Vysazování vzrostlých dřevin nepatří k běžným zahrádkářským činnostem. Je to záležitost náročná stejnou mírou pro zahrádkáře, jako pro samotný strom.
Vysazování nebo přesazování vzrostlých dřevin není to samé jako sázení keřů nebo malých stromků. Pro nás představuje poměrně náročnou fyzickou práci, případně nutnost použít speciální techniku, což zase přináší náročnost finanční.
Hlavním důvodem, proč bychom měli tento krok dobře zvážit, je samotný strom, pro který to znamená poměrně drastický zásah do přirozeného růstu. Úspěšnost ujmutí je pouze padesátiprocentní. Záleží také na druhu dřeviny, některé druhy nesnesou přesazení vůbec. Přesazujeme, jen když je to skutečně nezbytné.
Tip pro výběr
K výsadbě vybíráme 10–15leté, zdravé, osamoceně rostoucí jedince. Ještě lépe je pořídíme ve specializovaném zahradnictví nebo školce.
Nejlépe se ujímá: smrk, tis, zerav, douglaska, vrba, olše, lípa, topol, jasan, javor, líska, jabloň
Špatně se ujímá: borovice, jedle, dub, bříza, okrasná slivoň, ořešák a keřovité dřeviny komule a vilín.
Doba výsadby
- Okrasné dřeviny na jaře a na podzim.
- Opadavé dřeviny od poloviny října až do rašení, ale jen v bezmrazém počasí.
- Choulostivé listnaté dřeviny nejlépe na jaře.
- Jehličnany od poloviny srpna do konce listopadu a od března do poloviny května.
- Dřeviny předpěstované v kontejnerech po celý rok mimo nepříznivé počasí.
- Obecně je vhodnější podzimní vysazování, stromy stačí mimo období růstu rychleji vytvořit drobný kořenový systém a lépe zakoření.
- Nikdy nesázíme v horkém letním nebo naopak zimním mrazivém počasí a při silném větru.
Příprava stanoviště
- I vzrostlý strom se ještě rozroste, měl by k tomu mít dostatek prostoru.
- Při kopání hluboké vysazovací jámy, dbáme na to, abychom neporušili inženýrské sítě.
- Kořeny se rozrostou do délky několika metrů, při výsadbě poblíž domu, bazénu apod. mohou časem porušit základy stavby.
- Jámy můžeme vykopat pomocí běžného ručního náčiní. Při výsadbě většího počtu stromů se vyplatí nechat jámy vyhloubit speciálním strojem tzv. důlkovačem.
- Jáma musí být vždy o něco širší a hlubší než je kořenový bal. Zasazení do příliš hluboké jámy dřevinám nesvědčí, nejvíce tím trpí jehličnany a některé druhy stálezelených listnáčů.
- Při kvalitní půdě postačí jáma, ve které budou mít kořeny dost místa a bude je možné shora přihrnout dostatečnou vrstvou půdy. Při nekvalitní půdě vyhloubíme jámu o větším průměru i hloubce a půdu zlepšíme kompostovou zemí, rašelinou apod.
- Budeme-li vysazovat dřevinu ke kůlu, musíme ho do jámy zatlouct ještě před sázením, jinak bychom mohli porušit kořeny a strom by uhynul. Kůl musí sahat cca 10 cm pod korunu.
Výsadba
Dřeviny sázíme i s kořenovým balem do připravených jam. Strom usadíme. Je-li bal v jutovém obalu, nesděláváme ho, pouze rozvážeme úvaz u krčku. Kolem balu zasypeme kyprou půdou obohacenou o rašelinu nebo kompost.
Půdu přišlápneme a důkladně zalijeme. Zasypeme mulčovací kůrou, která zpomaluje vysoušení půdy. Kolem stromu musí zůstat tzv. mísa, což znamená, že půda na okrajích sázecí jámy zůstane zvednutá, aby udržovala vodu. Alespoň do doby, než strom dobře zakoření a začne mohutnět.
Rozvážeme svázané větve. Pokud je na stromku přivázaná drátem jmenovka, musíme drát sundat, jinak by časem větev nebo kmínek mohl zaškrtit a tím bránit v dodávce živin i v růstu.
Vysoké jehličnany je třeba zajistit před vyvrácením podobně, jako když kotvíme stan. V dostatečné vzdálenosti, aby nedošlo k porušení kořenů, zatlučeme do země šikmo 3 až4 kolíky. K nim strom přivážeme provazy nebo dráty od špičky. Místo ovazu podložíme, aby nedošlo k zařezání provazu do kmínku. Úvazy sundáme, až strom dobře zakoření.
Přesazování
Větve sahající k zemi nebo příliš dlouhé větve před přesazováním zvedneme a svážeme kolem koruny. Stejně postupujeme je-li koruna stromu příliš košatá a ztěžovala by manipulaci.
Při přesazování obryjeme dřevinu v kruhu ostrým rýčem, odhrneme vrchní sypkou zem a strom opatrně vyzvedneme. Kořenový bal zabalíme do juty až po kmínek a u kořenového krčku převážeme. Dále postupujeme stejně jako při výsadbě.
Pro přesazování existuje dobrý pomocník tzv. vyrývací stroj, kterým je možné šetrně vyjmout strom z volné půdy i s kořenovým balem a znovu ho zasadit na jiné místo. Malý vyrývací stroj je široký pouze cca 80 cm, lze ho použít i na menším pozemku.
Tip pro větší úspěšnost
Počítáme-li výhledově s přesazením vzrostlého stromu, je vhodné vyrýt na jaře, nejlépe v březnu, po jeho obvodu ostrým rýčem rigol o hloubce 50 cm, čímž přeryjeme silnější kořeny. Rigol zasypeme květinovým substrátem.
V místě zkrácení kořenů se začne vytvářet nová hustá kořenová síť. Na podzim strom můžeme přesadit. Toto opatření můžeme provést už rok dva předem, kořenová síť bude hustší. Strom v novém místě rychleji zakoření a bude mít více šancí na ujmutí.
Další péče
- Korunu listnatých dřevin musíme zmladit, ale jen mírně, abychom nezničili její tvar. Okrasné dřeviny seřezáváme pouze na jaře.
- Nově vysázené stromy musíme v době sucha zalévat. Zaléváme i před začátkem zimy. Důležitý je i vodní postřik - rosení celé rostliny, aby nezasychala. Na dostatečné zavlažování nesmíme zapomenout v období delšího sucha ani v dalších letech.
- Vzrostlý strom má velké nároky na vláhu. Při vysazení v horní části kopcovitého pozemku nebo na místě, kde je většina plochy vydlážděná nebo vybetonovaná, nebude mít dostatečný přísun vláhy. V takovém případě je vhodné zajistit ji automatickým závlahovým systémem nebo se musíme o pravidelnou zálivku postarat ručně.
- V zimě nezapomeneme setřásat z větví sníh, aby strom nepolámal.
Tip pro netradiční vysazení
Vzrostlé stromy, nejčastěji jehličnany, lze pěstovat i v nadměrných nádobách. 5 m vysoký strom potřebuje kontejner minimálně o velikosti 1 x 2 m a výšce 0,5 m s objemem cca 1500 litrů zeminy. Takto pěstovanému stromu je nutné zajistit pravidelnou zálivku i přísun živin hnojením. Stromy již vysazené v obřích kontejnerech lze zakoupit v ceně cca 30.000,- Kč.