Zahrádkář a počasí: naučte se číst z oblohy

Počasí je naším stálým společníkem a jeho proměnlivost ovlivňuje i naše snažení na zahradách.

Často pozorujeme s obavami zataženou oblohu před bouří a přívalovými dešti, zato modré nebe nad hlavou nás potěší.

Mraky nad hlavou

Nejviditelnějším prvkem v každém ročním období jsou na denní obloze mraky. Mají různou podobu a podle ní i různá pojmenování. Na jasné obloze tak můžete vidět například řasy (cirrus) lehké jak peříčka nebo kupové mraky (kupa = cumulus) a mraky vrstevnaté (stratus).

Spodní oblačná řasa opravdu připomíná lehounké peříčko. Řasy na modré obloze jsou na pozorování zajímavým objektem

• vysoké vrstevnaté oblaky (cirrostratus): jsou ve výškách nad šest tisíc metrů, skládají se z ledových krystalků

• střední vrstevnaté oblaky (altostratus): vznikají ve výškách od dvou tisíc metrů, tvoří pole šedého či namodralého zbarvení;

• nízké vrstevnaté oblaky (nimbostratus): dosahují výšky pod dva tisíce metrů, temně šedá pole nesou srážky v létě dešťové a v zimě sněhové.

Zajímavým jevem na noční obloze mohou být noční svítící oblaka, jejichž vliv na počasí je prakticky nulový. Jsou to oblaka vysoká nad sedmdesát kilometrů a svítí rozptýleným slunečním světlem. K vidění bývají pouze několik hodin a nejsou příliš častým úkazem.

Občas se před bouřkou objeví zvláštní oblačné útvary, například tento „netopýr“

Podívejte se, jak bude zítra

Uvidíte-li na modrém nebi houstnout řasy, pak se rychle blíží teplá fronta se srážkami. Přidá-li se vznik řas ke kupovitým vodorovným oblakům, přijdou vydatnější srážky a frontální bouřky.

Při pěkném počasí se někdy objeví řasy táhnoucí se od východu k západu, které se během dne rozpouštějí. Pohybují se velmi pomalu a nenesou žádné deště.

Kupovitá oblaka (cumulus) prozářená sluncem se postupně shlukují do mohutných oblačných věží. Stojí za to pozorovat proměnu jejich tvarů: třepí-li se vrcholy oblačných věží, dá se očekávat bouřka, pokud menší shluky kup v létě mizí tak rychle, jak vznikaly, říká se jim kupy pěkného počasí.

Tah vrstevnatých oblaků (stratus) všech druhů způsobí postupné blednutí modré oblohy, po čase nebe zšedne a příští den už Slunce svítí jak přes mléčné sklo. Tyto mraky vždy ohlašují začátek špatného počasí, oblaka se přibližují k zemi a stále víc tmavnou. Přinášejí srážky, v chladnějším období přinášejí sněžení.

Vypadá to, že během dne přijde bouřka: kupovitá oblaka tmavnou a jejich vrcholy se rozptylují

Když se ženou kroupy

Typický mrak přinášející kroupy je vysoká oblačná věž (cumulonimbus). Varuje nás spodní část oblaků – bývá šedočerná se sírově žlutým odstínem. Krupobití zasáhne obvykle jen ohraničenou oblast několika kilometrů čtverečních (a méně) a netrvá zpravidla déle jak čtvrt hodiny.

I za tu chvíli ale může způsobit rozsáhlé škody na polnostech, sadech a vinicích, proto se stále hledá obrana proti krupobití. Do bouřkových mraků se v ohrožených oblastech zkouší vystřelování jodidu stříbrného nebo jiných sloučenin stříbra, aby se zamezilo růstu krup.

Prší, prší, jen se leje

Čím vydatněji prší a čím jsou dešťové kapky větší, tím kratší je trvání deště. Pokud po vytrvalém dešti táhnou po obloze nízké mraky, bude deštivé počasí pokračovat.

• Víte, jak jsou velké dešťové kapky? Při trvalém dešti mají velikost jeden až tři milimetry, v lijáku a přívalovém dešti až šest milimetrů.

Dešťové srážky se při teplotách kolem nuly mění na sněžení, které bývá často husté a padají typické sněhové „hvězdičky“ rozmanitých tvarů. Jakmile teploty klesají, sněží stále méně. Na jaře a na podzim je častý výskyt sněhových přeháněk i při teplotách nad nulou.

Dešťová oblaka v dáli se zbavují nashromážděné vody

Mrazy, mrazíky a jejich hrátky

Postrachem zahrádkářů jsou jarní přízemní mrazíky, kdy teplota vzduchu ve výšce dvou metrů klesne pod nulu. Pokud je brzy zjara navečer jasno a bezvětří, je výskyt přízemních mrazíků pravděpodobnější.

Nepříjemná je také ledovka. Jestliže padá déšť na promrzlou zem, je o klouzačku postaráno. Stejný efekt způsobí i přechlazený déšť na silnici. Předpovědět vznik ledovky bez dalších ukazatelů (vlhkost vzduchu, předpokládaná teplota) lze dost těžko.

Malým mráčkům ve velkých shlucích se dostalo lidového pojmenování beránci

Vítr dovede překvapit

Proudění vzduchu má na svědomí neustálá výměna různě prohřátých vzduchových vrstev. Zjednodušeně řečeno: teplý vzduch stoupá vzhůru, studený klesá k zemi, a máme tu vítr. Směrem větru je míněna vždy světová strana, odkud fouká: severní vítr přichází od severu a vane na jih.

Krásný soumrak s červánky: v nejbližší době začne pofukovat

Rychlost větru se měří při zemi, ve vyšších vrstvách atmosféry dosahuje tentýž vítr mnohem vyšší rychlosti. V předpovědích počasí se dozvíte rychlost větru v metrech za sekundu. Existuje Beaufortova stupnice, podle níž si můžete udělat představu o síle větru.

Naši předkové věděli, že červánky na obloze věští větrné počasí. Odhadovat však dopředu sílu větru nelze, záleží na mnoha faktorech, které bez přístrojů a znalosti meteorologie nezjistíte. Spolehněte se proto raději na údaje v předpovědi počasí.