vytisknout velikost písma Zakládáme živý plot: jak o něj pečovat?

Než se pustíme do zakládání živého plotu musíme znát jasně místo výsadby a vhodné rostliny podle typu plotu a nároků na pěstování. Na co dát ještě pozor?
Zakládáme živý plot: jak o něj pečovat?

Příprava půdy

  • Provázkem napnutým mezi kolíky si vytyčíme prostor určený k osázení, případně nám jako vodicí linka postačí pevný plot nebo cesta, které bude živý plot kopírovat.
  • Tři měsíce před výsadbou vyhloubíme příkop široký 80–100 cm a hluboký minimálně 40 cm, půdu na dně zryjeme a odstraníme z ní veškerý plevel, poté zapravíme do půdy zeminu bohatou na kompost.
  • Hustota výsadby závisí na typu plotu a druhu dřevin. Obecně platí, že pro nízké ploty sázíme na 1 m 5 keřů, u plotů vyšších postačí 3 keře. Jehličnany s odstupem alespoň 20 cm.
  • U volných (nestříhaných) živých plotů je vzdálenost rostlin 90–130 cm a před nimi i za nimi by měl být volný prostor cca 3 m.
  • Růže se sází po 3 keřích na 1 m, pro hustý plot 6 keřů do dvou řad za sebou.
  • Zakládáme-li živý plot před klasickým plotem nebo na hranici pozemku, musí zůstat dost místa pro jejich růst i stříhání.

Vysazování dřevin

Pro výsadbu není vhodné příliš slunečné nebo větrné počasí, které půdu i kořenový bal sázených rostlin rychle vysušuje. Nejlépe se ujímají dřeviny (to platí nejen pro živý plot) prodávané v kontejnerech. Dřeviny prodávané s volným kořenovým systémem mají zhruba poloviční šanci na uchycení, neboť u nich může dojít během skladovací doby k vysušení balu nebo mechanickému poškození kořenů. Dřeviny málo prokořeněné nebo dokonce bez kořenového balu jsou nekvalitní a mají jen malou šanci na uchycení.

Postup:

  • Před sázením půdu zkypříme a přihnojíme.
  • Rostliny opatrně vyklepneme z kontejnerů, odstřihneme suché a poničené části kořenů až na zdravou část (pozor na hlavní kořen), rostlinu vložíme do připraveného příkopu tak, aby byly kořeny dobře rozprostřeny a netrčely do výšky ven ze země.
  • Přihrneme zeminu, zkontrolujeme, že je rostlina zasazena rovně, zeminu kolem rostliny lehce přišlápneme a důkladně zalijeme.
  • Pro zakořenění bude v nejbližší době důležitá právě stálá vlhkost půdy.
  • Nakonec zasypeme okolí rostliny mulčovací kůrou.
  • Pokud rostliny nestačíme hned zasadit, složíme je před výsadbou do stínu.

Kdy sázíme?

  • Stálezelené dřeviny předpěstované v kontejnerech vysazujeme až do poloviny září, dřeviny s volným kořenovým balem v dubnu až květnu.
  • Opadavé listnaté dřeviny sázíme na podzim, případně časně na jaře, hned po rozmrznutí půdy, růže od října do dubna, dokud teploty neklesnou pod bod mrazu a půda není promrzlá.
  • Při jarní výsadbě zkrátíme růžím kořeny a odstraníme ty poškozené, výhony zkrátíme na 1–2 očka, u silných rostlin necháme oček více. Pokud jsou kořeny zaschlé ponoříme celou rostlinu na několik hodin do vody.

Stříhání

  • U volně rostoucího živého plotu odstřiháváme pouze suché větve nebo ty, které mají tendenci prorůst do vedlejšího keře.
  • U tvarovaných (stříhaných) živých plotů je od počátku nutný pravidelný sestřih.
  • Základní tvarování provádíme ještě před počátkem rašení, nejlépe v únoru, hned po odeznění velkých mrazů.
  • První rok u opadavých listnatých dřevin zkrátíme výhony na třetinu, aby se rostlina rozvětvila a nezůstala u země holá.
  • Stálezelené dřeviny a jehličnany nestříháme, odstraňujeme pouze suché nebo vytáhlé části větví.
  • V dalších letech stříháme stálezelené dřeviny dvakrát ročně, nejlépe na počátku a konci léta, rychle rostoucí druhy lze zastřihovat po celé vegetační období.
  • Vždy krátíme jen mladé větve, neřežeme již dřevnaté části rostliny.
  • Jehličnany pouze jednou, koncem října nebo brzy na jaře.
  • Opadavé dřeviny v pozdním podzimu nebo brzy z jara, lze i koncem června, po ukončení období jarního růstu.
  • Růže z podzimní výsadby sestřihneme – velkokvěté na 3–6 oček, mnohokvěté na 2–5 oček, přičemž platí, že střiháme 5–7 mm nad očkem směřujícím ven.
  • U slabých rostlin odstraníme všechny slabé výhony, u silných keřů ty, které směřují dovnitř keře.
  • Zmlazení provádíme na jaře každoročně.
  • Podle druhu rostliny odstraňujeme odkvetlé květy, nejsou-li to tzv. samočisticí rostliny.

Technická stránka stříhání

Správně zastřižený živý plot má lichoběžníkový tvar – v dolní části je asi o 1/10 širší než v horní, to zajišťuje i nejspodnějším větvím dostatečný přístup světla, aby neprosychaly.

K střihání používáme buď klasické zahradnické nůžky nebo elektrické nůžky tzv. plotostřihy. Pro výběr nůžek platí, že čím je plot nižší a užší, tím kratší bude stačit lišta (pro běžný plot stačí délka 50–60 mm), pro rozměrnější ploty jsou výhodnější nůžky oboustranné. Použít lze i některé typy křovinořezů se speciálním nožovým nástavcem.

Péče o živý plot

Po výsadbě musí půda zůstat stále vlhká. Proto intenzivně zavlažujeme. V dalších letech živé ploty zaléváme jen při dlouhém suchu, stejně jako všechny rostliny v zahradě.

První rok po výsadbě nehnojíme, v dalších letech je hnojení důležité především pro dřeviny střihaných plotů, protože pro nasazení nových výhonů, po každém sestřihu, potřebují dostatek živin.

Choulostivé dřeviny a růže musíme chránit před mrazem, proto na kořeny na zimu přihrneme zeminu, můžeme je ještě zasypat listím a obložíme chvojím. Při velké sněhové nadílce setřepáváme sníh z dřevin, kterým pod jeho tíhou hrozí zlomení.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo nebo zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad.

5.  9.  2018 |
Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Mysleli jste si, že vzhledem k suchému létu a dlouhodobě nadprůměrným teplotám už letos houby možná vůbec neporostou? Pak asi budete překvapeni. V posledních dnech nosí houbaři domů plné košíky. Zjistili jsme pro vás, kde aktuálně houby rostou a jaké.

12.  10.  2018 |
Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Sezóna chřipek a nachlazení je v plném proudu. Rýmě a kašli unikne jen málokdo z nás. Není ale nutné vše řešit jen prášky a předraženými přípravky z lékárny. Nepříjemné příznaky pomůže zmírnit třeba rýmovník. Máme pro vás návod, jak si z něj doma vyrobit sirup a mast.

27.  1.  2018 |
Jak pěstovat vřes na zahradě i v truhlíku na balkoně?

Jak pěstovat vřes na zahradě i v truhlíku na …

Vřesy rozkvétají mezi posledními rostlinami od konce léta do pozdního podzimu. Ozdobí truhlíky, zahradu a doplní i podzimní aranžmá. Co všechno potřebuje vřes na zahradě i v truhlíku a jak založit nové vřesoviště?

28.  8.  2018 |
Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořechy

Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořech…

Skladování vyloupaných vlašských ořechů má své nesporné výhody, ale i nevýhody. Mají totiž tendenci brzy žluknout, rychle chytají plíseň a chutnají molům. Prozradíme vám proto, jak a kam je uložit, aby vydržely jako čerstvé až do příští sezóny.

19.  9.  2018 |