Možná patříte k těm, přes jejichž zahradu se přehnala ničivá voda. Po jejím opadnutí se odkryje veškerá spoušť, kterou za sebou nechala. I když to bude vypadat sebehůře, vězte, že i váš pozemek bude opět v pořádku. Potřebuje k tomu ale čas a vaši pomoc.
Ještě než se pustíte do práce, je třeba si uvědomit, že voda, která zalila vaši zahradu, je kontaminovaná. S největší pravděpodobností se do ní dostaly některé z nebezpečných látek jako například benzin, nafta, průmyslové chemikálie, fekálie ze septiků, čističek odpadních vod či uhynulá zvířata. Vyplývají z toho dvě základní pravidla:
- Je nezbytné, abyste dodržovali hygienické zásady.
Umývejte a dezinfikujte si ruce, při práci používejte rukavice a gumové holínky. Oděvy znečištěné při úklidu zahrady vyvařte, případně je odneste do čistírny. Vhodné také je zkontrolovat si, zda jste přeočkovaní proti tetanu.
- Naprosto se vyhněte jakékoliv konzumaci plodin ze zatopených oblastí bez ohledu na způsob jejich zpracování.
Jak důrazně varuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, hrozí u nich vysoké riziko výskytu nebezpečných patogenních mikroorganizmů a zárodků nebezpečných onemocnění škodlivých pro zdraví.
Nejprve zahradu zbavte bahna
Pro letošní rok se rozlučte s jakoukoliv úrodou a cokoliv, co dozraje, vyhazujte. Zahrada bude postupně vysychat a odbahňovat se, což jí zabere několik měsíců. Počítejte s tím, že se bude čistit ještě přes zimu a teprve příští rok se s jarní sezonou vrátí do běžného stavu.
Dobrou zprávou je, že s povodněmi se vcelku dobře vypořádají dobře zakořeněné stromy i keře. Začněte tedy s nimi, a jakmile opadne voda, očistěte je od blátivých nánosů. Potom se pusťte do odstranění svrchní vrstvy naplaveného kalu a zbavte se ho na místech k tomu určených.
Rozhodně ho nepřidávejte ke kompostu ani jej nepoužívejte jako hnojivo, je stejně jako povodňová voda kontaminovaný! Od kalu očištěnou půdu, poté, co částečně oschne, aby se s ní dalo rozumně pracovat, důkladně prokypřete – použijte motyku, rotavátor či rýč.
Nechte pracovat správné rostliny
Osejte ji potom některým druhem rostlin vhodných k zelenému hnojení. Až vyrostou, posekejte je a ještě před zimou zapravte do půdy. Jako zelené hnojivo se hodí například svazenka, řepka, hořčice, vikev, hrachor, jetel, lupina, bob, měsíček, oves či žito.
Máte-li vertikutátor k provzdušnění trávníku, použijte ho
Podobný postup aplikujte i na trávník. Bahno z něho začněte sbírat po oschnutí, správná chvíle nastává, až ho budete moci vyhrabat. Jinak byste porost ještě více poničili. Trávník potom provzdušněte, aby půda dýchala. Stejně jako u jiných rostlin nezapomeňte na jeho přihnojení.
Co přispívá k povodním? Upřednostňujeme zemědělskou produkci před krajinou
Svaz marginálních oblastí, který sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí České republiky, vydal tiskovou zprávu, v níž se zabývá otázkou, proč voda zaplavuje čím dál tím rozsáhlejší území. Za jeden z důvodů zhoršující se schopnosti zemědělské krajiny zadržet vodu považuje upřednostňování rostlinné výroby, bioplynových stanic a produkce za každou cenu.
Česká republika aktuálně patří ke státům s nejvyšším podílem orné půdy v Evropě. „Pokud by měli všichni zemědělci minimálně 21 % stálých pastvin, jak nařizují podmínky EU pro přímé platby, pak by povodně měly mnohem menší dopady na českou krajinu a obyvatelstvo,“ uvádí zpráva, která rozhodně stojí za přečtení.
Některé skleníky budou potřebovat speciální péči
Nejvíce práce bude se zeminou ve sklenících, které mají betonové dno i podzemní stěny. Voda z nich nemůže dobře odtékat, takže míra její kontaminace je hodně velká. Nezbývá než počkat, až půda vyschne natolik, aby se s ní dalo manipulovat. Potom ji vyberte a přesuňte ven na záhony.
Opět platí, že je třeba ji provzdušňovat a přihnojovat, o zbytek se postará příroda. Pokud na dně skleníku nějaká voda zůstane, musíte ji zcela dostat pryč. Vnitřní stěny betonového dna i stěn poté důkladně mechanicky očistěte – použijte kartáč nebo tlakovou vodou, pečlivě opláchněte čistou vodou a tu úplně vyčerpejte.
Škůdci, choroby, plevele: ať vás nezaskočí
Dlouhotrvající vlhké prostředí prospívá houbovým chorobám a některým škůdcům. Pravidelně kontrolujte stav všech rostlin, a jakmile zjistíte napadení, použijte některý z biologických prostředků. Čím dříve ho aplikujete, tím vyšší šance je, že zabere a nebudete muset použít chemii.
Pokud na zahradě nemáte žádnou ptačí budku, na podzim ji do ní rozhodně přidejte. Ptáci ji během zimy zaregistrují a zjara můžete čekat pomocníky v boji proti přemnoženým škůdcům
Připravte se také na zvýšený výskyt plevelů, a to i těch, které se u vás před povodní neobjevovaly. Jejich semena přinesla voda a vy s nimi budete muset bojovat hlavně v příštím roce. Ku pomoci k nastolení přírodní rovnováhy vám mohou být mnozí živočichové, například ptáci, žáby, ježci, hadi či ještěrky. Po uklizení zahrady jim na ní nachystejte místa k zabydlení (budky, hromadu kamení i chrastí).
Pro tento rok na zahradě více neuděláte. Nechte pracovat přírodu a těšte se na novou sezonu, kterou bude vhodné zahájit půdním rozborem, jehož výsledky vám napoví, jaké z vyplavených živin bude zapotřebí dodat. Podle odhadované intenzity kontaminace povodňové vody zvažte, zda vysadit plodovou zeleninu, nebo to ještě o rok odložit.
Studna po povodni potřebuje sanaci
Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že počet studní zasažených povodní se pohybuje kolem 3 000, přičemž nejčastěji se jedná o studny soukromé. Je-li to i váš případ, počkejte, až opadne, klesne i ve studni a teprve potom můžete zahájit důkladnou sanaci. Můžete ji provést sami nebo s pomocí odborné firmy, což se doporučuje v případě vrtaných studní. Přesný postup sanace je zveřejněn na stránkách ministerstva. Na stejném místě najdete i návod, jak ošetřit dětská pískoviště a prolézačky. Pokud je na zahradě máte, nezapomeňte na jejich očistu!
Co dělat, když vaši zahradu nepostihla povodeň, ale přívalové deště
- Ukliďte, co je třeba, zničené části rostlin a stromů dejte do kompostu.
- Pokud máte naplánovány letní výsevy, počkejte, dokud zemina dostatečně nevyschne, aby nebyla těžká a mokrá, jinak by semena nevzklíčila.
- Jakmile alespoň částečně vyschne zemina kolem rostlin, okopávejte záhony, snažte se maximálně rozrušit vzniklý půdní škraloup, abyste zajistili přístup vzduchu ke kořenům.
Aktuální slunečné počasí pomůže k rychlejšímu vysychání půdy. Nenechte ji ale zatvrdnout, byla by pak jako beton
- Prudká voda vyplavila i živiny z půdy, dodejte je proto zpět – kromě hnojiv ke kořenům použijte také hnojiva na list, která rostlinám zajistí rychlejší příjem živin, a vysejte i rostliny, jež na podzim zapravíte do země jako zelené hnojení.
- Rychlejší regeneraci rostlin pomůžete lignohumátem, který podporuje růst a omezuje vliv nepříznivých podmínek.