Doporučená relativní vlhkost v bytě by se měla pohybovat mezi 40 a 60 procenty. Ani nižší, ani vyšší vlhkost není zdravá. Zatímco v prvním případě se vysušují sliznice a trpí dýchací cesty, které jsou náchylnější k onemocnění, ve druhém případě hrozí zejména růst plísní či množení roztočů, oboje opět poškozuje zdraví. Plíseň může mít za následek vznik astmatu, alergie, respiračních problémů, bolestí hlavy či nachlazení.
Vysoká vlhkost vzduchu se objevuje zejména ve starších domech, může být ale i v novostavbách, které nejsou dobře postavené. Problém často zhoršují plastová okna, jejichž hlavním úkolem je udržet teplo v místnosti, ale pokud dostatečně nevětráte, rázem se může vlhkost v bytě zvýšit. Nejčastěji se vysoká vlhkost objevuje v koupelnách a kuchyních, ale potrápit může celý byt.
Větrejte, topte a pak zase větrejte
Prvním signálem, že je v bytě příliš vlhko, mohou být často orosená okna. Vlhkost v ovzduší pak ověří vlhkoměr umístěný v místnosti. Pokud se vám okna zamlžují, či dokonce po nich stéká voda, první pomocí je použití hadru, kterým vodu setřete.
Další pomocí je větrání – to by mělo probíhat pravidelně, alespoň dvakrát denně a poměrně intenzivně. Je dobré, když můžete udělat průvan. Vybírejte si dny, kdy budete větrat – venku by měla být nižší vlhkost než v interiéru, ne naopak. V koupelně pomůže nainstalovaný ventilátor, v kuchyni pak digestoř. Oba přístroje ale dosáhnou nejlepších výsledků, budou-li mít vývod mimo bytovou jednotku.
Odborníci doporučují zhruba jednou týdně místnost uzavřít, vytopit a pak pořádně vyvětrat. Říká se tomu teplotní šok.
Nejefektivnější je odvlhčovač
Někdy ale větrání nepomůže, protože problém je v konstrukci budovy, kterou nemůžete okamžitě ovlivnit. V takovém případě sáhněte po odvlhčovačích, které fungují tak, že nasávají vlhkost ze vzduchu, kterou kondenzují na vodu. Na tu slouží obvykle nějaká nádobka, kterou je třeba pravidelně vylévat. Výkonnost přístroje záleží na tom, kolik vzduchu dokáže během 24 hodin prohnat svými útrobami.
Při rozhodování o tom, jaký přístroj si pořídit, berte ohled nejen na cenu, ale také na další důležité parametry. Zajímejte se, pro jak velké prostory, je přístroj určený, jak velkou má nádržku na zkondenzovanou vodu, jak je hlučný, jaký má odvlhčovací výkon. Ten se udává v množství zkondenzované vody za den.
Přístroje mají i různé vychytané funkce – mohou být kombinované s čističku vzduchu, ionizátorem, nebo třeba mít režim na sušení prádla.
V menších prostorech využijete i odvlhčovač na bázi absorbování vlhkosti. Ať už jde o tablety, gely nebo jiné možnosti, přístroje mají výrazně nižší účinnost, a tak se hodí jen do velmi malých prostor, například skříní. Náplň je také často na jedno použití, takže jejich využívání může být ve finále dražší než elektrický přístroj.