Nákup stromků
Na jaře je nejvýhodnější kupovat stromky v kontejnerech či s kořenovým balem. Kontejnerové můžeme sice vysazovat i mnohem později, protože kořenový systém je dobře prorostlý se substrátem, ale v dubnu je nejvhodnější doba.
Prostokořenné stromky a keře by neměly mít výrazně poškozené kořeny a narašené pupeny. Vysazovat je začneme ihned po příchodu domů.
Příprava stromku
Jakmile prostokořennou sazenici doneseme domů, zkrátíme její kořeny zhruba o jednu třetinu délky. Odpovídá tomu zkrácení koruny před výsadbou. Mezi korunou - hlavou a kořeny - nohami musí být rovnovážný stav. Po zkrácení kořenů stromeček namočíme do vody, tedy do nádoby s vodou. Je dobré, nechat ho "napít" alespoň 24 hodin.
Místo pro výsadbu
Netřeba asi zmiňovat, že půda pro výsadbu musí být v perfektní kondici. Strom z něj bude sát živiny a bude v ní vegetovat desítky let. Podle typ ovoce vyvážíme pH, zvolíme správnou zrnitost půdy a obsah živin.
Nároky jednotlivých druhů
- švestky – hlubší hlinité půdy, vlhké
- meruňky – středně těžké, hluboké, propustné půdy, nesnáší převlhčení a málo vzduchu v půdě
- broskvoně – jsou obdobné, středně těžké půdy s dobrou propustností
- třešně – hlubší, provzdušněné, mírně vlhké půdy s mírně kyselou reakcí
- višně – jsou málo náročné, půdy snáší i mělké a kyselejší, nemá ráda přemokření
- rybíz, angrešt, maliny, ostružiny – milují humózní půdy, jinak náročné nejsou
- ořešák – hluboké, výživné, neutrální půdní reakce
- jabloně – hluboké, výživné, s nepříliš vysokou hladinou spodní vody
- hrušně – hlubší, výživné a záhřevné půdy
Před výsadbou vykopeme jámu o několik centimetrů širší a hlubší, než je kořenový systém. Dno pořádně prolijeme vodou. Pak do jámy zatlučeme opěrný kolík a přistoupíme k výsadbě.
Na dno hodíme trochu substrátu, stromeček držíme v ruce za kmínek a začneme kolem něj a do kořenů sypat zeminu. Když je zemina nad kořeny, musíme provést následující krok. Kmínek malinko povytáhneme směrem vzhůru a cukneme jím. Tím se substrát dostane mezi kořeny a nebude nám slehávat po výsadbě.
Doplníme zeminu až k rovině povrchu. Během výsadby půdu jemně ušlapáváme, aby slehla. Můžeme vytvořit kolem výsadbového místa mírný val, jakýsi límec, který bude lépe zachycovat zálivkovou vodu.
Zalívat, zalívat a zalívat
Po výsadbě stromeček důkladně zalijeme. Budeme ho zalívat i nadále, pravidelně. Lepší je každý den pokud vůbec neprší, nebo obden, když je vlhkost vyšší. Kořeny vlastně mají jen minimální schopnost přijímat vodu, proto musí být ve vlhkém substrátu. Doporučuje se zalévání i během léta. Celý rok bude dřevina kořenit a teprve na podzim mívá kořenový systém plně vyvinutý. Suché léto by mohlo růst narušit.
Připevnit a ukrýt
Kmínek by při výsadbě měl být asi pět až deset centimetrů od opěrného kolíku. Po zahrnutí zeminou stromek zajistíme páskou ke kolíku, aby ho vítr ani ptáci nevyvrátili. U nízkých keříků je to zbytečné.
Pokud stromek začne v nejbližších dnech rašit a z pupenů růst mladé větvičky s listy, máme napůl vyhráno. Teprve na jaře příštího roku uvidíme, jak se nám výsadba podařila. Tuhá zima prověří, zda dřevo vyzrálo a kořenový systém se dokonale vyvinul.
Kolem kmínku také připevníme pletivo. Důležité je před příchodem zimy, kdy by se mohla dostat ke kůře hladovějící zvěř a kmínek poškodit okusem.
Co vysazovat na jaře?
Jarní výsadba je výhodnější než podzimní, kdy se před zimou nemusí vytvořit dokonalý kořenový systém a ledová zima sazenici vysuší. Jarní výsadba je však zcela závislá na námi dodávané zálivce.
Výhodnější je jarní výsadba pro peckoviny, zvláště meruňky, broskve, třešně, višně, slívy a ryngle. Na jaře vysazujeme také angrešty, rybízy, jostu, maliny a z okrasných keřů růže.