok před založením políčka s jahodníky na něm pěstujeme pícniny, které na podzim zaoráme. Zkvalitní strukturu zeminy a obohatí ji o dusík.
Hnojení
Vyjma zapracování hnoje a kompostu dodáváme do půdy rovněž průmyslová hnojiva. Zhruba 2 týdny před výsadbou zapracujeme do povrchu 20 g Cereritu na 1 metr čtvereční.
V březnu či na počátku dubna následujícího roku (a každý další rok, kdy jahody na stejném místě pěstujeme) zapravujeme do půdy asi 20 g ledku (dusičnanu) vápenatého.
Také loni vysázené jahodníky v tuto chvíli pohnojíme uvedeným množstvím kombinovaného hnojiva. Buď použijeme výše zmíněný Cererit, nebo speciální hnojivo na jahody. Na metr čtvereční aplikujeme 20–30 g Cereritu.
Jahodníky zbytečně nepřehnojujeme. Většinou se nezvýší úroda, ale rostliny začnou bujně růst a tvořit více listové plochy. Pletiva jsou však řídká a velmi náchylná vůči chorobám.
Pozor! Seřadit
Jahodníky vysazujeme nejlépe do řádků. Odstup mezi jednotlivými rostlinami by měl být asi 30 cm, mezi řadami pak 60 cm. Do podzimu začnou jahodníky sílit a vyhánět šlahouny. Ty ovšem neodstraňujeme, naopak je rovnáme a zařazujeme mezi rostliny v řadě. Tam zakoření, zahustí porost a zvýší výnosy.
Doporučujeme:
- Jahodníky vysazujte raději na jaře.
- Půdu dobře připravte.
- Vysazujte do řádků.
- Nepřehnojujte! Maximální dávka průmyslového hnojiva by měla být 100 g na metr čtvereční (4 dávky – 1. březen, 2. květen, 3. červenec, 4. září)
- V suchých letech zavlažujte, pozor na přemokření plodů, začnou hnít.
- Nastýlejte slámou nebo fólií.
- Po čtyřech až pěti letech jahodovnu obnovte.
Ustláno na slámě
Tolik milované jahody jsou od poupěte po zralost ohrožovány mnoha škůdci a chorobami. Proti plísni šedé, která dokáže zdecimovat dobře nasazenou úrodu těsně před konzumní zralostí, můžeme bojovat prevencí. Mezi řádky nasteleme kvalitní obilnou slámu.
Nesmí to však být zatuchlá a plesnivějící sláma, která do jahodovny přinese choroboplodné zárodky plísní a hub. Sláma udržuje půdní vlhkost, brání růstu plevelů a plody na ní ležící nezahnívají ani při dešti.
Navíc jsou čisté a zjednodušují sklizeň. Jahody volně položené na zemině bývají mnohdy špinavé a mají tendenci hnít. Často se také používá netkaná textilie a černá folie. Drží ještě více půdní vlhkosti, akumulují teplo a zrychlují nástup zralosti.
Odrůdy
Jahodníky rozdělujeme na stáleplodící, jednouplodící a měsíční. Nejčastěji se pěstují odrůdy jednouplodící, u nichž sklizeň připadá na červen. U stáleplodících odrůd připadá druhá úroda na přelom července a srpna, v teplých oblastech bývá třetí úroda na konci září.
- Stáleplodící odrůdy: Calypso, Everest, Evita, Lidka, Ostara
- Jednouplodící odrůdy: Adriana, Andrea, Bounty, Dagmar, Dukat, Darselect, Dita, Elsanta, Elvira, Florence, Gorella, Honeoye, Indka, Kama, Karmen, Korona, Lesana, Madeleine, Marmolada, Pegasus, Prima, Redgauntlet, Rosie, Senga Sengana, Tenory, Vanda, Zefyr
- Měsíční: Rujana
Doporučujeme
Mezi jednouplodícími odrůdami je výtečná Honeoye. Je to nejrannější jahoda, plodí již koncem května. Má kulovité, středně velké, tmavě červené plody, které jsou velmi aromatické a sladké.
Odrůda Honeoye
Velmi odolnou jednouplodící odrůdou je Dukat. Hodí se i do horských oblastí. Výnosy jsou velmi vysoké a plody chutné.
Pro teplé oblasti země lze naopak doporučit odrůdu Elsanta. Má vysoké výnosy a chutné plody. Nesnáší ale holomrazy a namrzají jí také květy při pozdních jarních mrazících.
Rozhodně však stojí zato zkusit jednouplodící odrůdu Karmen. Je to český jahodník, který přináší velmi velké taštičkovité plody. Jsou jemné a nesmírně sladké, milují je děti. Výnosy bývají velké. Trpí však na plíseň a plody se ihned otlačí.