vytisknout velikost písma Vysazujeme stromky a keře na poslední chvíli

Duben je u konce s dechem, ale ještě stále můžeme v zahradnictví nakoupit sazenice ovocných stromků a keřů. Co s nimi a jak je zasadit, aby dobře rostly?
Vysazujeme stromky a keře na poslední chvíli

Nákup stromků

Na jaře je nejvýhodnější kupovat stromky v kontejnerech či s kořenovým balem. Kontejnerové můžeme sice vysazovat i mnohem později, protože kořenový systém je dobře prorostlý se substrátem, ale v dubnu je nejvhodnější doba.

Prostokořenné stromky a keře by neměly mít výrazně poškozené kořeny a narašené pupeny. Vysazovat je začneme ihned po příchodu domů.

Příprava stromku

Jakmile prostokořennou sazenici doneseme domů, zkrátíme její kořeny zhruba o jednu třetinu délky. Odpovídá tomu zkrácení koruny před výsadbou. Mezi korunou - hlavou a kořeny - nohami musí být rovnovážný stav. Po zkrácení kořenů stromeček namočíme do vody, tedy do nádoby s vodou. Je dobré, nechat ho "napít" alespoň 24 hodin.

Místo pro výsadbu

Netřeba asi zmiňovat, že půda pro výsadbu musí být v perfektní kondici. Strom z něj bude sát živiny a bude v ní vegetovat desítky let. Podle typ ovoce vyvážíme pH, zvolíme správnou zrnitost půdy a obsah živin.

Klepněte pro větší obrázek

Nároky jednotlivých druhů

  • švestky – hlubší hlinité půdy, vlhké
  • meruňky – středně těžké, hluboké, propustné půdy, nesnáší převlhčení a málo vzduchu v půdě
  • broskvoně – jsou obdobné, středně těžké půdy s dobrou propustností
  • třešně – hlubší, provzdušněné, mírně vlhké půdy s mírně kyselou reakcí
  • višně – jsou málo náročné, půdy snáší i mělké a kyselejší, nemá ráda přemokření
  • rybíz, angrešt, maliny, ostružiny – milují humózní půdy, jinak náročné nejsou
  • ořešák – hluboké, výživné, neutrální půdní reakce
  • jabloně – hluboké, výživné, s nepříliš vysokou hladinou spodní vody
  • hrušně – hlubší, výživné a záhřevné půdy

Před výsadbou vykopeme jámu o několik centimetrů širší a hlubší, než je kořenový systém. Dno pořádně prolijeme vodou. Pak do jámy zatlučeme opěrný kolík a přistoupíme k výsadbě.

Na dno hodíme trochu substrátu, stromeček držíme v ruce za kmínek a začneme kolem něj a do kořenů sypat zeminu. Když je zemina nad kořeny, musíme provést následující krok. Kmínek malinko povytáhneme směrem vzhůru a cukneme jím. Tím se substrát dostane mezi kořeny a nebude nám slehávat po výsadbě.

Doplníme zeminu až k rovině povrchu. Během výsadby půdu jemně ušlapáváme, aby slehla. Můžeme vytvořit kolem výsadbového místa mírný val, jakýsi límec, který bude lépe zachycovat zálivkovou vodu.

Zalívat, zalívat a zalívat

Po výsadbě stromeček důkladně zalijeme. Budeme ho zalívat i nadále, pravidelně. Lepší je každý den pokud vůbec neprší, nebo obden, když je vlhkost vyšší. Kořeny vlastně mají jen minimální schopnost přijímat vodu, proto musí být ve vlhkém substrátu. Doporučuje se zalévání i během léta. Celý rok bude dřevina kořenit a teprve na podzim mívá kořenový systém plně vyvinutý. Suché léto by mohlo růst narušit.

Připevnit a ukrýt

Kmínek by při výsadbě měl být asi pět až deset centimetrů od opěrného kolíku. Po zahrnutí zeminou stromek zajistíme páskou ke kolíku, aby ho vítr ani ptáci nevyvrátili. U nízkých keříků je to zbytečné.

Pokud stromek začne v nejbližších dnech rašit a z pupenů růst mladé větvičky s listy, máme napůl vyhráno. Teprve na jaře příštího roku uvidíme, jak se nám výsadba podařila. Tuhá zima prověří, zda dřevo vyzrálo a kořenový systém se dokonale vyvinul.

Kolem kmínku také připevníme pletivo. Důležité je před příchodem zimy, kdy by se mohla dostat ke kůře hladovějící zvěř a kmínek poškodit okusem.

Klepněte pro větší obrázek

Co vysazovat na jaře?

Jarní výsadba je výhodnější než podzimní, kdy se před zimou nemusí vytvořit dokonalý kořenový systém a ledová zima sazenici vysuší. Jarní výsadba je však zcela závislá na námi dodávané zálivce.

Výhodnější je jarní výsadba pro peckoviny, zvláště meruňky, broskve, třešně, višně, slívy a ryngle. Na jaře vysazujeme také angrešty, rybízy, jostu, maliny a z okrasných keřů růže.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak pěstovat vřes v truhlíku na balkoně i na zahradě

Jak pěstovat vřes v truhlíku na balkoně i na …

Vřesy rozkvétají mezi posledními rostlinami od konce léta do pozdního podzimu a ozdobí truhlíky, zahradu a doplní i podzimní aranžmá.

14.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |