vytisknout velikost písma Vysazujeme stolní révu na zahrádce

Sladké hrozny považovali za nejlepší ovoce již staří Římané. Lahodné bobule však můžeme sklízet také na vlastní zahradě. Ve skleníku ji můžeme vysadit i v podstatně vyšších polohách.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Réva je rostlina velmi náročná na klimatické podmínky a určité půdní vlastnosti. Vyžaduje poměrně vysokou průměrnou teplotu, půdy dobře propustné, výživné. Důležité jsou skutečně především mikroklimatické podmínky.

My se však nezaměříme na technologii velkovýroby, ale pouze na malopěstitelství jedné či několika hlaviček stolních odrůd vína.

Přesto si zopakujme. Venku může réva růst jen tam, kde je místo výsadby celodenně vystaveno přímému slunečnímu záření. Kde půdní reakce je zásaditá, půda bohatá na živiny, středně těžká, s dobrou vododržností.

Průměrná teplota za rok by měla být mezi osmi a devíti stupni Celsia. Ale třeba v červenci nesmí být nižší než osmnáct stupňů Celsia. Pokud tyto podmínky nejsme schopni splnit, pak bychom měli révu pěstovat na jižní straně ve skleníku. V horách, kde je příliš málo slunečných dní, nám ke zdárnému vyzrání hroznů nepomůže ani skleník vytápěný.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Příprava půdy

Půda je základ úspěchu. Samozřejmě vyjma klimatických a mikroklimatických podmínek. (Jsou oblasti na Vysočině či v podhůří Jeseníků a Beskyd, kde je réva schopna plodit.)

Přitom právě réva není na půdu tak náročná jako jiné rostliny. Vyžaduje spíše správnou kombinaci fyzikálně-chemických vlastností, úrodnosti (živnosti), hloubku půdního profilu a vododržnost.

Réva potřebuje půdu středně porézní. Také středně těžké, hlinité půdy jsou ideální. Písčité zadržují příliš málo vody a živin, jílovité naopak drží mrtvou vodu a mají v sobě málo vzduchu.

Také barva půdy je důležitá. Tmavé až černé půdy bývají bohaté na humus, ale to révě příliš nevyhovuje. Má ráda naopak živiny rozpuštěné v půdním roztoku, přitom upřednostňuje půdy světlé. Ty totiž odrážejí hodně slunečních paprsků a tepla směrem do koruny révy, což je jedním z limitujících faktorů pro zdárný růst těchto rostlin, kvetení a vyzrávání bobulí.

Klepněte pro větší obrázek

Výsadba

Před výsadbou by měla být půda propracovaná a bohatá na živiny do hloubky minimálně čtyřiceti centimetrů. Ideální půda je světlá, má pH okolo 6,5 a obsahuje kolem 2% humusu.

Sazenici 24 hodin před sázením namočíme do vody, aby pořádně nasála vláhu.

Na konci dubna a počátku května, kdy půda na povrchu oschne, vyhloubíme v zemi jámu hlubokou asi 30 cm. Na dno dáme půl litru kvalitní zahrádkářské zeminy bohaté na humus.

Druhý den na poli zastřihneme kořeny sazenice tak, aby měly velikost zhruba mužské dlaně. Zkrátíme je tedy na 10 centimetrů délky. Sazenici položíme šikmo do jámy. Kořeny jsou na dně a kmínek leží šikmo na stěně jámě, místo štěpování je asi 5 cm nad úrovní země.

Pokud je sazenice z velkovýroby, bývá konec zaštípnut a ošetřen parafínem proti vysychání. Jestliže ale nemáme takto ošetřenou sazenici, musíme výhon zakrátit sami na dvě dobře viditelná očka. Ty pak po výsadbě zahrneme zeminou, aby nezaschla. Jakmile začnou rašit, zeminu odhrneme.

Sazenice tedy leží na stěně jámy, začneme ji zahrnovat a přitom průběžně zalévat. Pár centimetrů od hlavičky vysazené révy by měla být pevná opora. Většinou to bývá tyč nebo silný drát.

Péče o révové miminko

Vysadili jsme si hlavičku, ale co teď s ní? Zásadně nebudeme přehnojovat dusíkem jako zběsilí. Naopak. Nadbytek tohoto makroprvku by mohl mladé rostlině ublížit. Kvalitní zahradnický substrát je dostatečným zdrojem živin.

Naopak nesmírně důležitá je závlaha. Kořenový systém se teprve tvoří a nemá šanci dosáhnout ke zdrojům spodní vody. Proto musíme zalévat, zalévat a zalévat. Raději jednou za čas velkými dávkami vody.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Zapěstování pěstitelského tvaru

Réva se nám ujme a začne rašit. Z hlavních oček vyběhnou dva silné výhony. Ale probudí se také spící neviditelná očka a začne rašit výhonů více. Tyto slabé musíme tedy odstranit.

Zůstanou nám dva výhony. Ten, který je přímým prodloužením kmínku, začneme vést podle opory. Druhý buď odstraníme zcela, nebo zkrátíme na délku asi 15 cm. Tento zkrácený výhon vytvoří řadu oček, která můžeme využít v případě, že nám hlavní výhon v zimě vymrzne.

Hlavní kmínek vedeme kolmo. Pokud se bude naklánět, ihned se vytvoří zálistky. Ty musejí okamžitě z rostliny pryč.

Kmínek přivazujeme k opoře pásky z PVC. Ale pozor, kmínek bude tloustnout, takže vyvazování provádíme volně.

Nebuďme nedočkavci. Když se již v prvním roce vytvoří na kmínku květenství a následně hrozen bobulí, musíme ho odstranit. Příliš by oslaboval rostlinu.

Již v druhém roce můžeme očekávat násadu květenství. Na každém výhonu však ponecháme maximálně jeden hrozen.

Klepněte pro větší obrázek

Přehled stolních odrůd

Některé odrůdy se hodí spíše do vinařských teplých oblastí, jiné se mohou pěstovat v okrajových oblastech nebo ve sklenících.

Kultivary vhodné pro náročné klimatické podmínky

Diamant

  • dozrává koncem srpna až začátkem září, raší koncem dubna
  • je to raná odrůda

Klepněte pro větší obrázek

Julski biser

  • dozrává v první polovině září

Klepněte pro větší obrázek

Vitra

  • v exteriéru dozrává v půlce září
  • ve skelníku je to raná odrůda dozrávající v srpnu

Klepněte pro větší obrázek

Panonia kincse

  • dozrává na počátku září

Klepněte pro větší obrázek

Kultivary do okrajových oblastí s horšími klimatickými podmínkami

Arkadia

  • dozrává koncem srpna až začátkem září (jižní Morava)
  • je to raná odrůda

Klepněte pro větší obrázek

Chrupka bílá

  • zraje v druhé polovině září

Klepněte pro větší obrázek

Chrupka červená

  • zraje v první polovině září

Klepněte pro větší obrázek

Olšava

  • zraje až ve druhé polovině září
  • je to pozdněji dozrávající odrůda

Klepněte pro větší obrázek

Pola

  • dozrává v první polovině září

Klepněte pro větší obrázek

Kultivary vhodné pro pěstování ve skleníku

Arkadia

Diamant

Julski biser

Olšava

Vitra

Pola

Panonia kincse

Více informací k tomuto tématu získáte v knize Pěstování révy vinné v zahradách autora Pavla Pavlouška.

Klepněte pro větší obrázek

Foto: Okrasná školka Droždín (drozdin.cz)

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnice vypadá?

Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnic…

Pokud jste se probudili s větším či menším množstvím svědivých pupínků na těle a jste si jistí, že to není kopřivka ani komáří štípnutí, máte zřejmě před sebou velký problém. Asi máte doma štěnice. Prozradíme vám, kde se schovávají, jak je poznat a co s nimi dělat.

18.  10.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Jak pěstovat nenáročné keře s jedlými plody

Jak pěstovat nenáročné keře s jedlými plody

V zahradě bývají často nejrůznější plochy, které jen těžko najdou využití. A právě tam jsou velmi vhodné keře, které i při minimální péči přinášejí jedlé plody a současně zahradu esteticky dotvářejí.

17.  10.  2017 |