vytisknout velikost písma Zahradní rašeliniště: biotop nejen pro masožravky

Líbí se vám šumavské slatě? Symbolicky je přeneste i do své zahrady v podobě malého rašeliniště. Krom domácích druhů se v něm bude dařit i exotickým masožravým rostlinám. Poradíme vám, jak rašeliniště založit, čím je osázet a jak o ně pečovat.

Zahradní rašeliniště je vlastně jezírko plné neustále mokré rašeliny. V přírodě je na povrchu živý rašeliník, který stále přirůstá, jeho spodní vrstvy odumírají a za nepřístupu vzduchu tvoří rašelinu. Na tyto podmínky se adaptovaly rostliny, jež by jinde konkurenčně neobstály.  

Dříve než začnete

Zimní období využijte pro plánování, jak rašeliniště zakomponujete do zahrady. Jeho umístění by mělo navazovat na okolí; nenásilně bude působit v sousedství skalky, vřesoviště či vodní plochy. Větší objem rašeliniště a hloubka více než půl metru ovlivní pozitivně podmínky zimování.

Klepněte pro větší obrázek
Kalmie (Kalmia polyfolia) je neopadavý vřesovištní keř s jedovatými listmi, zajímavá solitéra vhodná do blízkosti rašeliniště

I když je rašeliniště určené pro vlhkomilné rostliny, umístěte je na slunečné místo – například masožravé rostliny jsou velmi náročné na dostatečné oslunění. Rašelina nesmí nikdy proschnout, budete tedy potřebovat zásobu měkké vody pro suchá období. Nouzově použijte vodu z čistého potoka, ale převažovat by měla dešťová. Chlorované vodě se vyhněte úplně.

Jak založit rašeliniště

Rašeliniště se zakládá obdobně jako jezírko. Jediným rozdílem je vybudování přepadu v hloubce asi dvaceti centimetrů, který odvádí přebytečnou vodu. Přepad může posloužit i esteticky – jako občas zaplavované řečiště s vlhkomilnými druhy rostlin.     

Klepněte pro větší obrázek
Rašeliniště je obklopeno další vegetací, a přirozeně tak zapadá do prostoru zahrady

Hotové jezírko naplňte čistou rašelinou. Zahradní substráty s různým podílem rašeliny jsou nevhodné, protože nejsou dostatečně kyselé a obsahují příliš mnoho živin. Rašelinu vrstvěte a zvlhčujte postupně, suchá rašelina obtížně přijímá vodu.

Ke dnu ukotvěte pomocí kamene několik pruhů geotextilie, které povedou téměř k povrchu. Budou sloužit jako knoty, zlepší distribuci vody a celkový vodní režim rašeliniště.  

Vymodelujte terén s kopečky a prohlubněmi, zajistíte si tak možnost výběru mezi rostlinami s odlišnými nároky na zamokření. Do rašeliniště umístěte samorosty – můžete je nasbírat během zimních procházek přírodou. Zpevněte břeh kameny a mokřadními nebo vřesovištními rostlinami.

Klepněte pro větší obrázek
Živý rašeliník (Sphagnum sp.) chrání povrch před nadměrným odpařováním vody

Zásady sázení 

Většina rašeliništních rostlin, včetně rašeliníků, je chráněná, nesbírejte je proto v přírodě! V zahradních centrech mají omezený sortiment, větší výběr nabízejí specializované internetové obchody. Lepší je osobní výběr u pěstitele, rostliny si prohlédnete a získáte cenné rady. Dobrou příležitost k nákupu masožravek představují i výstavy spojené s prodejem.

Rozhodněte se, zda chcete rašeliniště osázet pouze domácími druhy, nebo jestli má sloužit také jako prostředí pro exotičtější rostliny. V českých rašeliništích dominují rašeliníky (Sphagnum sp.) a ploníky (Polytrichum sp.), z domácích masožravek je nejhojněji zastoupená rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).   

Klepněte pro větší obrázek
Kameny částečně zapusťte do země, budou vypadat lépe

Vybrané české rašeliništní druhy:

  • borůvka bažinná (Vaccinium myrtillus);
  • brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea);
  • bříza zakrslá (Betula nana);
  • klikva bahenní (Oxycoccus palustris);
  • kyhanka sivolistá (Andromeda polyfolia);
  • ostřice bažinná (Carex limosa);
  • ostřice obecná(Carex nigra);
  • ostřice zobánkatá (Carex rostrata);
  • prha arnika (Arnica montana);
  • prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii);
  • prstnatec májový (Dactylorhiza majalis);
  • rojovník bahenní (Ledum palustre);
  • rosnatka dlouholistá (Drosera anglica);
  • rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia);
  • rosnatka prostřední (Drosera intermedia);
  • suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum);
  • suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium);
  • šicha černá (Empetrum nigrum);
  • tučnice obecná (Pinguicula vulgaris);
  • tučnice česká (Pinguicula bohemica);
  • vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum);
  • vrba plazivá (Salix repens);
  • vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia);
  • vřes obecný (Calluna vulgaris);
  • všivec ladní (Pedicularis sylvatica).

Prostředí rašeliniště a jeho nejbližšího okolí vyhovuje řadě nepůvodních druhů a kultivarů. Z dřevin se uplatní zakrslé kultivary borovic a smrků  (Pinus uncinata 'Nana',  Picea abies 'Little Gem', Picea abies 'Wills Zwerg'), plazivé vrby (Salix hylematica).  Inspirovat se můžete mnoha druhy skalniček, kterým biotop zcela vyhovuje, případně jej tolerují.

Klepněte pro větší obrázek
Špirlice (Sarracenia flava) v kultuře vytváří láčky vysoké šedesát, v dobrých podmínkách až osmdesát centimetrů

Z exotických masožravých rostlin jsem vytipovala řadu druhů, které snesou přezimování v našich běžných zimách. Větší mrazy nebo delší období sněhové pokrývky mohou zvýšit předpokládané ztráty u choulostivějších druhů. České rosnatky a tučnice patří mezi nejodolnější.

Cizokrajné mrazuvzdorné masožravé rostliny:

  • tučnice velkokvětá (Pinguicula grandiflora);
  • špirlice žlutá (Sarracenia flava);
  • špirlice náhorní (Sarracenia oreophila);
  • špirlice nachová (Sarracenia purpurea);
  • jejich četní kříženci.

Kromě udržování hladiny vody nebudete mít s rašeliništěm v sezoně příliš práce. Protože je chudé na živiny, plevelem příliš nezarůstá. Na zimu doporučuji zakrýt je jednou vrstvou chvojí a  kromě dlouhých období sucha nezalévat. Zkušenosti s přezimováním jsou různé podle konkrétních podmínek lokality. Vyzkoušejte a o své zkušenosti se s námi podělte.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Za dvě hodiny 700 křemenáčů osikových. Takový úlovek se povedl tento týden dvěma kamarádům na Benešovsku. Je jasné, že houby už zase rostou jak o život, i když samozřejmě ne úplně všude. Kam tedy v Česku vyrazit na houby, kde vás čekají nejlepší úlovky?

10.  9.  2020 |
Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak uchovat sladkost ovoce

Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak …

Dobře zralá hruška je sladká a šťavnatá. A taky poměrně křehká – snadno se otlačí, či dokonce rozmáčkne. Je proto třeba ji rychle spotřebovat. Kompoty jsou fajn, ale když je hrušek mnoho a už padají ze stromu, je potřeba rychlé akce.

13.  9.  2020 |
Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typi…

V lese se na vás smějí hřiby jak z učebnice, verdikt zkušeného houbaře však vzápětí vaše nadšení pošle pod bod mrazu. Jsou to hořčáky. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. V tom lepším případě. Po konzumaci jedovatých hřibů si můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

9.  9.  2020 |
Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky. Vyberte si ze tří receptů

Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky.…

Šípkový sirup je medicína, kterou znaly a využívaly už generace před námi. Přidejte se k nim a vyzkoušejte chuť plodů, které příznivě působí na organismus dětí i dospělých. Bez éček a dalších umělých přísad se obejde náš recept na šípkový sirup.

19.  9.  2020 |
Jak správně jíst exotický kaktusový fík? A návod na pěstování

Jak správně jíst exotický kaktusový fík? A ná…

Má šťavnatou dužinu, lahodnou, mírně nakyslou, osvěžující chuť. Vzdáleně připomíná fík, jde ale o plod opuncie. Pokud jste ho ještě neochutnali, o hodně jste přišli. Poradíme vám nejen, jak kaktusové fíky jíst a správně připravit, ale i jak opuncii pěstovat.

23.  9.  2020 |