Většina rostlin v zimě odpočívá, ale jsou takové, které jako by se nemohly dočkat jara. Hlavně keřové vilíny, z trvalek pak čemeřice či talovíny. Teprve po nich se ze země klubou sněženky, bledule a šafrány.
Vilín je nejrychlejší
Dřevin kvetoucích v zimě je velmi málo, proto je tak ceněný vilín prostřední (Hamamelis x intermedia), druh vyšlechtěný téměř před padesáti lety z vilínů japonského a měkkého. Jeho kultivary mají velké, zvláštní nitkovité květy v barvách od světle žluté po rezavě hnědou. Vilín vynikne jako solitér na pozadí jehličnanů, kdy se v zimě bezlistý keř doslova obalí květy zářícími na dálku.
Vilín nekvete jen žlutě, jak si mnozí lidé myslí
Velmi pěkně se tak vyjímá sytě žlutý kultivar ‘Arnold Primrose’, měděně červený ‘Fresia’ nebo oranžový kultivar ‘Ruby Glow’. Rostlina si květy před mrazem chrání zvláštním způsobem: při nízkých teplotách se korunní plátky stáčí dovnitř květu a při oteplení se znovu narovnávají.
Vilín je dlouholetý otužilý keř, škůdci ani chorobami netrpí, pouze špatně snáší přesazování. Proto je dobré vybrat hned od začátku místo, kde bude mít dostatek prostoru i v pozdějších letech.
Vilín potřebuje pro svůj růst dostatečný prostor
Když je černá bílá
Čemeřice černá (Helleborus niger) si vysloužila lidové přízvisko zimní nebo také sněhová růže pro své květy, které otevírá počátkem zimy. Její botanické jméno je odvozeno od černé barvy oddenku.
Čemeřice černá je nejčastěji pěstovaným botanickým druhem u nás, dalšími druhy jsou čemeřice nachová a východní (H. purpurascens a H. orientalis). První z jmenovaných kvete nejčasněji, a to v barvě bílé, čemeřice nachová má pozdější květy s okvětím uvnitř zelenavě fialovým a vně purpurově fialovým.
Čemeřice by neměla chybět v žádné zahradě
Čemeřice východní je matkou většiny zahradních hybridů, které se liší barvou a velikostí květů. Najdeme mezi nimi rostliny kvetoucí bíle, růžově, purpurově i černomodře. Všechny druhy a kultivary u nás pěstovaných čemeřic jsou svými nápadnými listy ozdobné i v době, kdy nekvetou.
Mohou se použít jako obruba záhonů, do větších skalek nebo vysadit do trvalkového záhonu. Péči vyžadují čemeřice opravdu minimální, jsou dlouhověké, dobře rostou, pouze nesnáší přemokření.
Sluníčko na sněhu
Talovín (Eranthis hiemalis) je jedna z nejpůvabnějších předjarních květin. Z podzemních oddenků vyrůstají během zimy vzrostné vrcholy a z nich obvykle v únoru vyrostou zářivě žluté, miskovité květy. Na krátkých stopkách pak vypadají jak malá sluníčka vykukující ze sněhu.
Postupně se květní stopka prodlužuje a při odkvétání se objevují na rostlině i listy. Vegetaci talovín ukončuje během jara, listy zasychají a rostlina zatáhne do mrazuvzdorného zásobního orgánu.
Talovíny svou barvou vnáší do končící zimy záblesk jarní naděje
Talovín je schopen se o sebe bez naší péče postarat po dlouhá léta. Nezničí ho sníh ani mráz a tam, kde se půda neobdělává (pod řidšími opadavými keři), se mu daří nejlépe; dokáže pak vytvořit krásné husté porosty. Stejně dobře poroste a pokvete i v nádobách celoročně umístěných venku a osázených třeba miniaturními jehličinami.
Je na co se dívat
Ještě než ze země vylezou sněženky, rané šafrány a bledule, obsypou se větve lýkovce krásnými fialovými květy, které neruší jediný lístek. Pokud nemáte v zahradě ani jednu ze zmiňovaných rostlin, vůbec to nevadí.
Zima umí vyčarovat na zahradě řadu kouzelných pohledů, ať na zasněžené koruny převislých dřevin, nebo na ojíněné okrasné trávy. I bez květů dokáže být zahrada v zimě barevná díky některým druhům jehličnanů.
Kouzlo barev
Dohněda se vybarvuje například Microbiota decussata, některé kultivary kleče se rozsvítí zlatou barvou jehlic (například ‘Zundert’ nebo ‘Wintergold’). Pozoruhodnou dřevinou je asi třicet centimetrů narůstající stálezelená Leucothoe walteri ‘Zeblid’, která nás nepotěší českým jménem, ale listy, které se v zimě změní ze zelené do zářivé vínově červené barvy.
Kultivar s označením Wintergold působí svěžím dojmem
Pokud plody na okrasných keřích ještě nesezobali ptáci, obohatí se barevná paleta zahrady o další jasně červenou barvu u bobulí skalníku, oranžovou barvu u hlohyně či rakytníku nebo o modrou barvu plodů mahonie. Zahrada je i v zimě krásná pro toho, kdo se umí dívat a vychutnat si prožitek z této roční doby.