vytisknout velikost písma Vrcholí masopust, začne půst: jak souvisí s úrodou a zahradou

Zima se pomalu, ale jistě blíží ke konci a čekání na jaro už nebude tak dlouhé – to jistě potěší každého, kdo má kousek země, na kterém lze něco pěstovat. Než ale vypukne to pravé jarní šílení, rozloučíme se s masopustním rejem a prožijeme období půstu.
Vrcholí masopust, začne půst: jak souvisí s úrodou a zahradou

Masopust se podle písemných záznamů u nás slaví minimálně od třináctého století. Je to období mezi svátkem Tří králů a Popeleční středou, po níž začíná období půstu, trvající čtyřicet dnů až do Velikonoc. A protože jsou Velikonoce svátky pohyblivé, posunuje se i termín masopustu.

Loňská úroda přijde vhod

Masopustní období bývalo hlavně na vesnici časem odpočinku od zemědělských prací. Příroda i lidé se chystali na nové období – a práce byla vlastně jen kolem hospodářských zvířat. Hlavní oslavy masopustu připadly na poslední tři dny před Popeleční středou. Celé zimní období pak bylo ve znamení zabíjaček a dobrého jídla a pití.

Máte ve sklepě soudek s naloženým zelím od podzimní sklizně? Pak si můžete dopřát masopustního hodování ve staročeské tradici: vepřová pečeně s knedlíkem a zelím přijde vhod i dnešním strávníkům.

Křupavým okurkám vlastní výroby se hned tak něco nevyrovná, a jestli vaše záhony nepostihla pohroma v podobě chorob či škůdců, máte vystaráno o přílohu k dalším masopustním dobrotám.

Klepněte pro větší obrázek
Kvašené okurky, zelí či další zelenina jsou chutným zdrojem vitaminu C 

V čase masopustu se hojně smažily koblihy, takže pokud jste na to nemysleli vloni, nezapomeňte si letos navařit rybízovou nebo jahodovou marmeládu, abyste mohli dodržet tradici se vším všudy.

Pochopitelně že v každém sklepě byla zásoba brambor, z nichž uměly hospodyně dělat všelijaké dobroty. Pečené brambory, smažené bramborové šišky, vdolečky i bramborové koblihy trochu odlehčí zásobám v této době už klíčících hlíz. Alespoň nic nevyhodíte a ještě si pochutnáte.

A proč se většina jídel smažila? Zlatavou barvou koblih a pečiva (a jejich kulatým tvarem) se vzdával hold vracejícímu se Slunci. Představa, že smaženými vdolky přivoláme jarní slunko, se možná zdá úsměvná, ale proč si neudělat radost z delšího dne?

Rozpustilé maškarní průvody

Převlékání se za různá zvířata a bytosti se pojí s masopustem od samého počátku oslav. Ve městech začaly průvody chodit později, ale na vesnicích se tančilo a skotačilo odjakživa. Masky byly zdobené hlavně rostlinným materiálem – slámou, sušenou hrachovinou nebo senem.

Klepněte pro větší obrázek
Masopustní veselí spojené s hodováním vrcholí v úterý před Popeleční středou  

Letos už to asi nestihnete, ale příští rok si můžete s dětmi vyrobit panáčky – masopustní maškary. Vyzdobíte si pak okno nebo zápraží, abyste si navodili správnou masopustní náladu. Myslete na to, až budete sklízet třeba hrášek a usušte si trochu natě na své výtvory.

Taneční rej maškar měl vztah k budoucí úrodě. Čím výše tanečníci vyskočili, tím vyšší úroda byla zajištěna pro nastávající sezonu. K tancům se pak pojily zpěvy podporující plodnost a bohatou sklizeň.

Popeleční středou veselí končí

Od Popeleční středy zbývá do Velikonoc čtyřicet dnů, neděle se nepočítají. Nastává období půstu, kdy tučná a masitá jídla úplně mizí z jídelníčku. Připadá mi to jako rozumná ozdravná kúra po vánočních a masopustních hodech – jaro se musí přivítat bez pneumatik kolem pasu!

Vaří se tedy hodně zelenina a brambory, čočka, peče se domácí chleba a nejen děti baští krupicovou kaši (já vím, ztloustnout se dá i po této stravě). Brambory se šťouchají se zelím a sýr s domácím chlebem taky není k zahození.

Klepněte pro větší obrázek
Až do Velikonoc nastává období půstu, kdy v dřívějších dobách bylo zapovězeno nejen maso, ale i vejce a mléčné produkty 

Jak přišla Popeleční středa ke svému jménu? V ten den se pálily loňské kočičky a z jejich popela se věřícím při bohoslužbě udělalo znamení na čele, popelec. Od tohoto dne také nastává období odpočinku pro půdu i hospodáře.

Poslední dny masopustu také není radno něco dělat na poli či zahradě. Ani hnojit se nesmělo, protože „kdo vozí o masopustu hnůj, bude mít neúrodu“. Jiné rčení říká, že „kdo o masopustu moc dělá, v létě to odleží“.

Mějte to na paměti a za ničím se nehoňte: jaro neuspěcháte a zatím si v klidu připravíte nářadí, semínka i nové vědomosti. A příští rok si masopustní období užijte v duchu staročeských tradic!

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Pěstujte fuchsie úspěšně: 10 praktických rad

Pěstujte fuchsie úspěšně: 10 praktických rad

Přestože fuchsie patří k nejznámějším balkonovým rostlinám, není péče o ně nijak jednoduchou záležitostí. Aby vám dělaly radost, je třeba dodržet alespoň základní pravidla pěstování.

24.  5.  2018 |
Pravidla pěstování petúnií

Pravidla pěstování petúnií

Petúnie jsou oblíbené balkonové rostliny, které při troše pozornosti bohatě pokvetou nejrozmanitějšími barvami. Dopřejte jim vhodnou zeminu, slunečné místo, kam neprší, a pravidelnou dávku vody a kvalitního vícesložkového hnojiva.

13.  5.  2018 |
Pivoňka na zahradě nemůže chybět

Pivoňka na zahradě nemůže chybět

Chcete trvalku, která vám vydrží na místě několik desítek let? Vysaďte si do zahrady půvabné, nenáročné a odolné pivoňky, které právě v tuto dobu začínají rozkvétat.

17.  5.  2018 |
15 nejhezčích balkonových rostlin do truhlíku. Inspirujte se!

15 nejhezčích balkonových rostlin do truhlíku…

Zahradnictví tradičně nabízejí muškáty, petunie, surfinie, verbeny, lobelky a spoustu jiných letniček. Které vybrat? Samozřejmě rozhodující je orientace balkonu vůči světovým stranám, ale i tak si můžete vybírat z velkého množství rostlin. Pro inspiraci vám nabízíme výběr těch nejkrásnějších.

29.  4.  2018 |
Vyrobte si sirup ze smrkových výhonků, vyléčí kašel i rýmu

Vyrobte si sirup ze smrkových výhonků, vyléčí…

Usnadňuje vykašlávání, rozpouští hleny, uvolňuje dýchací cesty. Lehce nahradí všechny ty drahé přípravky z lékáren. Doma si ho můžete připravit i vy. Přinášíme vám recept na smrkový sirup, který není vůbec složitý.

5.  5.  2018 |