vytisknout velikost písma Vyzkoušejte netradiční listovou zeleninu

V létě bývá zeleniny nadbytek. Pak ale přijde zima a člověku často ve sklepě zůstane pouze kysané zelí. Existují ale zeleniny, jež můžete sklízet čerstvé i v průběhu zimy. Mezi ně patří i vysoce otužilý kadeřávek, který obsahuje velké množství draslíku, železa, beta-karotenu a vitaminu C.

Kadeřávek si dopřejte čerstvý i přes zimu

Jeho pěstování novinkou není – už staří Římané pěstovali několik podobných typů kapusty, blízkých botanickému druhu Brassica oleracea ze západního pobřeží Evropy. V Anglii používané jméno keltského původu kale je odvozeno od latinského slova caulis, kterým Římané popisovali kapustu.

Nová ale je středně vysoká hybridní odrůda 'Winterbor F1' s tmavě zelenými, křehkými, jemně zkadeřenými listy. Velmi dobře odolává mrazu a dá se sklízet od září až do března. V průběhu zimy listy této odrůdy žloutnou méně než u odrůd jiných. List je tmavozelený, jemně zkadeřený a křehký.

Klepněte pro větší obrázek
'Winterbor F1'; foto: Semo 

Pokud se rozhodnete kadeřávek sami vypěstovat, vysejte ho v květnu až červnu přímo na záhon ve sponu 50 až 60 na 50 centimetrů. Výsev také můžete provést už teď, v březnu, a předpěstované sazenice vysadíte v dubnu nebo květnu.

Příprava kadeřávku není u nás tradiční. Jak jej tedy zpracovat? Sklizené listy dobře omyjte a vařte osm minut ponořené v mírně osolené vodě. Servírujte je polité máslem nebo bílou zálivkou. V některých částech Severní Ameriky je tradiční podávání kadeřávku společně s prasečím podbradkem a teplým kukuřičným chlebem.

Kadeřávek lze také smíchat se smetanou nebo dusit společně s cibulí, petrželí, různým kořením a uzeným masem. Můžete ho používat i jako přílohu k masitým jídlům nebo jako součást dušených a zapékaných pokrmů.

Dobře s ním nastavíte mleté maso, které dokáže zcela nahradit, příkladem mohou být kapustové karbanátky. Z kadeřávku snadno připravíte také pomazánky a polévky, mladé výhonky se dají zmrazit – předtím je spařte na jednu minutu horkou vodou.

Vypěstujte si tak trochu jiné zelí

Špičaté zelí, v zahraničí označované jako sweetheart cabbage, u nás stále zůstává spíše raritou. Zašpičatělé jsou lahůdkové odrůdy raného zelí 'Zora' nebo Juna F1' (pozdní špičaté zelí u nás zatím nenajdete), které jsou sladké, křehké a šťavnaté, jemnější a stravitelnější než tradiční zelí kulatá.

Špičaté zelí se pěstuje obdobně jako běžné odrůdy zelí bílého, přičemž obvyklý spon výsadby je 50 na 40 až 50 centimetrů. Průměrná hmotnost hlávek se pohybuje od 800 do 1200 gramů. Pěstební období trvá od časného jara do pozdního podzimu.

 Klepněte pro větší obrázek
'Murdoc F1'; foto: Semo  

'Murdoc F1' je výnosná odrůda špičatého zelí produkující velké hlávky středně zelené barvy. Sklízí se zhruba pětaosmdesát dní od výsadby, je vhodná pro přímý konzum, ale je možné ji i skladovat. V horkých letních dnech představuje tento typ zelí kvalitní surovinu na osvěžující a zdravé saláty – vyzkoušejte třeba tyto: 

Klasika ze špičatého zelí

Potřebovat budete hlávku špičatého zelí, bílý jogurt, sůl, cukr, citronovou šťávu, vejce a majonézu. Zelí nakrájejte na tenké nudličky a pocukrujte asi dvěma lžícemi, posolte a zastříkněte citronovou šťávou. Zamíchejte, nechte chvíli odležet a mezitím si uvařte vejce natvrdo (na půlku hlávky počítejte asi tři kusy).

Do salátu přidejte jogurt a na chuť lžíci majonézy. Až budou vejce studená, protlačte je přes kolečko do salátu a vše dobře zamíchejte, případně ještě dochuťte. Podávejte s čerstvým pečivem jako lehkou svačinku nebo večeři.

Špičaté bílé zelí s koprem

Na přibližně 1 kilogram bílého špičatého zelí si připravte 100 gramů jogurtu, 200 gramů zakysané smetany, 150 gramů sýru feta, 2 lžíce kvalitního oleje, 2 lžíce vinného octa, špetku soli a kopr. Zelí nakrouhejte na jemnější proužky, propláchněte a smíchejte s nasekaným koprem.

Dresink vytvořte ze sýru feta – nalámejte ho na kousky a promíchejte se zakysanou smetanou a jogurtem. Po přidání olivového oleje a vinného octa dresink prošlehejte metlou, dochuťte špetkou soli a nalijte zelný salát s koprem. Salát přiklopte pokličkou a nechte asi hodinu uležet. Podávejte ho s bílým chlebem.

Zužitkujte plevel: snězte ho

I když vám třeba název této rostlinky nic neříká, možná vám roste na zahradě. Nízké plazivé keříky šruchy zelné (Portulaca oleracea) s drobnými sukulentními lístky se postupně stávají všudypřítomným plevelem.

Původně rostly planě pouze v jižních oblastech Evropy, s postupním oteplováním se ale tato rostlina rozšiřuje dál na sever. Šíří se rychle a najdeme ji nejen na záhonech, podél cest nebo mezi dlažebními kostkami na chodnících.

Klepněte pro větší obrázek
Šrucha má poměrně hluboký kolovitý kořen, díky němuž je schopna tolerovat sucho a získat si vodu z větší hloubky; foto: Semo 

Jedná se o plevel, nebo užitečnou zeleninu? Chápat se dá tak i tak, záleží jen na vašem přístupu. Velkolistá pěstována šrucha zelná má kolem čtyřiceti odrůd s listy lišícími se velikostí, typem růstu nebo barvou. Pěstuje se po celém světě jako výborná salátová zelenina.

Jí se čerstvá i tepelně zpracovaná, přidává se do salátů, polévek nebo dušených pokrmů. Může se upravit jako špenát. Indové říkají, že byla oblíbenou stravou Gándího.

Chuť šruchy je nakyslá, výrazná a může být mírně svíravá – ostřejší a svíravé tóny způsobuje kyselina jablečná a jsou výraznější ráno, protože v průběhu dne se kyselina metabolizuje. Listy proto sbírejte při plném slunci za poledne nebo odpoledne, budou jemnější a nasládlé.

Klepněte pro větší obrázek
Křehké sukulentní výhony šruchy po utržení bez vody vadnou. Sklízejte je těsně před přípravou, krátkodobě je můžete skladovat v lednici v navlhčeném ubrousku nebo sklenici vody; foto: Semo 

Šrucha představuje bohatý zdrojem vitaminů a antioxidantů. Obsahuje vysoký podíl omega-3 mastných kyselin (vyšší než jakákoli jiná listová zelenina), vitaminy A, C, B a karotenoidy, z minerálů hořčík, vápník, draslík a železo.

Její pěstování je naprosto jednoduché. Osivo vysejte přímo na stanoviště v dubnu až srpnu do sponu 20 až 25 na 4 centimetry. Lístky sklízejte průběžně od května do října.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

7 věcí, na které musíte dát pozor při pěstování zamiokulkasu

7 věcí, na které musíte dát pozor při pěstová…

Zamiokulkas se v současnosti řadí mezi nejoblíbenější pokojové rostliny. Ač exotický, jeho pěstování není náročné. Je příkladem moderní rostliny – na trhu se objevil jen před pár lety, ale rychle si vydobyl své místo na slunci.

24.  10.  2018 |
Jak vymalovat byt: Nebojte se barev, rozsvítí interiér. Přesvědčte se v galerii!

Jak vymalovat byt: Nebojte se barev, rozsvítí…

Bílá barva je praktická, univerzální, dobře se kombinuje, ale po čase může být i pěkně sterilní. Nebojte se sáhnout při malování bytu po živé barvě. Pokud se bojíte, že bude moc výrazná, stejně jako při tapetování ji můžete použít jen na jednu stěnu. Co zkusit i modrou nebo zelenou?

10.  2.  2019 |
Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Sezóna chřipek a nachlazení je v plném proudu. Rýmě a kašli unikne jen málokdo z nás. Není ale nutné vše řešit jen prášky a předraženými přípravky z lékárny. Nepříjemné příznaky pomůže zmírnit třeba rýmovník. Máme pro vás návod, jak si z něj doma vyrobit sirup a mast.

22.  1.  2019 |
Kuchyňské trendy v roce 2019: Tmavý mat, přírodní materiály, měď a otevřené police

Kuchyňské trendy v roce 2019: Tmavý mat, přír…

Chystáte se zařizovat, rekonstruovat nebo třeba jen modernizovat kuchyň? Pak se vám určitě budou hodit informace z oblasti bytového designu. Nahlédněte s námi do světa kuchyňských trendů, které letos udávají směr.

3.  2.  2019 |
Jak si vypěstovat vlastní papriky? Je čas zasít semínka

Jak si vypěstovat vlastní papriky? Je čas zas…

I když venkovní teplota stále padá pod nulu a za okny často poletuje sníh, blíží se nejvhodnější doba na to pustit se do pěstování téhle chutné zeleniny. Právě v únoru je totiž čas na to zasít semínka paprik. Poradíme vám, jak si z nich vypěstovat vlastní sazeničky.

29.  1.  2019 |