Populaci vřesu zastupuje pouze jeden druh – vřes obecný (Calluna vulgaris), rostoucí na rozsáhlých plochách Evropy. Částečně zasahuje i do západní Asie, ale domovinou je mu Evropa.
Zde v přirozeném prostředí vytváří na chudých písčitých a kyselých půdách plochy vřesovišť. Je to stálezelený, asi půl metru vysoký rozvětvený keřík s malými šupinatými lístky těsně přisedlými na dřevu větviček. Původní druh kvete koncem léta růžově.
Tyto magické rostliny patří k podzimu
Báje a pověsti
Latinské jméno vřesu – Calluna – má původ ve starořečtině, v níž najdeme slovo kalluntron. Je to výraz pro smetáček, jelikož z větviček vřesu se vyráběly smetáky a košťata. Celkem prozaické vysvětlení, ale jinak měl vřes pověst rostliny magické, která umí navázat spojení se zásvětím.
Vyberte si barvu, která se vám líbí
Květy vřesu měly napomáhat k udržení vitality a mládí, bílý kvetoucí vřes zajišťoval ochranu proti zlu a byl symbolem štěstí. V lidových pranostikách předpovídaly bohatě kvetoucí keříky s pozdější hojností semen tuhou a dlouhou zimu. Jeden čas byl vřes dokonce módní rostlinou: dámy si jeho větvičkami zdobily účesy i klobouky.
Vřesovec je světoběžník
Některé druhy vřesovců pocházejí z vysokohorských oblastí Alp, ale najdete ho i v Apeninách. Domov má dokonce i v Čechách a na Moravě. Nižší keříky stálezelených vřesovců – Erica – dorůstají dvaceti až třiceti centimetrů a jsou vřesům hodně podobné. Rostliny jsou širší a kompaktní, se sytě zelenými čárkovitými listy.
Barevné kombinace zaujmou na první pohled
Původní vřesovec (Erica carnea) kvete od prosince do jara v červenorůžové barvě z poupat vybarvených už brzy na podzim. Další vřesovec, Erica vagans, má domov v západní Evropě od Portugalska po Irsko (určitě jste už slyšeli o irských vřesovištích). Má kulatější tvar růžových kvítků uspořádaných hustě na koncích větviček.
Barvy jen září
Z původních růžových odstínů byly u vřesu i vřesovců vyšlechtěny stovky kultivarů s květy bílými, všemi odstíny růžové, žluté, červené a fialové. Paletu barev doplňují některé odrůdy s listy v odstínech zlatožlutých.
Při dobré péči se vřesoviště začne rozrůstat
Proto vřesy a vřesovce patří nejen do vřesovišť, ale uplatní se stejně dobře i ve skalkách, v nádobách na terase nebo na balkoně. Jednotlivé odrůdy se liší i tvarem a dobou kvetení.
Kde se jim daří
Vřesy a vřesovce jsou poměrně nenáročné rostliny. Vřesy milují kyselou, propustnou půdu, vřesovce dobře porostou i v běžné zahradní půdě s příměsí rašeliny. Oba druhy mají rády výsluní a snesou i polostín – tam ovšem méně kvetou a barvy nemají sytost.
Rostliny v bezmrazých zimních dnech zalévejte
Kde je zasadíte, tam nechte rostliny několik let, přesazování špatně snáší vřesy i vřesovce. První tři roky jim věnujte více pozornosti: přeschnutí nebo trvalé podmáčení může rostliny poškodit, případně i úplně zahubit.
Modrá jako nebe
Za nastýlku z rašeliny a drcené kůry se vám odmění pěkným vzrůstem a bohatým kvetením. Čtvrtým rokem po výsadbě bývají dobře zakořeněné, a pokud je před holomrazy ochráníte chvojím a v bezmrazých dnech zkontrolujete, nepotřebují-li zalít, větší nároky mít nebudou.
Barevné balkony v zimě
Po odkvětu letniček a balkonovek nakupte vřesy a vřesovce pro zimní výsadbu. Vyčistěte truhlíky a mísy a naplňte je novým rašelinovým substrátem. Nezapomeňte na pořádnou drenážní vrstvu na dně nádoby, aby zemina byla dostatečně propustná. Můžete k tomu použít keramzit, drobný štěrk nebo oblázky.
Taková ozdoba vám na balkoně vydrží dlouhou dobu
Na drenážní vrstvu nasypte substrát a rozložte rostliny tak, jak si představujete konečný efekt výsadby. Můžete zasadit několik rostlin jedné barvy, více odstínů nebo kombinovat s jinými podzimními rostlinami. Do větších nádob se k vřesovištním rostlinám hodí také miniaturní jehličiny nebo plazivý stálezelený břečťan do popředí nádoby.
Listy břečťanu kontrastují s fialkovými a bílými květy vřesu
Pro pokročilejší
Pro vás, kteří máte více zkušeností se zahradničením, chci připomenout, že nemusíte při zakládání vřesoviště zůstat jen u vřesovištních rostlin. Do vřesoviště patří i další druhy, které celou výsadbu oživí.
Rostliny vybírejte nejen podle toho, mají-li nároky na stanoviště shodné s vřesovištními rostlinami: k vřesům se určitě nehodí trvalky (i když s podobnými požadavky), jež mají velké pestré květy.
Dobře se budou na vřesovišti vyjímat například kandíky (Erythronium) nebo podzimní sasanky (Anemone). Nízké botanické pěnišníky nebo kapradiny jsou výbornými doprovodnými rostlinami, neobejdete se ani bez okrasných trav.
Do vřesovišť dobře zapadnou i jehličnany
Volte druhy, které netvoří veliké robustní trsy, vynechejte bujně rostoucí výběžkaté traviny. S vřesy ladí trávy s tenkými listy a jemným soukvětím. Může to být metlice trsnatá (Deschampia), některý z bezkolenců (Molinia), ostřice (Carex) nebo třeslice (Briza).
Vyhýbejte se cibulovinám, jež se rychle a snadno rozmnožují a po letech se z nich stává na vřesovišti spíše plevel. Ladoňky, ladoničky a modřence do vřesoviště nepatří, opatrní buďte i s krokusy.