Někdy zelené, někdy modré, trochu kulaté, trochu šišaté, chroupe se syrové, vaří se a všem chutná! Určitě jste uhodli, že je to hlávkové zelí, kterým v národní klasické kombinaci knedlo-vepřo-zelo nepohrdne snad žádný Čech.
Hlávkové zelí (Brassica oleracea convar. capitata) je košťálovina úzce příbuzná s kapustou. Tvoří však mnohem pevnější hlávky z hladkých listů a pěstuje se nejen v zelené, ale i v modré (červené, fialové) barevné variantě.
Rané, letní nebo pozdní?
Zelí můžete pěstovat pro průběžnou sklizeň po celé léto. Rané odrůdy zelené i modré mají nejkratší vegetační dobu – devadesát pět až sto patnáct dnů. Sazenice si předpěstujte brzy zjara a v květnu až červnu (podle odrůdy) vysaďte na záhon nebo si hotovou sadbu kupte na tržnici.
Čím pevnější je hlávka zelí, tím jemnější nudličky z ní
Při vlastním předpěstování máte jistotu, že co jste vyseli, budete sázet, takže se dočkáte raného zelí tehdy, kdy předpokládáte. U kupovaných sazenic nepoznáte, zda se prodejce nespletl a místo raného vám neprodal zelí polopozdní, nebo dokonce pozdní.
Rané odrůdy hlávkového zelí se nejlépe hodí na syrové zeleninové saláty, protože dík krátké vegetační době jsou křehké (roste rychle). Z nejznámějších raných odrůd se u nás pěstuje modré zelí 'Mars', jehož hlávky dosahují váhy kilo dvacet až kilo sedmdesát.
Rané odrůdy zelí mají spíš žlutavě zelenou barvu listů, košťál je menší a křehčí
Zelená odrůda 'Lena F1' se dá pěstovat z přímých výsevů na záhon od dubna, od března pod krytem s přepichováním sazenic. Přímý výsev dělejte hodně řídký, abyste nemuseli vyhazovat přebytečné sazeničky. Mezi rané zelené odrůdy patří také 'Zora' s vegetační dobou sto patnáct dnů.
Zelí není nováček
Pojmenování zelí má prý souvislost s keltským jménem této zeleniny. Také Římané na něj nedali dopustit, a zelí dokonce považovali za univerzální všelék. Věřili, že vylisovaná šťáva zmírňuje příznaky opilosti.
Když se farmáři povede takový porost zelí, je to radost
V Evropě se objevily bílé (zelené) hlávky už v devátém století, od konce jedenáctého se pěstuje i zelí červené. Postupně byly vyšlechtěny odrůdy rané (časné letní), pozdní letní (podzimní) a pozdní (zimní) vhodné k uskladnění.
Poroste i ve vyšších polohách
Košťáloviny, mezi něž zelí patří, potřebují hlavně vlhčí polohy s živnou půdou, neutrální či mírně zásadité reakce. Rozhodně nesnáší půdy kyselé, těžké a suché. Pravidelná závlaha dělá divy a hlávky zelí jsou pěkně zavinuté, pevné a šťavnaté.
Modré odrůdy se vybarví i do fialova nebo tmavých odstínů fialové červeně. Čerstvě ojíněné listy zelí jsou malým uměleckým dílem přírody
Nejvíce škody nadělá dlouhé sucho s následným přebytkem závlahy (dešťů). Hlávky popraskají, pokud už před tím nezakrněly v růstu. Nepřehnojujte dusíkem, velké hlávky by možná byly, ale řídké a u zimního zelí by se zvyšovalo nebezpečí chorob a nebylo by vůbec vhodné k uskladnění.
Velkým problémem při pěstování zelí jsou holožíry způsobené housenkami běláska zelného. Chemické postřiky jsou na malých plochách zbytečné, navíc musíte bezpodmínečně použít smáčedlo, jinak veškerá postřikovaná kapalina po „voskových“ listech sjede.
Bělásek si vaše zelí najde, i kdybyste měli jen tři hlávky na záhonu. Prohlížejte pravidelně rostliny a nakladená vajíčka zničte
Raději pravidelně zelí prohlížejte od chvíle, kdy uvidíte na zahradě poletovat bělásky. Jakmile propásnete chvíli, kdy vylíhlé housenky vyrazí za potravou, budete mít co dělat, abyste zelí zachránili. Housenky jsou neuvěřitelně žravé, velice rychle rostou, pak ještě víc žerou a během dvou tří dnů zbude z listů jen kostra.
Zkuste zelí v letním provedení
Jak bílé, tak modré zelí se hodí pro studenou kuchyni. Kombinovat se dá s leckterou zeleninou – cibulí, mrkví, rajčaty, okurkami, výborně chutná promíchané s bylinkami (třeba s koprem) a vychlazené.
Pro letní prázdninové večeře může být zelný salát právě tím, co vám přijde k chuti
Zelí si vždy nakrájejte větší množství, protože jakmile pustí šťávu, jeho obsah se zredukuje o více než polovinu!
Jednoduchý základní salát
Hlávku nakrájejte na jemné nudličky (pochopitelně bez košťálu) a v míse smíchejte s najemno nakrájenou cibulkou. Posolte, přidejte trochu cukru, citronové šťávy či octa, podle chuti třeba i pepř a vše dobře promíchejte.
Směs dejte vychladit do lednice a po několika hodinách (stačí dvě) do ní můžete přidat třeba strouhanou mrkev, jablko, celer… cokoli, co by mohlo chuťově ladit. Objevíte tak množství variant.
Jednoduchou přípravu salátu i pro víc osob zvládne klidně začátečník
Ať na sladko, či na kyselo, zelný salát vždycky bude příjemným osvěžením v letních večerech. Hodí se i jako příloha ke grilovaným masům, pokud uděláte zálivku z jogurtu a grilovací hořčice nebo oblíbeného koření.