vytisknout velikost písma Vysazujeme stromky a keře na poslední chvíli

Duben je u konce s dechem, ale ještě stále můžeme v zahradnictví nakoupit sazenice ovocných stromků a keřů. Co s nimi a jak je zasadit, aby dobře rostly?
Vysazujeme stromky a keře na poslední chvíli

Nákup stromků

Na jaře je nejvýhodnější kupovat stromky v kontejnerech či s kořenovým balem. Kontejnerové můžeme sice vysazovat i mnohem později, protože kořenový systém je dobře prorostlý se substrátem, ale v dubnu je nejvhodnější doba.

Prostokořenné stromky a keře by neměly mít výrazně poškozené kořeny a narašené pupeny. Vysazovat je začneme ihned po příchodu domů.

Příprava stromku

Jakmile prostokořennou sazenici doneseme domů, zkrátíme její kořeny zhruba o jednu třetinu délky. Odpovídá tomu zkrácení koruny před výsadbou. Mezi korunou - hlavou a kořeny - nohami musí být rovnovážný stav. Po zkrácení kořenů stromeček namočíme do vody, tedy do nádoby s vodou. Je dobré, nechat ho "napít" alespoň 24 hodin.

Místo pro výsadbu

Netřeba asi zmiňovat, že půda pro výsadbu musí být v perfektní kondici. Strom z něj bude sát živiny a bude v ní vegetovat desítky let. Podle typ ovoce vyvážíme pH, zvolíme správnou zrnitost půdy a obsah živin.

Klepněte pro větší obrázek

Nároky jednotlivých druhů

  • švestky – hlubší hlinité půdy, vlhké
  • meruňky – středně těžké, hluboké, propustné půdy, nesnáší převlhčení a málo vzduchu v půdě
  • broskvoně – jsou obdobné, středně těžké půdy s dobrou propustností
  • třešně – hlubší, provzdušněné, mírně vlhké půdy s mírně kyselou reakcí
  • višně – jsou málo náročné, půdy snáší i mělké a kyselejší, nemá ráda přemokření
  • rybíz, angrešt, maliny, ostružiny – milují humózní půdy, jinak náročné nejsou
  • ořešák – hluboké, výživné, neutrální půdní reakce
  • jabloně – hluboké, výživné, s nepříliš vysokou hladinou spodní vody
  • hrušně – hlubší, výživné a záhřevné půdy

Před výsadbou vykopeme jámu o několik centimetrů širší a hlubší, než je kořenový systém. Dno pořádně prolijeme vodou. Pak do jámy zatlučeme opěrný kolík a přistoupíme k výsadbě.

Na dno hodíme trochu substrátu, stromeček držíme v ruce za kmínek a začneme kolem něj a do kořenů sypat zeminu. Když je zemina nad kořeny, musíme provést následující krok. Kmínek malinko povytáhneme směrem vzhůru a cukneme jím. Tím se substrát dostane mezi kořeny a nebude nám slehávat po výsadbě.

Doplníme zeminu až k rovině povrchu. Během výsadby půdu jemně ušlapáváme, aby slehla. Můžeme vytvořit kolem výsadbového místa mírný val, jakýsi límec, který bude lépe zachycovat zálivkovou vodu.

Zalívat, zalívat a zalívat

Po výsadbě stromeček důkladně zalijeme. Budeme ho zalívat i nadále, pravidelně. Lepší je každý den pokud vůbec neprší, nebo obden, když je vlhkost vyšší. Kořeny vlastně mají jen minimální schopnost přijímat vodu, proto musí být ve vlhkém substrátu. Doporučuje se zalévání i během léta. Celý rok bude dřevina kořenit a teprve na podzim mívá kořenový systém plně vyvinutý. Suché léto by mohlo růst narušit.

Připevnit a ukrýt

Kmínek by při výsadbě měl být asi pět až deset centimetrů od opěrného kolíku. Po zahrnutí zeminou stromek zajistíme páskou ke kolíku, aby ho vítr ani ptáci nevyvrátili. U nízkých keříků je to zbytečné.

Pokud stromek začne v nejbližších dnech rašit a z pupenů růst mladé větvičky s listy, máme napůl vyhráno. Teprve na jaře příštího roku uvidíme, jak se nám výsadba podařila. Tuhá zima prověří, zda dřevo vyzrálo a kořenový systém se dokonale vyvinul.

Kolem kmínku také připevníme pletivo. Důležité je před příchodem zimy, kdy by se mohla dostat ke kůře hladovějící zvěř a kmínek poškodit okusem.

Klepněte pro větší obrázek

Co vysazovat na jaře?

Jarní výsadba je výhodnější než podzimní, kdy se před zimou nemusí vytvořit dokonalý kořenový systém a ledová zima sazenici vysuší. Jarní výsadba je však zcela závislá na námi dodávané zálivce.

Výhodnější je jarní výsadba pro peckoviny, zvláště meruňky, broskve, třešně, višně, slívy a ryngle. Na jaře vysazujeme také angrešty, rybízy, jostu, maliny a z okrasných keřů růže.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Za dvě hodiny 700 křemenáčů osikových. Takový úlovek se povedl tento týden dvěma kamarádům na Benešovsku. Je jasné, že houby už zase rostou jak o život, i když samozřejmě ne úplně všude. Kam tedy v Česku vyrazit na houby, kde vás čekají nejlepší úlovky?

10.  9.  2020 |
Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak uchovat sladkost ovoce

Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak …

Dobře zralá hruška je sladká a šťavnatá. A taky poměrně křehká – snadno se otlačí, či dokonce rozmáčkne. Je proto třeba ji rychle spotřebovat. Kompoty jsou fajn, ale když je hrušek mnoho a už padají ze stromu, je potřeba rychlé akce.

13.  9.  2020 |
Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typi…

V lese se na vás smějí hřiby jak z učebnice, verdikt zkušeného houbaře však vzápětí vaše nadšení pošle pod bod mrazu. Jsou to hořčáky. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. V tom lepším případě. Po konzumaci jedovatých hřibů si můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

9.  9.  2020 |
Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky. Vyberte si ze tří receptů

Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky.…

Šípkový sirup je medicína, kterou znaly a využívaly už generace před námi. Přidejte se k nim a vyzkoušejte chuť plodů, které příznivě působí na organismus dětí i dospělých. Bez éček a dalších umělých přísad se obejde náš recept na šípkový sirup.

19.  9.  2020 |
Jak správně jíst exotický kaktusový fík? A návod na pěstování

Jak správně jíst exotický kaktusový fík? A ná…

Má šťavnatou dužinu, lahodnou, mírně nakyslou, osvěžující chuť. Vzdáleně připomíná fík, jde ale o plod opuncie. Pokud jste ho ještě neochutnali, o hodně jste přišli. Poradíme vám nejen, jak kaktusové fíky jíst a správně připravit, ale i jak opuncii pěstovat.

23.  9.  2020 |