vytisknout velikost písma Zahrádkář a počasí: naučte se číst z oblohy

I laik si může pozorováním oblohy a přírodních jevů osvojit schopnost odhadnout vývoj počasí na příští den, někdy lze odvodit jeho změny i na pár dnů dopředu. Uměly to generace před námi, naučte se to i vy.

Počasí je naším stálým společníkem a jeho proměnlivost ovlivňuje i naše snažení na zahradách.

Často pozorujeme s obavami zataženou oblohu před bouří a přívalovými dešti, zato modré nebe nad hlavou nás potěší.

Mraky nad hlavou

Nejviditelnějším prvkem v každém ročním období jsou na denní obloze mraky. Mají různou podobu a podle ní i různá pojmenování. Na jasné obloze tak můžete vidět například řasy (cirrus) lehké jak peříčka nebo kupové mraky (kupa = cumulus) a mraky vrstevnaté (stratus).

Klepněte pro větší obrázek
Spodní oblačná řasa opravdu připomíná lehounké peříčko. Řasy na modré obloze jsou na pozorování zajímavým objektem

Vrstevnatá oblaka se vyskytují ve třech hlavních variantách:
  • vysoké vrstevnaté oblaky (cirrostratus): jsou ve výškách nad šest tisíc metrů, skládají se z ledových krystalků

  • střední vrstevnaté oblaky (altostratus): vznikají ve výškách od dvou tisíc metrů, tvoří pole šedého či namodralého zbarvení;

  • nízké vrstevnaté oblaky (nimbostratus): dosahují výšky pod dva tisíce metrů, temně šedá pole nesou srážky v létě dešťové a v zimě sněhové.

Zajímavým jevem na noční obloze mohou být noční svítící oblaka, jejichž vliv na počasí je prakticky nulový. Jsou to oblaka vysoká nad sedmdesát kilometrů a svítí rozptýleným slunečním světlem. K vidění bývají pouze několik hodin a nejsou příliš častým úkazem.

Klepněte pro větší obrázek
Občas se před bouřkou objeví zvláštní oblačné útvary, například tento „netopýr“

Podívejte se, jak bude zítra

Uvidíte-li na modrém nebi houstnout řasy, pak se rychle blíží teplá fronta se srážkami. Přidá-li se vznik řas ke kupovitým vodorovným oblakům, přijdou vydatnější srážky a frontální bouřky.

Při pěkném počasí se někdy objeví řasy táhnoucí se od východu k západu, které se během dne rozpouštějí. Pohybují se velmi pomalu a nenesou žádné deště.

Kupovitá oblaka (cumulus) prozářená sluncem se postupně shlukují do mohutných oblačných věží. Stojí za to pozorovat proměnu jejich tvarů: třepí-li se vrcholy oblačných věží, dá se očekávat bouřka, pokud menší shluky kup v létě mizí tak rychle, jak vznikaly, říká se jim kupy pěkného počasí.

Tah vrstevnatých oblaků (stratus) všech druhů způsobí postupné blednutí modré oblohy, po čase nebe zšedne a příští den už Slunce svítí jak přes mléčné sklo. Tyto mraky vždy ohlašují začátek špatného počasí, oblaka se přibližují k zemi a stále víc tmavnou. Přinášejí srážky, v chladnějším období přinášejí sněžení.

Klepněte pro větší obrázek
Vypadá to, že během dne přijde bouřka: kupovitá oblaka tmavnou a jejich vrcholy se rozptylují

Když se ženou kroupy

Typický mrak přinášející kroupy je vysoká oblačná věž (cumulonimbus). Varuje nás spodní část oblaků – bývá šedočerná se sírově žlutým odstínem. Krupobití zasáhne obvykle jen ohraničenou oblast několika kilometrů čtverečních (a méně) a netrvá zpravidla déle jak čtvrt hodiny.

I za tu chvíli ale může způsobit rozsáhlé škody na polnostech, sadech a vinicích, proto se stále hledá obrana proti krupobití. Do bouřkových mraků se v ohrožených oblastech zkouší vystřelování jodidu stříbrného nebo jiných sloučenin stříbra, aby se zamezilo růstu krup.

Prší, prší, jen se leje

Čím vydatněji prší a čím jsou dešťové kapky větší, tím kratší je trvání deště. Pokud po vytrvalém dešti táhnou po obloze nízké mraky, bude deštivé počasí pokračovat.

  • Víte, jak jsou velké dešťové kapky? Při trvalém dešti mají velikost jeden až tři milimetry, v lijáku a přívalovém dešti až šest milimetrů.

Dešťové srážky se při teplotách kolem nuly mění na sněžení, které bývá často husté a padají typické sněhové „hvězdičky“ rozmanitých tvarů. Jakmile teploty klesají, sněží stále méně. Na jaře a na podzim je častý výskyt sněhových přeháněk i při teplotách nad nulou.

Klepněte pro větší obrázek
Dešťová oblaka v dáli se zbavují nashromážděné vody

Mrazy, mrazíky a jejich hrátky

Postrachem zahrádkářů jsou jarní přízemní mrazíky, kdy teplota vzduchu ve výšce dvou metrů klesne pod nulu. Pokud je brzy zjara navečer jasno a bezvětří, je výskyt přízemních mrazíků pravděpodobnější.

Nepříjemná je také ledovka. Jestliže padá déšť na promrzlou zem, je o klouzačku postaráno. Stejný efekt způsobí i přechlazený déšť na silnici. Předpovědět vznik ledovky bez dalších ukazatelů (vlhkost vzduchu, předpokládaná teplota) lze dost těžko.

Klepněte pro větší obrázek
Malým mráčkům ve velkých shlucích se dostalo lidového pojmenování beránci

Vítr dovede překvapit

Proudění vzduchu má na svědomí neustálá výměna různě prohřátých vzduchových vrstev. Zjednodušeně řečeno: teplý vzduch stoupá vzhůru, studený klesá k zemi, a máme tu vítr. Směrem větru je míněna vždy světová strana, odkud fouká: severní vítr přichází od severu a vane na jih.

Klepněte pro větší obrázek
Krásný soumrak s červánky: v nejbližší době začne pofukovat

Rychlost větru se měří při zemi, ve vyšších vrstvách atmosféry dosahuje tentýž vítr mnohem vyšší rychlosti. V předpovědích počasí se dozvíte rychlost větru v metrech za sekundu. Existuje Beaufortova stupnice, podle níž si můžete udělat představu o síle větru.

Naši předkové věděli, že červánky na obloze věští větrné počasí. Odhadovat však dopředu sílu větru nelze, záleží na mnoha faktorech, které bez přístrojů a znalosti meteorologie nezjistíte. Spolehněte se proto raději na údaje v předpovědi počasí.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Za dvě hodiny 700 křemenáčů osikových. Takový úlovek se povedl tento týden dvěma kamarádům na Benešovsku. Je jasné, že houby už zase rostou jak o život, i když samozřejmě ne úplně všude. Kam tedy v Česku vyrazit na houby, kde vás čekají nejlepší úlovky?

10.  9.  2020 |
Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky. Vyberte si ze tří receptů

Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky.…

Šípkový sirup je medicína, kterou znaly a využívaly už generace před námi. Přidejte se k nim a vyzkoušejte chuť plodů, které příznivě působí na organismus dětí i dospělých. Bez éček a dalších umělých přísad se obejde náš recept na šípkový sirup.

19.  9.  2020 |
Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typi…

V lese se na vás smějí hřiby jak z učebnice, verdikt zkušeného houbaře však vzápětí vaše nadšení pošle pod bod mrazu. Jsou to hořčáky. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. V tom lepším případě. Po konzumaci jedovatých hřibů si můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

9.  9.  2020 |
Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak uchovat sladkost ovoce

Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak …

Dobře zralá hruška je sladká a šťavnatá. A taky poměrně křehká – snadno se otlačí, či dokonce rozmáčkne. Je proto třeba ji rychle spotřebovat. Kompoty jsou fajn, ale když je hrušek mnoho a už padají ze stromu, je potřeba rychlé akce.

13.  9.  2020 |
Jak správně jíst exotický kaktusový fík? A návod na pěstování

Jak správně jíst exotický kaktusový fík? A ná…

Má šťavnatou dužinu, lahodnou, mírně nakyslou, osvěžující chuť. Vzdáleně připomíná fík, jde ale o plod opuncie. Pokud jste ho ještě neochutnali, o hodně jste přišli. Poradíme vám nejen, jak kaktusové fíky jíst a správně připravit, ale i jak opuncii pěstovat.

23.  9.  2020 |