vytisknout velikost písma Vysazujeme dvouletky

Září se hodí k tomu, abyste se pustili do sázení dvouletek – jen tak příští rok vykvetou macešky, sedmikrásky, hvozdíky, měsíčnice, slézy, pomněnky, zvonky, štětky, pryšce, starčeky a další druhy.

Mezi dvouletky řadíme rostliny, jež musí po zasazení (je jedno, zda se jedná o semínka nebo sazenice) projít obdobím vegetačního klidu, aby se mohly vyvinout a v následujícím roce vykvést a vytvořit semena. Podobně jako u letniček je i u dvouletek hlavní devizou výrazné květenství.

Klepněte pro větší obrázek
Dvouletky, například topolovka, potřebují pro svůj vývoj vegetační klid

Kde vyniknou 

Dvouletky a letničky mají v zahradě také podobnou funkci, přináší do ní barvy a vůně v době, kdy se většina trvalek buď ještě pořádně neprobudila po zimě, nebo má naopak už své nejlepší dny v roce za sebou.  Aby tuto funkci dvouleté rostlinky mohly naplnit, musíte je vysadit na správná místa, k vhodným sousedům a samozřejmě jim věnovat náležitou péči, která bývá většinou o něco náročnější než u trvalek. 

A jakáže společnost je pro ně ta pravá? Odpověď je poměrně jednoduchá. Dvouletky zasaďte v prvé řadě k těm druhům rostlin, jež mají obdobné nároky na půdu a světlo jako ony. Řídit se musíte i dobou květu – je žádoucí, aby skupina nakvétala postupně nebo v určitém období tvořila vhodně se doplňující barevnou škálu.

Rostliny kombinujte také podle jejich výšky v době vegetace, aby vyšší druhy nestínily a nezakrývaly ty nižší. K sobě se hodí dvouletky s dalšími dvouletkami, letničkami i trvalkami kvetoucími nebo s ozdobnými listem. 

Návod na úspěšné pěstování 

Dvouletky si můžete vypěstovat ze semínek nebo zakoupit malé sazeničky. Semínka vysejte přímo do půdy na vyhlédnutém místě nebo tradičně do výsevných misek – v bytě nebo teplém pařeništi si z nich vypěstujete nové rostlinky.

Předpěstování volte především u choulostivých druhů nebo u druhů s pomalým růstem. Výsev uskutečněte od května do července, v podzimním období můžete vysazovat už jen vzrostlejší sazeničky, aby stačily do zimy dostatečně zakořenit.  

Všeobecně se pro dvouletky hodí lehčí propustné půdy, často totiž bývají náročnější na vlhkost. Zemina, do níž budete sazeničky umisťovat, by měla být nakypřená, obohacená hnojivem, které je vhodnější do zeminy přimíchat dva týdny před plánovanou výsadbou. Po výsadbě, kromě zimních měsíců, půdu pravidelně přihnojujte hnojivem nebo kompostem, aby měly rostliny dostatek živin důležitých pro bohaté nasazení na květ.

Klepněte pro větší obrázek
Zemina musí mít dostatek živin, aby rostliny bez problémů vykvetly

Zeminu udržujte vlhkou, pokud se o ni nepostará déšť, pravidelně ji kypřete a vytrhávejte z ní plevel, aby mladé sazeničky neudusil. Před příchodem prvních mrazů přikryjte rostlinky vrstvou chvojí. 

Dvouletek, z nichž můžete vybírat, existuje opravdu velké množství. Pro inspiraci si pročtěte informace o druzích, jež u nás patří k nejoblíbenějším, a tedy i nejrozšířenějším. Nemusíte se bát, že byste se o ně nedokázali postarat. 

Macešky 

Macešky (Violy) mají výhodu v tom, že je lze sázet i v době květu, takže si při nákupu můžete vybírat bez rizika, co vám příští rok na zahrádce vlastně vykvete. Květy poskytují nepřeberné variace barev, na výběr máte také drobnokvěté i velkokvěté a na oblibě si získávající macešky obří neboli švýcarské.

Květy vás potěší při výsadbě a podruhé znovu od jara do léta. Maceškám se bude dobře dařit v humózní půdě, ať už na sluníčku, nebo v polostínu. Pro svůj nízký vzrůst se hodí jak na obruby záhonů, tak do květinových mís a podobně.  

Sedmikrásky

Snad nejznámější kytička z dětských pohádek je hned po růži sedmikráska (Bellis perennis). Možná si vzpomenete na Karafiátovy Broučky – tam, kde svatojánský brouček zemře, vykvete právě chudobka.

Klepněte pro větší obrázek
Sedmikrásky už dávno nejsou jen bílé

Od těchto pohádkových polních rostlin s drobným bílým květem, někdy ještě s růžovým okrajem, už zahradníci dávno přešli k velkokvětým a plnokvětým variantám zářivých růžových až nafialovělých barev se žlutým středem. Sedmikrásky mají raději vlhčí půdu a polostinné i slunečnější místo.  

Hvozdíky

Hvozdíky neboli karafiáty (Dianthus) mají více druhů, z dvouletek se nejčastěji vysazují barvami hýřící čínské karafiáty, které jsou typické svou sladce omamnou vůní. Hlavním časem kvetení je pro ně červen. Hvozdíky vyžadují propustnou hlinitopísčitou, výživnou, zásaditou půdu a slunné stanoviště.  

Měsíčnice

Měsíčnice (Lunaria annua) se pěstuje jako letnička nebo dvouletka, dorůstá až metrové výšky a její ozdobou jsou hrozny květů v bílé nebo nachové barvě, objevující se v květnu a červnu. Po odkvětu rostlinu zdobí průsvitné ploché, elipsovité šešulky, kterým se lidově říká penízky – často se přidávají do sušených aranžmá. Na půdu není měsíčnice nijak náročná, dobře jí bude na sluníčku i v polostínu. 

Slézy 

Topolovku růžovou (Alcea rosea) asi znáte více jako sléz nebo slézovec. Její silný stonek dorůstá do téměř jednoho metru a na jeho větvených koncích se objevují velké, výrazně zbarvené nálevkovité květy, které rostlinu zdobí od července až do října. Podobně jako ostatní dvouletky upřednostňuje i topolovka slunné stanoviště a vlhčí půdu. 

Pomněnky 

Pomněnka (Myosotis) patří k nejznámějším rostlinám zahrádek, luk i lesů. Podle jejích něžně modrých kvítků se popisuje i nevšední barva očí. Pomněnka může být jedno, dvou i víceletou rostlinou a díky snadnému samomnožení ani nezpozorujete, zda máte na záhonku stále původní rostlinku, nebo už její následnici. Kromě modrokvětých se pěstují i pomněnky s růžovými květy.

Klepněte pro větší obrázek
Také vám pomněnky připomínají staré dobré časy dětství?

Květy se objevují v květnu a červnu, nemají však dlouhou životnost. Tyto rostlinky je lépe vysazovat ve větším skupenství, aby se znásobila krása drobounkých květů. Půdu má pomněnka také ráda výživnou a dobře propustnou. Můžete ji pěstovat na zahradě, ale i doma nebo na balkoně v květináči. 

Zvonky 

Mezi dvouletky je řazen zvonek prostřední (Campanula medium) hodící se jak pro výsadbu na záhony, tak k řezu. Říká se mu sice prostřední, ale nejedná se o žádného drobečka, může narůst až do výšky kolem osmdesáti centimetrů.

Květy jsou jednoduché i dvojité, v barvách od bílé přes světle modrou a narůžovělou k sytě modrým. Zvonek potřebuje k vývinu květů i dobrému růstu výživnou hlinitopísčitou a zásaditou půdu a umístění na slunečném stanovišti. Naopak nesnáší vlhké půdy a špatně osvětlená zákoutí. 

Štětky  

Jak asi vypadá květenství štětky (Dipsacus), je jasné hned po přečtení českého názvu této především ze suchých vazeb známé dvouletky, lidově také zvané kozí brada nebo jen prostě bodlák. Jedná se o metr až dva metry vysokou, vzpřímenou rostlinu, v horní části rozvětvenou. Lodyha i spodní části listů jsou ostnaté.

Klepněte pro větší obrázek
Květy této dvouletky se hodí do sušených vazeb

Droboučké nafialovělé květy vyrůstají z vejčitého strboulu, který je zajímavý pro suché vazby. K nejhezčím patří štětka laločnatá s bělavými květy a výraznou trnovitou hvězdicí listů pod strboulem. 

Ostropestřec  

Jedná se o další bodlákovitou rostlinu. Podobně jako štětka dorůstá i ostropestřec (Silybum) značné výšky, květy jsou fialově zbarvené s ostnatým zákrovem a nakvétají od června až do září. Patří mezi léčivky, používané při potížích s játry.

Ostropestřec je nenáročný na půdu, snese suché i větrné stanoviště. Svým pichlavým habitem se dobře hodí jako předěl či ochrana míst, kam nechcete, aby vstupovala například domácí zvířata. 

Pryšce 

Mezi pryšce (Euphorbia) patří nejrůznější rostliny od vánoční hvězdy až po plané druhy, skalničky a sukulenty. Jako letničku nebo dvouletku pěstujte například Euphorbia marginata s bíle panašovanými listy.

Tento druh dorůstá do výšky kolem tři čtvrtě metru, má bohatě větvenou lodyhu s podlouhlými listy a nenápadnými květy. Tvoří vhodnou kombinaci s výrazně barevnými letničkami. Opět potřebuje sluníčko, lehčí propustnou půdu, ale nesnáší přemokření. 

Pavince

Pavinec horský (Jasione montana) zaujme modrým, zřídka narůžovělým květenstvím podobným chrpě. Dorůstá jen do dvaceticentimetrové výšky a uplatní se v sušších písčitých půdách s bohatým slunečním osvitem. Nesnáší konkurenci vyšších rostlin. 

Klepněte pro větší obrázek
Modré květy zahradu vždy ozvláštní

Starčeky 

Mezi planými okrasnými druhy najdete vytrvalé i jedno či krátkoleté rostliny, například druh Senecio bicolor s okrasnými listy nebo druh Senecio jacobaea se žlutými květy. Pěstování je obdobné jako u většiny dvouletek.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Nejkrásnější podzimní dekorace do interiéru i na dveře

Nejkrásnější podzimní dekorace do interiéru i…

Nenechte si zkazit náladu sychravým počasím. Raději využijte dary, které nám podzimní příroda nabízí, a pusťte se do výroby nějaké krásné dekorace. Inspiraci najdete v galerii.

11.  11.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Nejkrásnější vánoční dekorace ze šišek. Vyrobte si vkusné ozdoby i vy!

Nejkrásnější vánoční dekorace ze šišek. Vyrob…

Šišky jsou snadno dostupné, nasbírat je můžete v městském parku, i v lese. Málokoho ale napadne, že se dají využít k výrobě nádherných vánočních ozdob za pár korun. Pro inspiraci jsme vám našli více než padesát dekorací ze šišek, které si snadno zvládnete vyrobit doma.

22.  11.  2017 |
Kalatea – rostlina, která vám řekne, že je čas jít spát

Kalatea – rostlina, která vám řekne, že je ča…

Vyhledávanými rostlinami pro ozdobu interiérů jsou kalatey, blízké příbuzné marant. Jejich obliba stále roste především pro krásnou kresbu na listech, která je oběma rodům společná.

19.  11.  2017 |