Možná se s touto rostlinou znáte docela důvěrně, protože při koupeli používáte masážní žínku z jejích plodů. Víte ale, že je to také chutná zelenina z rodu tykvovitých, kterou si můžete sami vypěstovat?
Setkat se s ní můžete pod označením houbová tykev, tivuk a tournef. Jedná se o jednoletou rostlinu z rodu dvouděložných, jež patří do čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae) – stejně jako okurky, dýně a cukety, jimž se svým habitem výrazně podobá. Plod je třípouzdrý a obsahuje velké množství semen.
Lufa egyptská potřebuje dostatek prostoru
Není lufa jako lufa
Nejčastěji se pěstuje Luffa cylindrica (též označovaná jako L. aegyptiaca či L. aegyptica). Jejím domovem je jihovýchodní Asie, Arábie a Egypt, ale roste i v Jižní Americe. Plody mají podlouhlý, cylindrický tvar, odtud pochází i její název.
V našich podmínkách dorůstá většinou do velikosti velké okurky, ale v případě dlouhotrvajícího teplého a slunečného počasí lze vypěstovat i plody metrové.
Existují i druhy s kratšími, tlustšími plody (Luffa operculata), s plody malými, kulatými (Luffa Petola Ser) nebo ostrohrannými (Luffa acutangula Ser), podobnými plodům tykve.
K jídlu či aranžování stejně jako k očistě a masáži těla
Kromě nejznámějšího použití coby přírodní masážní žínky, která zbaví při koupeli pokožku odumřelé kůže, napomáhá lufa také odstranit celulitidu, pomáhá k prokrvení tkání, a tím ke zlepšení krevního oběhu. Podobně se využívá při bolestech svalů a kloubů a při saunování.
Pro všechny tyto účely je nejvhodnější egyptská lufa (L. aegyptiaca) s jemnějšími, pružnějšími a především poréznějšími vlákny, které výborně absorbují vodu, díky čemuž získá lufa houbovitou konzistenci a mytí s ní je obdobné jako s mořskou houbou, s bonusem příjemné masáže.
Odtud vznikl název houbová lufa nebo tykev (sponge gourd). Druhé místo zaujímá Luffa acutangula, jež má také vhodnou strukturu vláken. Drcená vlákna se přidávají také do mýdel a peelingů. Další z rodu, L. operculata, bývá součástí homeopatik k léčbě senné rýmy a alergií.
Plody se hodí do zeleninových salátů, k nakládání, lze je tepelně upravovat podobně jako tykve a lilky: zapékat, přidávat do zeleninových jídel a podobně
Mladé plody se uplatní v kuchyni podobně jako cukety nebo okurky. Obsahují vitaminy i bílkoviny a některé druhy značné množství olejů. Jsou snadno stravitelné, a tedy ideální pro lidi postižené bezlepkovou dietou, diabetem i ty, kteří chtějí zredukovat svoji hmotnosti.
Ne každá lufa je vhodná k jídlu. Některé druhy mají plody hořké, přičemž nejvíce hořká je na nich slupka.
Další využití má lufa v aranžérství – používá se celý nebo naplátkovaný vláknitý skelet plodu. Vláknina se používá také jako těsnicí a filtrační materiál. Přidává se do pěstebních substrátů podobně jako kokosové vlákno, aby substrát odlehčovala, a tím se zabezpečil lepší přístup vzduchu ke kořenům rostlin.
Bez opory se popínat nebude
Lufy mohou být plazivé s prostřenou lodyhou, nebo popínavé s otáčivou lodyhou. Listy jsou buď srdčité, nebo laločnaté, pěti- až sedmičetné. Popínavé druhy (L.cylindrica) se pěstují jako réva vinná na opoře, ideální jsou různé mřížkové treláže nebo alespoň pletivo, k němuž se výhony přichytí.
Jednotlivé lodyhy mohou v ideálním případě dorůst až do délky šesti metrů, a když se na nich začnou objevovat plody, mají značnou váhu, takže opora musí být dostatečně stabilní.
Nenechte se odradit záludnými semínky
Semínka mají různou dobu klíčivosti, závisející na kvalitě jednotlivých semen i druhu. Mohou naklíčit stejně dobře do jednoho jako do tří týdnů. Ani růst sazeničky, která je velice podobná běžné okurce (takže si je při pěstování obou druhů dobře označte!), není nijak závratný.
S troškou trpělivosti se dočkáte kýžených výsledků
Než dosáhne výšky kolem patnácti centimetrů, trvá jí to oproti jiným rostlinám docela dlouho. Jakmile však zdárně překoná první období růstu, vyrazí výhony doslova raketovým startem.
Sazenice lze vysázet do volné půdy i do skleníku, kde však nesmí docházet k přehřívání rostlin, nebo i do dostatečně velkého truhlíku či jiné nádoby k ozdobení balkonu. S výsadbou ven počkejte až na dobu po ledových mužích, do skleníku můžete sázet i dříve.
Slunce, slunce a slunce
Aby rostlina dobře rostla a především aby měla bohatou úrodu, potřebuje co nejvíce slunce, proto ji sázejte na slunné stanoviště. Spokojí se i s místem v mírném polostínu, ale růst i nasazení na květ budou v tomto případě pomalejší.
Čím teplejší bude mít lufa stanoviště, tím více spotřebuje vláhy. Nebudou-li dostatečné dešťové srážky, musíte ji pravidelně zalévat. Výhony jsou poměrně křehké a snadno se lámou, zvlášť právě při nedostatku vláhy.
Jakmile začne být rostlina křehká, je to jasný signál, že potřebuje hojnou zálivku. Nezapomeňte také na pravidelné hnojení, doporučuji například Kristalon plod a květ.
Sledujte čmeláčí slet
I květy lufy jsou velmi podobné okurkám: trubkovité a žlutě zbarvené. Právě jejich barva je velkým lákadlem pro hmyz, ale ze všeho nejvíc pro čmeláky, takže o úrodu je v tomto směru dobře postaráno. Horší je to s mravenci, kteří rádi „pasou“ na lodyhách mšice.
Rostlina nezapře, že patří do čeledi tykvovitých
Na květ nasazuje lufa po zhruba sto třiceti dnech, ale při chladném létě může být doba květu posunutá i o měsíc či dva. Na jedné rostlině nejprve vykvétají květy samičí, později samčí.
Podobně jako okurky trpí i lufy na houbová onemocnění. V takovém případě je potřeba rychle použít fungicid, aby se zabránilo rozšíření choroby.
Plody k jídlu sbírejte brzy
Pokud chcete plody použít ke konzumaci, sbírejte je, dokud má slupka tmavou barvu a je spolu s plodem ještě tvrdá. Dužnina si nejvyšší křehkost udržuje prvních čtrnáct dnů růstu plodu.
Jakmile začne slupka měknout, zbarvuje se dožluta či dohněda a plody se stávají lehčí, začíná se uvnitř více vyvíjet vláknina, která je právě tím, co tvoří po úpravě masážní žínku.
Plody k výrobě žínek sbírejte co nejpozději
Plody určené pro výrobu žínek a další zpracování na přísady do mýdel a peelingů se sbírají prakticky co nejpozději to počasí dovolí, ale dříve, než uhodí první podzimní mrazíky.
Obvykle se sbírají, až když výhony začínají usychat, což bývá na konci října, začátkem listopadu. Zralý plod je lehký, protože pod slupkou už je téměř jen vláknina a semena. Slupka na zralých plodech je tenká a sama se začíná z plodu olupovat.
Po odstranění slupky se ukáže známá spleť vláken
Protože její mechanické loupání není nijak snadné, mají sběrači lufy jednoduchý trik, který také ukáže dostatečnou zralost. Plodem jednoduše mrští o zem. Na zralém plodu slupka pukne a odloupne se z rostliny.
Pod slupkou se objeví jemné předivo vláken, které může mít různé zbarvení od světle krémové přes zelenou až po tmavě hnědou. Čím více byly plody vystaveny slunci, tím bude vláknina bělejší.
Když je oloupete
Plody, z nichž odstraníte slupku, dále zbavte nežádoucí dužniny a semen. Máčejte je ve vodě, až se veškerá dužina plodu vyplaví. Vláknitý skelet dále ještě dosušte a zbavte zbylých semen uvnitř.
Není to pracné, neboť většina z nich se ze zralého plodu dostane už po puknutí slupky a otevření víčka u stopky, kdy jsou z vnitřku „vystřelena“ ven. Po vysušení ještě vydrolte zbytky dužniny.
Aby budoucí žínka nezahnila
Při deštivém létě nebo dostane-li se k sušené vláknině vlhko, může začít lufa zahnívat a vlákna tmavnout. Jsou-li to jen menší skvrnky, zamezte dalšímu šíření jejím ponořením do roztoku sava nebo peroxidu vodíku.
Čistota je půl zdraví – a to platí i o lufové žínce, ať už koupené či vyrobené z domácích zdrojů – aby se namísto pomocníka přispívajícího ke zdraví nestala nositelem plísní, je třeba ji vždy po použití dobře propláchnout tekoucí vodou a nechat uschnout; čas od času ji můžete i vyprat nebo vyvařit
Roztok zároveň vlákna vybělí a zjemní a také je zbaví případného drobného hmyzu, který se v plodu ukrýval. Nesmí se však louhovat dlouho, aby se vlákna neponičila.
Zásobte se pro další výsadbu
Semena mají tmavou barvu a jsou plochá podobně jako semena dýně. Pro další výsadbu si jich dostatek z dobře vyzrálé lufy schovejte. Nechte je dokonale oschnout a poté je uložte na chladné místo.
Vláknitý skelet, který můžete z vypěstovaných plodů získat
V dobře uzavřené nádobce je můžete uchovávat v ledničce nebo je i zamrazit, opět v dobrém obalu, aby se co nejvíce zamezilo přístupu vzduchu. Takto zakonzervované vám vydrží klíčení schopné i několik let.
Semena se objevují v nabídce zahradnictvích specializujících se na tykvovitou nebo exotickou zeleninu, snadno je pořídíte přes internet. Jejich cena se pohybuje od dvaceti do padesáti korun.