Blíží se čas věnovat růžím jarní péči, ať už jde o růže na záhonu, v předzahrádce, na pergole či u zdi. Poradíme vám, jak správně udělat jarní řez a kolik místa budete při nové výsadbě potřebovat.
Výsadba růží: Vyberte slunný záhon, a pokud je třeba, přidejte živiny
S výsadbou růží můžeme začít, jakmile půda rozmrzne. Pro pěstování růží jsou nejvhodnější slunné záhony s hlinitopísčitou půdou, kde bohatě vykvetou, takže jejich krása plně vynikne. Místa trvale zastíněná a větrné oblasti nejsou pro růže vhodné.
V nárocích na půdu jsou parkové růže skromnější než růže záhonové, pro které je dobré vylepšit lehké písčité nebo těžké jílovité půdy. Suché půdy se dají zkvalitnit tím, že se do nich přimíchá zetlelá chlévská mrva nebo zahradní kompost. Tím zvýšíme obsah živin, propustnost a vlhkost půdy.
Vzdálenost výsadby:
- Miniaturní růže – 30 cm (asi 11 ks na 1 čtvereční metr)
- Slabě rostoucí mnohokvěté růže – 40 cm (6 ks na 1 čtvereční metr)
- Velkokvěté růže – 45 cm (5 ks na 1 čtvereční metr)
- Půdopokryvné růže a vzrůstné velkokvěté – 50 cm (4 ks na 1 čtvereční metr)
- Sadové růže slabě rostoucí – na vzdálenost 1 m
- Pnoucí růže – 1,2 až 2 m
- Stromkové růže – 1 m
Přímo ke kořenům pak nikdy nesmíme dát ani sypké hnojivo nebo čerstvý hnůj. Ten totiž kořeny popálí. Při výsadbě pamatujeme i na to, že kolenový krček musí být v místě očkování asi 2,5 cm pod úrovní půdy. Jinak hrozí, že růže zplaní.
Postup výsadby je v mnoha ohledech shodný u sazenic z kontejneru a růží volnokořenných.
Růže v kontejneru
Růže v kontejneru lze sázet kdykoli během vegetace. Před výsadbou sazenici vyjmeme z kontejneru a bal namočíme do vody, aby se kořeny dostatečně nasákly, ale jen do té míry, aby se zemní bal nerozpadl. Jáma pro sazenici musí být široká tak, aby se do ní kořeny pohodlně rozprostřely. Na dno nasypeme kompost nebo zeminu pro růže, která již obsahuje zásobní hnojivo. Sazenici pak zasypeme zemí, dobře přišlápneme a v pravidelných intervalech zaléváme.
Růže s balem
Pro výsadbu prostokořenných (nekontejnerovaných) sazenic je nejvhodnější doba na jaře před rašením. Několik hodin před výsadbou konce kořenů upravíme šikmým řezem, poškozené a polámané kořeny odřízneme, abychom zabránili vzniku hniloby, a sazenici ponoříme až po kořenový krček do vody.
Nadzemní výhony sestřihneme na tři očka, neboť tím omezíme vypařování a růžím zůstane více síly pro tvorbu kořenů. Do jámy přiměřené velikosti nalijeme vodu, necháme vsáknout, vložíme sazenici (krček musí být ponořen pod půdou) a dále postupujeme jako u sazenic z kontejneru.
Nadzemní výhony pak přihrneme půdou tak, aby ze země vyčnívaly jen konce výhonů. Tak je sazenice chráněna proti mrazu a slunci, dokud nezakoření. Jakmile začne růže rašit, keř odkopčíme a v období sucha zaléváme. U stromkových růží je postup výsadby naprosto stejný. Rozdíl je pouze v řezu, kdy se výhony zkrátí přibližně na délku dvaceti centimetrů.
Jarní řez růží: Kdy a jak?
Jakmile v březnu nehrozí silnější mráz, od keřů růží odhrneme zeminu a jednotlivé rostliny důkladně ze všech stran prohlédneme. Nejprve odstraníme namrzlé, nemocné a suché výhonky a také ty, které keř zahušťují nebo rostou do středu keře.
Nezbytným vybavením pro řez růží jsou dobře nabroušené nůžky a pilka na prořezání silnějších nebo starých výhonů. Kdo si není jistý čím začít, měl by vědět, že růže kvetou na mladých jednoletých výhonech, které na jaře vyrůstají z oček. Řez vedeme zahradnickými nůžkami kolmo asi 5 mm nad očkem, které musí směřovat vždy ven z keře.
Řezem můžeme ovlivnit dobu květu a doslova ho načasovat. Podle počasí růže řežeme od konce března do poloviny dubna. Pokud začneme s řezem dříve, kvetení tak urychlíme a růže nám pokvetou již v polovině června. Pozdějším řezem kvetení posuneme obvykle do druhé poloviny měsíce.
Řez růží podle druhu
- Čajohybridy – na 2 až 4 očka
- Velkokvěté floribundy – 4 až 6 oček
- Floribundy – 5 až 7 oček
- Polyanthahybridy – ponecháme 30 cm vysoké
- Polyantky – na výšku 40 cm (1/2 celkové výšky)
- Růže miniaturní, sadové, půdopokryvné a pnoucí – výhony nezkracujeme, pouze odstraníme poškozené výhony a ty, které porost zahušťují.
- Růže stromkové – ponecháváme délku větví 15 až 20 cm (asi polovina korunky).
- Růže smuteční (převislé stromkové) – ponecháváme delší větve, pouze probíráme a průběžně zmlazujeme.
Řez keřových, popínavých a stromkových růží
U keřových růží platí, že staré zdřevnatělé výhony odstraníme celé a ponecháme jen nové mladé jednoleté, které zkrátíme na 3 až 4 očka. Poznáme je podle toho, že jsou hladké a svěže zelené.
Zásadou u řezu popínavých růží je, že hlavní výhony ponecháme, pokud nejsou namrzlé, zlomené či suché. Děláme jen probírku. Odstraníme výhony, které keř zahušťují, křižují se nebo se nedají vyvázat.
Stromkové růže se v podstatě stříhají úplně stejně jako ty keřové, záleží však u nich na tvaru korunky. Proto ji řezem upravíme do kulovitého tvaru tak, že výhony zkrátíme na délku asi 15 až 20 cm. Odstraníme také všechny vyrůstající plané výhony pod korunkou, a to nejen na jaře, ale i během celého roku.
