Chybí vám práce s hlínou? Ten pocit, kdy zanoříte ruce do země a cítíte její strukturu a vůni? Když je země bez sněhu a nemrzne, můžete se pustit do zimního pletí a ze záhonů vyhrabat vytrvalý plevel, jakým jsou třeba kopřivy, bršlice či pampelišky. To plevelům zabrání se rozrůstat a množit, až teploty začnou stoupat. Budete tak mít záhony lépe připravené až přijde jejich čas.
Microgreens – klíčky, tedy čerstvé jídlo i v lednu
Než si vypěstujete čerstvou zeleninu na záhonku, můžete doma sklízet mladé výhonky – takzvané microgreens. Tyhle malé rostlinky jsou nabité živinami, přitom jejich pěstování doma je velmi jednoduché. Právě zima je navíc ideálním obdobím, kdy je doma pěstovat, protože díky vytápění máte doma teplotu, v níž malé rostlinky prosperují. Jejich využití v kuchyni je velmi široké, můžete si z nich udělat salát, použít na ozdobu či přidat do pokrmů. Je ale lepší je jíst čerstvé, pak neztrácejí živiny.
Doma je nejjednodušší pěstovat například řeřichu, rukolu či hořčici, které lze sklízet už po 10 dnech. Vyzkoušet můžete i hrách, brokolici, slunečnici a jetel. Pro pěstování microgreens ale potřebujete osivo vhodné pro klíčení či přímo na microgreens. Běžně prodávaná osiva jsou chemicky ošetřená a tuto chemii byste zkonzumovali.
Semena rozprostřete na pěstební tkaninu či substrát, obojí by mělo být dobře provlhčené. Zakryjte, abyste vytvořili mikroklima pro klíčení. Semena roste jednou až třikrát denně. Jakmile začne vznikat kořenový systém a rostlinky vyklíčí, odklopte je a dopřejte jim světlo. Teď v zimě je dokonce lepší jim přisvítit. Rostlinky se sklízejí ve fázi, kdy dosáhly prvních děložních či pravých lístků a odstříhávají se zhruba 1 centimetr nad kořenovým systémem.
Brzké klíčení, větší úroda
Abyste se první zeleniny i květin dočkali co nejdříve, můžete už teď v lednu začít doma předpěstovávat semena, což zejména u některých rostlin znamená, že budete mít větší úrodu.
Výsev semen už v lednu ale bude vyžadovat určitou trpělivost a pozornost, protože je pořád málo světla a uvnitř místností panují často příliš vysoké teploty. Takové podmínky vedou k vytáhlým, ale slabým sazenicím, které nesnesou přesazení a jsou náchylné k plísním. Abyste se právě plísním ubránili, důkladně čistěte vše, co přijde do styku se semeny a sazenicemi a používejte kvalitní substrát.
Pro domácí předpěstovávání sazenic ze semínek by se vám mohly hodit domácí skleníky. Ty jsou vyhřívané a udržují tak stabilní teplotu substrátu, což napomáhá klíčení semen. Na trhu je mnoho takových skleníků, ty nejlevnější pořídíte už kolem tisícovky. Pokud dokážete doma udržet stabilní teplotu, vystačíte si s malým pokojovým skleníkem.
A co vysadit?
Chilli papričky
Máte-li rádi pálivé, vypěstujte si vlastní chilli papričky. Budete tak mít nejlepší přehled o tom, co se s rostlinkou děje, jaká semínka jste zaseli a co tedy můžete očekávat za odrůdy. Chilli papričky se sklízejí od července do října, takže když teď začnete, můžete mít první plody již na začátku léta.
Prvním krokem k úspěšnému klíčení semen je kvalitní substrát bez škůdců, plísní a hub, určitě využijete substrát pro pěstování ze semen. Vysejte 2 až 3 semena do malého květináče a zahrňte substrátem. Semínko vysejte asi 3 milimetry hluboko do vlhkého substrátu a zakryjte přibližně dvojnásobnou vrstvou, než je jeho velikost. Semena by měla mít v květináčku dostatek vláhy. Pokud se vám podaří udržet teplotu mezi 21 až 27 °C, probíhá klíčení 3 až 10 dní.
TIP NA VIDEO: Jak přesně je pěstovat nahlédněte do videa níže
Bazalka
V truhlíku na okně se bude dobře dařit bazalce, v létě ji pak můžete šoupnout na balkon. Nádoby na semínka naplňte organickým kompostem, do něho zamíchejte trochu perlitu, aby zajistil provzdušňování a tím i lepší růst rostlinky. Semínka zasejte řídce a jen zlehounka prstem přitlačte. Dopřávejte jim pravidelné zavlažování. Stačí tři týdny a najdete vzrostlé rostlinky.
Lilek
Keřík lilku roste velmi pomalu, proto jeho předpěstováním získáte větší úrodu. Protože lilek je teplomilná rostlina ze Středomoří, sáhněte po odolnějších odrůdách, které byly přizpůsobeny chladnějším klimatickým podmínkám. Zkuste třeba odrůdy: Český raný, Beatrici, Kláru a Serenu.
Semena sázejte do kvalitního substrátu, asi jeden centimetr pod povrch. Po výsevu povrch přimáčkněte a následně zalijte přípravkem proti houbovým chorobám, například značky Previcur. Kvůli odparu vody výsev zakryjte průhlednou fólií.
Malé rostlinky potřebují mnoho světla, proto volte nejlépe místo u okna, a teplotu minimálně dvacet pět stupňů Celsia. Pokud nemáte domácí skleník, položte na topení dřevěnou desku a na ni umístěte květináčky. Jakmile rostlinky vytvoří první pravé listy, mohou být přesazeny do květináčů s lehkou, humózní, písčitohlinitou půdou. Na venkovní záhon je ovšem umístěte až po 15. květnu.
Raný salát
Hlávkový salát je bohatý na živiny. Obsahuje bílkoviny, vlákninu, vápník, železo, hořčík, draslík, thiamin, riboflavin, niacin, vitaminy B6, C, A, E a K. Snižuje cholesterol, působí jako mírné sedativum a prospívá mozku. Hlávkový salát je zelenina, která má mnoho odrůd, a máte-li možnost chráněného pěstování (skleník či fóliovník), s ranými odrůdami můžete začít velmi brzy – již od poloviny ledna.
Semena před vysetím na pár hodin namočte do vlažné vody, což podpoří klíčení. Pak je vysévejte do misek či truhlíků do vhodného substrátu buď rovnoměrně po celé ploše, nebo do řádků. Doporučená hloubka výsadby je půl centimetru až jeden centimetr. Semínkům nejvíc svědčí teplota 25 stupňů, pak vyklíčí již za pouhé dva dny, při nižších teplotách to trvá o trochu déle. Zalévejte odstátou vodou velmi jemně.
Když rostlinkám narostou dva lístky, je čas rostliny pikýrovat. Pikýrovat znamená přepíchat, tedy opatrně vyjmeme mladé rostliny z výsevního substrátu. Ideální je dřevěný kolík. Buďte opatrní, abyste přitom nepoškodili kořenový systém. Rostlinku přesaďte do jiné misky, plata se substrátem tak, aby měla více místa. Sadbu dopěstujte. Zhruba za 40 dní mohou rostlinky na konečné stanoviště a za dalších zhruba 50 dní budete sklízet.