vytisknout velikost písma Vysaďte místo obyčejných brambor skořicové

To není aprílový vtip, ale povídání o jamu, exotické zelenině, jež v jiných částech světa nahrazuje naše tradiční brambory. Když se vám podaří přivézt si z dovolené sadbu, můžete si jam zkusit vypěstovat.

Když před sedmi lety uvedla televize dokumentární film Sarvamangalam kameramana, režiséra a cestovatele Viliama Poltikoviče o himalájských jogínech současné Indie, pozorného diváka zaujalo tvrzení, že svatí muži žili několik let v osamění ve skalním obydlí v horách a po celou dobu se živili pouze brambory.

Klepněte pro větší obrázek
Lodyha jamu může měřit až dvanáct centimetrů

Žel, poutavý dokument v tomto ohledu diváka informoval nepřesně. Nejednalo se totiž o brambory, ale o jamy. Rozdíl mezi těmito plodinami je totiž v energetické hodnotě a jejich složení.

Jam se vaří jako brambory

Hnědé, různě veliké hlízy jamu mají bílou nasládlou dužninu s téměř čtvrtinovým obsahem cukru, vysokým podílem škrobu i draslíku a stopami vitaminu B a C. Proto se druhy Dioscorea alata – jam zelný, Dioscorea batatas - jam čínský, Dioscorea cayenensis, Dioscorea rotundata, Dioscorea esculenta a Dioscorea bulbifera – vzdušný jam, pěstují pro velké škrobnaté hlízy.

Klepněte pro větší obrázek
Hlíza jamu zelného vypadá na první pohled spíše jako hlíza okrasné rostliny 

Ostatní, zvláště planě rostoucí druhy Dioscorea hispida a Dioscorea dumetorum, se uplatní při výrobě léčiv, protože jejich hlízy obsahují jedovatý alkaloid dioskorin. Ten má palčivě hořkou chuť, a je dokonce mírně opojný. V medicíně jsou léčiva z jamu využívána k podpoře funkcí endokrinního a imunitního systému, jako tonikum proti únavě a léčbě dalších onemocnění, například ke zmírnění kožních infekcí či podpoře funkce ledvin.  

Liána s vůní skořice

Všechny druhy jamů jsou byliny s dvěma až dvanácti metry dlouhou, hladkou nebo nepatrně rozbrázděnou lodyhou. Vstřícně umístěné listy jsou dlouze řapíkaté, trojúhelníkovitě až široce vejčité, často se třemi naznačenými úkrojky.

Pro jamy je charakteristická elipsovitá žilnatina. Nejzajímavější ze všech druhů je Dioscorea alata – jam zelný, jehož srdčité listy intenzivně skořicově voní. Bílé, žluté, načervenalé až tmavě hnědé kořenové hlízy jsou kyjovitého nebo válcovitého tvaru, s hmotností okolo jednoho kilogramu, ale někdy dosahují i kilogramů patnácti.

Klepněte pro větší obrázek
Květenství je drobné, nenápadné 

V úžlabí listů se tvoří hlízky, kterými se některé druhy rozmnožují, a také jednopohlavné klasovité hrozny zelenavých kvítků. Plodem jamu je trojpouzdrá tobolka s drobnými semeny.  

Máš-li jam, udělej ham

Je známo mnoho druhů jamů, pocházejících původně z tropických a subtropických oblastí jihovýchodní Asie. Až o tisíc let později se jam zelný objevil na ostrově Madagaskar, odkud se v době španělských a portugalských kolonizačních výprav dostal na otrokářských lodích do západní Afriky a Ameriky.

Dodnes tvoří jam základní plodinu pro pokrmy indické, filipínské, thajské, ale především africké kuchyně. Jedno z nejrozšířenějších ghanských jídel, „fufu”, se připravuje z roztlučeného jamu a kasavy, což jsou hlízy manioku (tropické byliny), z nichž se uhněte nakyslá, tuhá hmota, která se podává s pálivou omáčkou.

V jiných světových kuchyních se z jamu připravují pudinky, smaženky nebo se z něj vaří kaše, krouhají a smaží lupínky či hranolky. Tyto plody jsou chuťově nejbližší našim bramborám, také se podobně zpracovávají. Aby se však mohly bezpečně konzumovat, musí se hlízy povařit. Tak se totiž odstraní již zmíněný alkaloid.  

Do skleníku se vejde (asi) jeden jam

Jam lze pěstovat v teplejších polohách také v našich podmínkách, ale jistější je přece jen pěstování ve skleníku. Pro úspěšný růst potřebuje stálou teplotu nad dvacet stupňů Celsia. Máte-li sadbu, je právě nejvyšší čas připravit záhon.

Hlízky s dvěma nebo třemi očky sázíme do hrůbků na záhon vyhnojený vyzrálým chlévským hnojem do hloubky patnácti centimetrů. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla být alespoň jeden metr i více. Počítejme s důkladnou oporou, vysokou nejméně sto osmdesát centimetrů, protože liána poroste „jako z vody“.  

Jakmile se nad zemí objeví výhonky, začneme jam vydatně zalévat. Ale pozor, rostliny vysazené ve skleníku zaléváme pouze vlažnou vodou a rosíme na listy. Když začnou stonky na podzim vadnout, zálivku omezíme a obnovíme ji až následující rok na jaře. Hlízy sklízíme zhruba za sedm měsíců až rok po vysazení. 
 

Správný čas sklizně poznáme podle toho, že stonek i listy uschnou jako nať u brambor. Pak hlízy opatrně dobýváme, abychom je nepoškodili, protože takové se již nedají skladovat. Po sklizni hlízy necháme oschnout a skladujeme je v tmavé a vlhké místnosti stejně jako brambory. 

Klepněte pro větší obrázek
Také vzdušný jam potřebuje hodně prostoru 

Zpracování úrody: recept na "jam sušenky" 

Pro vytvoření "jam sušenek“ potřebujeme jednu velkou nebo dvě malé hlízy jamu, dva hrnky mouky, kávovou lžičku prášku do pečiva, kávovou lžičku soli, dvě kávové lžičky cukru a půl hrnku mléka.

Jamy upečeme do měkka, necháme je vychladnout a rozmixujeme na jemnou kaši. Do mísy prosijeme suché přísady, přidáme umixované jamy a ručním šlehačem zpracováváme těsto, do kterého postupně přiléváme mléko.

Těsto vyklopíme na lehce pomoučený vál, vyválíme je na tloušťku tři čtvrtě centimetru a z plátu vykrajujeme tvořítkem sušenky. Zbytek těsta vždy znovu zpracujeme rukama. Sušenky klademe na plech.

Pečeme v předehřáté troubě nastavené na teplotu dvě stě dvacet stupňů asi dvanáct až patnáct minut. Sušenky jsou hotové, když na vrchu hnědnou a povrch je popraskaný. Po upečení je necháme na mřížce zchladnout pět minut. Sušenky podáváme teplé.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Nejkrásnější podzimní dekorace do interiéru i na dveře

Nejkrásnější podzimní dekorace do interiéru i…

Nenechte si zkazit náladu sychravým počasím. Raději využijte dary, které nám podzimní příroda nabízí, a pusťte se do výroby nějaké krásné dekorace. Inspiraci najdete v galerii.

11.  11.  2017 |
Spadané listí nehrabte. Prospěje tak rostlinám

Spadané listí nehrabte. Prospěje tak rostliná…

Podobnou otázku si na podzim klade každý, kdo má na zahradě alespoň jeden listnatý keř či strom. Odvézt, zkompostovat, nebo organický materiál využít přímo na zahradě?

7.  11.  2017 |
Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořechy

Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořech…

Skladování vyloupaných vlašských ořechů má své nesporné výhody, ale i nevýhody. Mají totiž tendenci brzy žluknout, rychle chytají plíseň a chutnají molům. Prozradíme vám proto, jak a kam je uložit, aby vydržely jako čerstvé až do příští sezóny.

10.  11.  2017 |