vytisknout velikost písma Zakládáme živý plot: jak o něj pečovat?

Než se pustíme do zakládání živého plotu musíme znát jasně místo výsadby a vhodné rostliny podle typu plotu a nároků na pěstování. Na co dát ještě pozor?
Zakládáme živý plot: jak o něj pečovat?

Příprava půdy

  • Provázkem napnutým mezi kolíky si vytyčíme prostor určený k osázení, případně nám jako vodicí linka postačí pevný plot nebo cesta, které bude živý plot kopírovat.
  • Tři měsíce před výsadbou vyhloubíme příkop široký 80–100 cm a hluboký minimálně 40 cm, půdu na dně zryjeme a odstraníme z ní veškerý plevel, poté zapravíme do půdy zeminu bohatou na kompost.
  • Hustota výsadby závisí na typu plotu a druhu dřevin. Obecně platí, že pro nízké ploty sázíme na 1 m 5 keřů, u plotů vyšších postačí 3 keře. Jehličnany s odstupem alespoň 20 cm.
  • U volných (nestříhaných) živých plotů je vzdálenost rostlin 90–130 cm a před nimi i za nimi by měl být volný prostor cca 3 m.
  • Růže se sází po 3 keřích na 1 m, pro hustý plot 6 keřů do dvou řad za sebou.
  • Zakládáme-li živý plot před klasickým plotem nebo na hranici pozemku, musí zůstat dost místa pro jejich růst i stříhání.

Vysazování dřevin

Pro výsadbu není vhodné příliš slunečné nebo větrné počasí, které půdu i kořenový bal sázených rostlin rychle vysušuje. Nejlépe se ujímají dřeviny (to platí nejen pro živý plot) prodávané v kontejnerech. Dřeviny prodávané s volným kořenovým systémem mají zhruba poloviční šanci na uchycení, neboť u nich může dojít během skladovací doby k vysušení balu nebo mechanickému poškození kořenů. Dřeviny málo prokořeněné nebo dokonce bez kořenového balu jsou nekvalitní a mají jen malou šanci na uchycení.

Postup:

  • Před sázením půdu zkypříme a přihnojíme.
  • Rostliny opatrně vyklepneme z kontejnerů, odstřihneme suché a poničené části kořenů až na zdravou část (pozor na hlavní kořen), rostlinu vložíme do připraveného příkopu tak, aby byly kořeny dobře rozprostřeny a netrčely do výšky ven ze země.
  • Přihrneme zeminu, zkontrolujeme, že je rostlina zasazena rovně, zeminu kolem rostliny lehce přišlápneme a důkladně zalijeme.
  • Pro zakořenění bude v nejbližší době důležitá právě stálá vlhkost půdy.
  • Nakonec zasypeme okolí rostliny mulčovací kůrou.
  • Pokud rostliny nestačíme hned zasadit, složíme je před výsadbou do stínu.

Kdy sázíme?

  • Stálezelené dřeviny předpěstované v kontejnerech vysazujeme až do poloviny září, dřeviny s volným kořenovým balem v dubnu až květnu.
  • Opadavé listnaté dřeviny sázíme na podzim, případně časně na jaře, hned po rozmrznutí půdy, růže od října do dubna, dokud teploty neklesnou pod bod mrazu a půda není promrzlá.
  • Při jarní výsadbě zkrátíme růžím kořeny a odstraníme ty poškozené, výhony zkrátíme na 1–2 očka, u silných rostlin necháme oček více. Pokud jsou kořeny zaschlé ponoříme celou rostlinu na několik hodin do vody.

Stříhání

  • U volně rostoucího živého plotu odstřiháváme pouze suché větve nebo ty, které mají tendenci prorůst do vedlejšího keře.
  • U tvarovaných (stříhaných) živých plotů je od počátku nutný pravidelný sestřih.
  • Základní tvarování provádíme ještě před počátkem rašení, nejlépe v únoru, hned po odeznění velkých mrazů.
  • První rok u opadavých listnatých dřevin zkrátíme výhony na třetinu, aby se rostlina rozvětvila a nezůstala u země holá.
  • Stálezelené dřeviny a jehličnany nestříháme, odstraňujeme pouze suché nebo vytáhlé části větví.
  • V dalších letech stříháme stálezelené dřeviny dvakrát ročně, nejlépe na počátku a konci léta, rychle rostoucí druhy lze zastřihovat po celé vegetační období.
  • Vždy krátíme jen mladé větve, neřežeme již dřevnaté části rostliny.
  • Jehličnany pouze jednou, koncem října nebo brzy na jaře.
  • Opadavé dřeviny v pozdním podzimu nebo brzy z jara, lze i koncem června, po ukončení období jarního růstu.
  • Růže z podzimní výsadby sestřihneme – velkokvěté na 3–6 oček, mnohokvěté na 2–5 oček, přičemž platí, že střiháme 5–7 mm nad očkem směřujícím ven.
  • U slabých rostlin odstraníme všechny slabé výhony, u silných keřů ty, které směřují dovnitř keře.
  • Zmlazení provádíme na jaře každoročně.
  • Podle druhu rostliny odstraňujeme odkvetlé květy, nejsou-li to tzv. samočisticí rostliny.

Technická stránka stříhání

Správně zastřižený živý plot má lichoběžníkový tvar – v dolní části je asi o 1/10 širší než v horní, to zajišťuje i nejspodnějším větvím dostatečný přístup světla, aby neprosychaly.

K střihání používáme buď klasické zahradnické nůžky nebo elektrické nůžky tzv. plotostřihy. Pro výběr nůžek platí, že čím je plot nižší a užší, tím kratší bude stačit lišta (pro běžný plot stačí délka 50–60 mm), pro rozměrnější ploty jsou výhodnější nůžky oboustranné. Použít lze i některé typy křovinořezů se speciálním nožovým nástavcem.

Péče o živý plot

Po výsadbě musí půda zůstat stále vlhká. Proto intenzivně zavlažujeme. V dalších letech živé ploty zaléváme jen při dlouhém suchu, stejně jako všechny rostliny v zahradě.

První rok po výsadbě nehnojíme, v dalších letech je hnojení důležité především pro dřeviny střihaných plotů, protože pro nasazení nových výhonů, po každém sestřihu, potřebují dostatek živin.

Choulostivé dřeviny a růže musíme chránit před mrazem, proto na kořeny na zimu přihrneme zeminu, můžeme je ještě zasypat listím a obložíme chvojím. Při velké sněhové nadílce setřepáváme sníh z dřevin, kterým pod jeho tíhou hrozí zlomení.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Nejkrásnější podzimní dekorace do interiéru i na dveře

Nejkrásnější podzimní dekorace do interiéru i…

Nenechte si zkazit náladu sychravým počasím. Raději využijte dary, které nám podzimní příroda nabízí, a pusťte se do výroby nějaké krásné dekorace. Inspiraci najdete v galerii.

11.  11.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořechy

Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořech…

Skladování vyloupaných vlašských ořechů má své nesporné výhody, ale i nevýhody. Mají totiž tendenci brzy žluknout, rychle chytají plíseň a chutnají molům. Prozradíme vám proto, jak a kam je uložit, aby vydržely jako čerstvé až do příští sezóny.

10.  11.  2017 |
Spadané listí nehrabte. Prospěje tak rostlinám

Spadané listí nehrabte. Prospěje tak rostliná…

Podobnou otázku si na podzim klade každý, kdo má na zahradě alespoň jeden listnatý keř či strom. Odvézt, zkompostovat, nebo organický materiál využít přímo na zahradě?

7.  11.  2017 |