vytisknout velikost písma Wollemie vznešená: podivuhodný jehličnan z dob dinosaurů

Po senzačním objevu velevzácného jehličnatého stromu pamatujícícho dinosaury následoval grandiózní plán jeho záchrany. Dnes je wollemie vznešená (Wollemia nobilis) rozšířena po celém světě. Můžete ji koupit a pěstovat i u nás.

Desátého prosince roku 1994 slanil David Noble, zaměstnanec správy národního parku Wollemi ležícího v jihovýchodní Austrálii, do úzkého kaňonu.

Nevedla do něj totiž jiná cesta než právě po laně. Zaujaly ho velmi zvláštní stromy, které nikdy předtím v přírodě neviděl.

Klepněte pro větší obrázek
Wollemie vznešená je atraktivně vyhlížející stromeček

Noble odebral pár větviček a za několik dnů je ukázal botanikům. Ti nemohli uvěřit svým očím. Větvičky, jež jim přinesl, totiž předtím znali pouze ze zkamenělin.

Strom z příbuzenstva araukárií

Noble se stal ze dne na den slavným objevitelem. Strom dostal v angličtině nepříliš přesné jméno Wollemi pine (borovice wollemi) a světové agentury referovaly o objevu nového druhu borovice, která byla současníkem dinosaurů.

Wollemia nobilis, jak zněl pozdější vědecký název, ovšem nemá s borovicemi (krom toho, že se také jedná o jehličnan) vůbec nic společného, patří totiž do čeledi araukáriovitých (Araucariaceae).

Vědecký název je také tak trochu hříčka. Rodové jméno Wollemia dostal strom podle národního parku, kde byl objeven. Otázku vyvolává druhové jméno nobilis znamenající v latině vznešený – neslyšíte v něm tak trošku i jméno objevitele? Ať už je to jak chce, česky říkáme wollemie vznešená.

Klepněte pro větší obrázek
Vrcholek stromu je přes zimu skryt ve veliké kapce pryskyřice

Jak zachránit vzácný druh?

Objev takové vzácnosti s sebou přinesl složitou otázku – jak zachránit rostlinný druh, jenž dokázal nepozorovaně přežít miliony let v jediné skalní průrvě kdesi v buši jihovýchodní Austrálie, ale který by mohla zahubit prostá lidská touha vlastnit něco výjimečného anebo třeba jen jeden jediný lesní požár?

Australská vláda pro ochranu wolemie velmi rychle schválila zákon vymezující odstrašující sankce – jak pokuty, tak i možnost odnětí svobody. Dalším opatřením bylo absolutní utajení místa, kde tyto stromy rostou.

To všechno ale neřešilo zranitelnost druhu vyskytujícího se na jediném místě na světě, proto byl přijat propracovaný program na záchranu druhu. Jeho principem bylo rozmnožení stromů a jejich následné poskytnutí (za patřičně vysoké ceny) movitým zájemcům po celém světě.

Peníze, které se tím vydělaly, byly použity na ochranu místa přirozeného výskytu wollemií a dalších vzácných druhů. Rostliny z první generace množení se dražily za veliké peníze, ale ani dnes, po více jak deseti letech, to není stromek levný a úplně běžný.

Klepněte pro větší obrázek
Mladičké žlutozelené větvičky se na jaře rychle vymaní z pryskyřičného objetí

Wollemii dnes můžete pěstovat i v České republice

Wollemie byla zachráněna i přesto, že v přírodě roste jen asi stovka stromů. Nyní je rozšířena po mnoha zemích celého světa, od roku 2006 je doma i u nás a dá se tu i koupit. Jedním exemplářem se může pochlubit například i pražská botanická zahrada, kde byla rostlina umístěna do jakési klece, aby nedoznala úhony.

Pravděpodobným limitem venkovního rozšíření wollemie bude mrazuvzdornost, neboť v místě jejího přirozeného výskytu teplota neklesá pod minus pět stupňů Celsia (i když existuje jedna zpráva z Japonska, kde prý vydržela až dvanáct pod nulou).

To znamená, že u nás bude nejspíše „odsouzena“ do role rostliny do nádob, skleníků a zimních zahrad nebo pod pečlivě připravený zimní kryt.

Klepněte pro větší obrázek
Při nevhodných podmínkách pěstování, zvláště v příliš suchém vzduchu, zhnědnou konce nejmladších jehlic

Jisté je, že o vzácném a v přírodě naprosto jedinečném druhu dnes už můžeme říci, že byl zachráněn, a s uspokojením poznamenat: Kéž by příběhy všech podivuhodných a vzácných druhů měly vždy tak šťastný konec.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Za dvě hodiny 700 křemenáčů osikových. Takový úlovek se povedl tento týden dvěma kamarádům na Benešovsku. Je jasné, že houby už zase rostou jak o život, i když samozřejmě ne úplně všude. Kam tedy v Česku vyrazit na houby, kde vás čekají nejlepší úlovky?

10.  9.  2020 |
Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak uchovat sladkost ovoce

Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak …

Dobře zralá hruška je sladká a šťavnatá. A taky poměrně křehká – snadno se otlačí, či dokonce rozmáčkne. Je proto třeba ji rychle spotřebovat. Kompoty jsou fajn, ale když je hrušek mnoho a už padají ze stromu, je potřeba rychlé akce.

13.  9.  2020 |
Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typi…

V lese se na vás smějí hřiby jak z učebnice, verdikt zkušeného houbaře však vzápětí vaše nadšení pošle pod bod mrazu. Jsou to hořčáky. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. V tom lepším případě. Po konzumaci jedovatých hřibů si můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

9.  9.  2020 |
Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky. Vyberte si ze tří receptů

Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky.…

Šípkový sirup je medicína, kterou znaly a využívaly už generace před námi. Přidejte se k nim a vyzkoušejte chuť plodů, které příznivě působí na organismus dětí i dospělých. Bez éček a dalších umělých přísad se obejde náš recept na šípkový sirup.

19.  9.  2020 |
Jak správně jíst exotický kaktusový fík? A návod na pěstování

Jak správně jíst exotický kaktusový fík? A ná…

Má šťavnatou dužinu, lahodnou, mírně nakyslou, osvěžující chuť. Vzdáleně připomíná fík, jde ale o plod opuncie. Pokud jste ho ještě neochutnali, o hodně jste přišli. Poradíme vám nejen, jak kaktusové fíky jíst a správně připravit, ale i jak opuncii pěstovat.

23.  9.  2020 |