Zakládáme ekologickou zahradu

Než se do toho pustíte

• Nejdůležitější je mít od začátku danou kostru – plán zahrady, podle něhož budete v jednotlivých krocích postupovat, abyste nemuseli jednou zasazené rostliny přesazovat a podobně.  
• Při plánování využívejte daných skutečností. Například jezírko založte v nejvlhčí části pozemku a na nejsušším skalku, nikoliv obráceně.

• Každý krok plánujte s ohledem na krok další. Pokud třeba budujete koupací jezírko, je dobré předem vědět, kde nejlépe využijete vykopanou zeminu.  

Založení ekozahrady: kde a jak začít? 

Nebude-li přerod vaší zahrady jednorázovým dílem, můžete začít prakticky čímkoliv. Záleží na tom, co v zahradě preferujete, zda se chcete koupat nebo si pochutnávat na zdravé zelenině. Pamatujte ale, že ekozahrada je ucelený systém, proto s dalšími kroky dlouho neotálejte. 

Podle zahradní architektky Lucie Komendové i manželů Petrových, majitelů Zahradnictví Petr, je ideální zachovat co nejvíce původní vegetace, která již vytvořila určitou hmotu zeleně. Nemusíte pak čekat několik let, než se vysazené keře či stromy rozrostou či začnou plodit.

Vybírejte především ty rostlinné druhy, které v okolí běžně rostou; foto: www.zahradaproradost.cz

Lada a Karel Petrovi uvádějí jako základní pravidlo, jež vás ochrání před neúspěchem, toto: „Nenakládejte si na svá bedra příliš. Upravte a osázejte vždy jen takovou plochu, kterou dokážete opečovávat, než si dokáže pomoci sama. Vybírejte jen druhy, odpovídající svými nároky stanovišti a dbejte přírodních zákonitostí.“ 

Bez zeminy není zahrady 

Kvalitní zemina je pro život většiny rostlin stejně nezbytná jako vzduch a voda. První, co musíte udělat, je vyčistit ji od plevelů, nepotřebných rostlin a stromů a zajistit, abyste o ni nepřišli. Neosázenou půdu musíte ochránit před erozí a odnosem svrchní nejkvalitnější vrstvy. 

Nejúčinnější řešení představuje použití mulče, což je podle odborníků vůbec nejdůležitější složka v systému permakulturní zahrady. Vhodné je listí, posekaná tráva, sláma a podobně. Na několika místech ve svahu můžete také vystavět opěrné zídky z kamenů či dřevěnou palisádu, která půdu podrží, aby ji nespláchly velké deště z celého svahu. Pruh země nad zídkou osázejte vhodnými rostlinami, jež svými kořeny místo ještě zpevní. 

Než se pustíte do realizace ekozahrady, vše důkladně promyslete; foto: www.zahradaproradost.cz

Za vysokou úrodností stojí zachování takzvané drobtovité struktury zeminy. Vyvarujte se proto všeho, co ji může utužit: zbytečné šlapání, přejíždění těžkými mechanismy, časté okopávání, nadměrná vlhkost a následné vysušení sluncem.  

Pro její kvalitu je důležité intenzivní organické hnojení ve formě uleželého hnoje, kompostu nebo zeleného hnojiva, například posekané trávy. Není třeba zdůrazňovat, že do ekozahrady nepatří žádné podpůrné chemické prostředky. Často je však nutné zmírnit kyselost půdy; k tomu se hodí například mletý vápenec.

Voda má v zahradě nezastupitelnou roli 

Využití vody z vodovodního řádu není ekonomické, smysluplnější je udržet ji na pozemku. Lucie Komendová považuje do budoucnosti tuto otázku za klíčovou. Jak ji ale vyřešit?

Jezírko umístěte na nejvlhčím místě pozemku; foto: www.zahradaproradost.cz

Jednou z možností je výstavba zahradního jezírka. Je-li dobře založené, funguje jako přírodní ekosystém s trvalou kvalitou vody vhodnou i ke koupání. O to se postará rostlinná čistící zóna přímo v jezírku nebo kořenová čistička, z níž je voda následně vracena zpět.

Za nízkou kvalitou vody, na kterou často lidé poukazují, vidí manželé Petrovi malou plochu vodní nádrže, kde se velmi špatně udržuje ekologická rovnováha, takže po několika měsících je z ní jen nevzhledná kaluž zarostlá řasou.

Zcela bez techniky se obejdete u jezírka na ploše od sta metrů čtverečních, na menších plochách musí pomoci čerpadla, skimmery. Minimální plocha jezírka by měla být čtyřicet metrů čtverečních a hloubka mezi sto sedmdesáti až dvě stě centimetry.  

Zásadní je nechovat v koupacím jezírku ryby, neboť jejich výkaly obsahují látky, podporující růst řas; potom je poměrně těžší udržet vodu čistou. Nádrž pro ryby by měla být oddělená. Je možné ji využít například jako dočišťovací jezírko pod kořenovou čističkou.  

Kořenová čistička vody

Na její stavbu si musíte obstarat stavební povolení. Aby čištění bylo skutečně efektivní, počítejte podle Lucie Komendové kolem pěti metrů čtverečních na osobu v domácnosti.

Čistírna pomalu zarůstá; foto: www.ekozahrady.com

Jak na výsadbu 

Má-li systém skutečně fungovat, musí mít zahrada jakási zelená patra. Přízemí je určeno nízkým rostlinám – zelenině, bylinkám i okrasným letničkám a trvalkám. První pomyslné patro budou tvořit vyšší kultury rostlin, například středně vysoké plodové keře jako maliník a rybíz.

Nad nimi by se jako ochranná střecha měly klenout koruny stromů a vysoké keře. Takovýto zelený „dům“ poskytuje ochranu nejen rostlinám, ale i živočichům a hmyzu, který je pro fungování ekosystému neméně důležitý. Kolem ekozahrady se uplatní nejlépe živý plot. 

Tři zásady budování záhonů a vysazování rostlin 

• Pro lepší přístup zakládejte záhony zvýšené, organických tvarů a se systémem cestiček (například kulaté s cestičkami připomínajícími klíčové dírky nebo mandalu).

• Semena nevysévejte příliš hustě a nenechávejte zeleninu přerůst, jinak si jednotlivé rostliny budou v růstu bránit. Pro rychlé pokrytí půdy a zamezení růstu plevelů vysaďte k ostatním rostlinám rychle rostoucí a mělce kořenící druhy, například ředkvičky či hořčici.

• Při vysazování stromů a keřů volte vhodné termíny: podzim a časné jaro. Bude-li deštivo, odpadne vám náročné zalévání, než rostliny zakoření.  

Dodržujte užitečná sousedství rostlin 

Pro ekozahradu je naprosto běžný systém společného vysazování užitkových i okrasných rostlin. Nejdůležitější vzájemnou pomocí je ochrana proti škůdcům. Vysazujte mrkev společně s cibulí, k rajčatům přisaďte pór, mezi jahody zase řádky česneku. Tam, kde jste z jara měli ředkvičky spolu se salátem, se bude dobře dařit afrikánům a cíniím. 

Rostliny žijí v sousedské harmonii; foto: www.ekozahrady.com

Když zahrada zapouští kořeny 

Pokud zahradu dobře založíte, zvolíte vhodné druhy keřů a stromů, při jejich výsadbě dodržujete správnou vzdálenost, bude její údržba minimální, poněvadž vše naroste tak, jak si přejete. V extenzivním vysokokmenném sadu se nemusí stromy stříhat. V menších zahradách se vysazují polokmeny či čtvrtkmeny, u nichž je řez nutný.

Stromům musíte dát několik let, než vyrostou; foto: www.zahradnictvi-petr.cz

Zatočte humánně s obávanými škůdci  

V prvních letech se buď musíte obrnit trpělivostí a případné nájezdy různé žoužele vydržet, nebo použít způsoby, které jsou na první pohled postavené na hlavu. Třeba krmit slimáky. O tomto úspěšném a ke všemu živému v přírodě šetrném způsobu se dočtete v příspěvku jedné ekopěstitelky na stránkách Lucie Komendové. 

Pomoci si můžete také různými výluhy z rostlin, o nichž se více dočtete na níže uvedených webových stránkách. Za čas si příroda pomůže sama, spolupracovat budou nejen samotné rostliny, ale i likvidátoři z živočišné říše. 

Inspirace, rad i pomoci bude třeba

První kroky byste měli udělat pod dohledem zkušených odborníků. Tím ale nic nekončí, naopak začíná. Ekozahradnictví je samostatný obor, který nelze postihnout jedním nebo dvěma články, takže dál už musíte čerpat informace z odborných knih nebo webových stránek. Ty byste si měli přečíst dříve, než se do zakládání vůbec pustíte.

Zahradní posezení v oázi zeleně; foto: www.zahradaproradost.cz

Doporučuji například knihu Drahoslava Šonského Moderní zahrady, kde se známý odborník věnuje zakládání a údržbě zahrad v české krajině. Přehled dostupné literatury najdete také zde.

Odborné rady, postupy, nabídky kurzů i objednání návrhů a realizací zahrad jsou k dispozici i na stránkách odborníků, kteří vám dnes odtajnili něco ze své „ekokuchyně“: www.zahradnictvi-petr.cz , www.zahradaproradost.cz, www.ekozahrady.com. Závěrem se víc než sluší poděkovat za ochotu všem jmenovaným profesionálům, kteří mi pro článek poskytli cenné rady i fotografické ukázky své práce.