Mezi okrasné rostliny, které v dřívějších dobách nechyběly ve venkovských zahradách, patří floxy neboli plamenky. Později se z nich téměř vytratily, ale v posledních letech se opět staly součástí zahrad. Krásně vypadají, kvetou celé prázdniny a náramně voní. Přečtěte si, jak pěstovat floxy nízké, kobercové i floxy vysoké přes metr.
Nízké plamenky vytvářejí polštáře, zdobí zídky
Ve skalkách vykvétají na jaře mezi prvními polštáře nízkých plamenek (Phlox subulata). Jsou nenáročné, snášejí sucho a milují slunce. Plamenky přežily všechny módní vlny a na zídkách i obrubách záhonů se rozzáří růžové, bílé nebo fialové kvítky už v dubnu. Méně známý je Phlox divaricata, trvalka vysoká kolem třiceti centimetrů se světle modrými květy. Vykvétá o měsíc později, a to i v polostínu.
I plamenky přišly zdaleka
Víc než sedmdesát druhů plamenek pochází ze Severní Ameriky, jeden druh má domov na Sibiři. Jsou mezi nimi několikacentimetroví trpaslíci i druhy hodně přes metr vysoké. Různé barvy květů i odlišný růst (druhy plazivé, poléhavé, vzpřímené) zaujaly zahradníky už před více než třemi sty lety. V té době se v Evropě objevily první vysoké plamenky. Důležitou roli sehrály i státy Anglie a Německo, v nichž byly vyšlechtěny stovky nových odrůd. Dařilo se i ruským zahradníkům, a tak počet odrůd dosáhl k dnešním dnům několika stovek.
Vysoká plamenka latnatá kvete celé prázdniny
Plamenka latnatá (Phlox paniculata) je známá hlavně pod zlidovělým názvem flox. Některé odrůdy patří mezi nejvyšší letničky – dorůstají do výšky sto dvacet centimetrů, nejnižší odrůdy měří kolem padesáti centimetrů. Mají i rozličnou stavbu květenství (laty) a velikosti květů, některé mají květy pouze jednobarevné, jiné s očkem nebo „hvězdičkou“ v jiném odstínu. Od července do srpna kvetou vytrvale a bohatě za každého počasí.
Floxům se nejlépe daří v podhorských oblastech
Floxy rostou dobře ve vlhčích, ale ne zamokřených půdách. Tam je pěstovat nelze, zakrňují a kvetou slabě, řídce či vůbec. Vyhovují jim podhorské oblasti s vyšší vzdušnou vlhkostí, a pokud mají dostatek vláhy, prospívají i na plném slunci. Jižní záhony a teplé oblasti snesou také, ale pak dávají přednost polostínu, kde netrpí suchem.
Kdy a kde si pořídit plamenky
Sazenice kupujte v zahradnických podnicích nebo prodejnách – budete mít jistotu, že sazenice jsou zdravé a ve vybrané odrůdě. Připravte jim dobře prokypřený záhon s živnou půdou a dostatkem vláhy a sázejte na vzdálenost čtyřicet padesát centimetrů. Do výsadby se můžete pustit na podzim nebo na jaře, musíte je ale pravidelně zalévat a nenechat záhon zaplevelit. Vydrží na stanovišti pět šest let – po té době bude třeba, abyste je rozsadili.
Který kultivar vybrat?
Z červených kultivarů si zaslouží pozornost středně rané, kolem osmdesáti centimetrů vysoké plamenky 'Aida' a 'Starfire', o něco později rozkvétá červená 'Orange'. Bílá, téměř metrová 'Sommerkleid' je středně raná a stejně vysoká 'Fujiyama' má sněhobílé bohaté laty květů. V druhé půli července kvete i nižší plamenka – bílá s červeným okem – 'Kirmesländer'. Růžová 'Würtembergia' je raná, sedmdesát centimetrů vysoká, o něco nižší 'Little Princess' má světlejší hvězdičku. Tmavé očko najdete ve středně rané plamence 'Frührosa'. Kultivary fialové barvy jsou například středně raná (syté barvy) 'Prof. Went' nebo 'Luc’s Lilac' s drobnějšími lila květy.
S jakými rostlinami to plamenkám sluší
Zahradní floxy lze kombinovat téměř se všemi trvalkami, barevné kombinace by měly ladit oku. Tmavší odrůdy vypadají dobře třeba s bílými zahradními kopretinami, žlutými rudbekiemi nebo se světlou čechravou (Astilbe). Bílé plamenky vyniknou vedle třapatek, tmavě modrých ostrožek i barevných denivek. Mohou také být dobrým pozadím na trvalkovém rabatu.
Porostou floxy i na balkonu?
Při dobré péči vám floxy porostou i na balkonu nebo lodžii. Stačí prostorná nádoba (podle velikosti rostliny zvolte i velikost nádoby, zpočátku tedy menší) s drenáží, vyplněná dobrou zahradní zeminou. Přímý celodenní úpal rostlinám nesvědčí, obzvlášť v horkých dnech je potřeba zalévat i dvakrát denně, aby nepřeschla zemina. Přihnojujte je jednou za tři týdny plným hnojivem. Rostlinám škodí přemokření kořenů, na které reagují zpomalením růstu a (pokud je přemokření trvalé) odumíráním. Na zimu jim prospěje, přestěhujete-li před příchodem mrazů nádobu s rostlinami k dobrým lidem do zahrádky: zapusťte ji do země, přikryjte chvojím a listím a nechte tak do jara, než začnou floxy rašit.
Nejčastěji je napadá padlí
Plamenky dokáže potrápit padlí, které se objevuje na listech v druhé polovině léta. Poměrně dobře se dá zlikvidovat postřikem běžnými fungicidy (Dithane). Nepříjemným problémem je výskyt háďátka. To se bohužel řadí k velice úporným škůdcům. Napadené rostliny mají pokroucené listy i výhony, spodní část stonků se deformuje. Celkově je rostlina nevzhledná, neroste, málo kvete a láme se. Suchá jara bývají příčinou rozmnožení háďátek, ochrana proti nim je nejistá a nezničí škůdce úplně. (Velice odolná je proti škůdci 'Fudjiyama'). Napadené rostliny raději zlikvidujte, nové pak nikdy nesázejte na původní místo, kde háďátko dokáže přežít v půdě i několik let. Odpuzují ho aksamitníky (afrikány), které se mohou vysázet v blízkosti plamenek. Plamenky nejsou přes léto, kdy kvetou, nijak náročné, potřebují jen dostatečnou zálivku a ochranu proti padlí. Odlomení či odstřihnutí odkvetlých lat je spíše „kosmetická“ akce, zaschlé květy vypadají na záhonech dost nevzhledně. Víc od vás nebudou chtít: budou si kvést a vonět spokojeně celé léto.
