vytisknout velikost písma Venkovská zahrada u chalupy: aby vypadala jako ze starých časů

Zahrady u chalup poskytují mnoho možností, jak z původní zelené plochy vybudovat přesně takovou, v jaké trávily čas naše babičky. Při dodržení několika pravidel vytvoříte typicky venkovskou zahradu i vy.

Pokud hodláte rekonstruovat starou zahradu, je třeba si uvědomit, co bývalo před několika desetiletími typické téměř pro všechny venkovské zahrádky: zpravidla byly tvořeny ze tří částí, a sice: z malé předzahrádky, zápraží a sadu.

Kdoule, ryngle, mišpule: jak se pěstují staré odrůdy stromů

Kdoule, ryngle, mišpule: jak se pěstují staré odrůdy stromů

Z toho lze vycházet při přizpůsobování rázu zahrady původní podobě. Rozlehlá travnatá plocha bývala jen v sadu, živý plot se nestříhal a rostl nanejvýš z planých keřů, které se nijak neupravovaly.

Klepněte pro větší obrázek
Chcete-li vtisknout zahradě kolem své chalupy původní vzhled, udržujte její tradiční členění

Chyběla skalka i jezírko, zato z předzahrádky se od jara do podzimu linula nostalgická vůně mateřídoušky, divokého kmínu, letních fial a růží. Neodmyslitelnou součástí oken venkovské chalupy byly květiny v ozdobných květináčích. Pěstovaly se pelargonie, fuchsie a nezbytná rozmarýna pro nevěstu.

Jak a proč přilákat na zahradu užitečné živočichy

Jak a proč přilákat na zahradu užitečné živočichy

Zásada první: co vyroste a vykvete, to na zahradě zůstane

Okrasné květiny, tak jak je známe dnes, se v dřívějších dobách nevysévaly, a přesto se na zahradě objevovaly rok co rok. Ne, nebyl to zázrak, ale důsledek samovýsevu. Proto byly velmi oblíbené dvouletky, například chejr, pomněnky, sedmikrásky a topolovky, slézová růže, náprstník i léčivá divizna.  

Vybíráme barvy rostlin do zahrady

Vybíráme barvy rostlin do zahrady

Podobně se „zacházelo“ s letničkami, jež se snadno samy vysemení a příští rok vyrostou. Patří mezi ně měsíček, letní fialy, chrpy, černucha nebo vonná rezeda, popínavý hrachor, ale i máky a laskavec. Typickou letničkou venkovské zahrady byly i slunečnice, které se skláněly těsně u plotu.  

Klepněte pro větší obrázek
Rostliny z venkovské zahrady udělají parádu i ve váze 

A jak si počínat s letničkami při rekonstrukci zahrady? Vysejte je, ony si své místo najdou. Co na tom, že budou kvést každý rok jinde. V tom je právě kouzlo venkovské zahrady. Uspořádaný chaos vytvářený přírodou.  

Zásada druhá: co nejvíce barev a vůní

Základem venkovské zahrady byly nenáročné trvalky, které se stejně jako letničky množily a rozrůstaly téměř samy. Na jaře se jako první objevily petrklíče, kamzičníky, konvalinky, srdcovky, to vše doplněné drobnými cibulovinami, jako jsou sněženky, bledule či konvalinky.  

Klepněte pro větší obrázek
Přivítejte jaro množstvím barev 

Později zdobily zahradu orlíčky a nezbytné pivoňky a v létě se rozzářily trsy zvonků, řebříčků, ostrožek, smolničky a lupin. Typickou podzimní výzdobu měly na starosti astry a vysoké jiřiny, jež se vysazovaly poblíž plotu spolu s chryzantémami.

Klepněte pro větší obrázek
Trvalky se postupně rozrostou a zakryjí i nevzhledná místa

Zásada třetí: alespoň jeden keř

Odjakživa byly růže královnami zahrad, a ani v té venkovské nescházely. Kdepak ale nějaká čajová růže, pěstovaly se jen „plané“ druhy, které měly jednoduché květy jemných pastelových barev a krásně voněly. 

Zpravidla v koutě zahrady nebo v blízkosti branky rostla Rosa canina, Rosa rugosa či Rosa Hugonis. Na podzim pak keř zdobilo množství šípků, z nichž se připravoval lahodný čaj.  

Klepněte pro větší obrázek
Šípková růže dodá místu nádech romantiky 

A co zdi porostlé divokým vínem nebo zimolezem? Ano, jen tam měly popínavky prostor, protože jinam by se ani nevešly. Z ostatních keřů měl v původních venkovských zahradách místo především stálezelený krušpánek neboli buxus, brslen, šeřík a pak mohutné hortenzie, jimž se ale daří jen v kyselých půdách.  

Samozřejmě nesměl chybět léčivý bez, ale tomu bylo vyhrazeno působiště někde za stodolou. Přesto na venkovskou zahradu patří a vyplatí se tuto zásadu respektovat i dnes – na místě, kde nebude utlačovat ostatní zeleň.  

Zásada čtvrtá: koření a bylinky nesmí chybět!

Venkovské hospodyňky byly zvyklé pěstovat si veškeré koření samy. Nezřídka je sušily do zásoby na zimu. Pálivé papričky to však určitě nebyly. Převládalo domácí koření, jako je majoránka, rozmarýn a libeček.  

Kopr se vyséval sám a o kmínu to platilo rovněž, ale vy je na zahrádku klidně vysejte. Po čase rostliny zplaní a začnou plnit svůj účel stejně jako kdysi.  

Klepněte pro větší obrázek
Krom toho, že je chrpa medonosnou rostlinou, čistí krev 

Ve „voňavé“ zahrádce měly výsadní postavení i léčivky, jež sloužily jako domácí apatyka, koření anebo jako odpuzovač hmyzu. Typickými zástupci jsou levandule a šalvěj.  

Tyto léčivky doplňoval pelyněk nebo mydlice s něžně růžovými kvítky, kterou hospodyně používaly k praní jemných látek a krajek. Koupit semínka nebo sazenice léčivek a koření není v současné době obtížné, proto na ně při osazování zahrádky nezapomeňte. Budete mít bylinky kdykoli po ruce – a čerstvé.  

Zásada pátá: vyneste z půdy haraburdí!

Pravou atmosféru venkovské zahrady dotváří typické drobné doplňky. Sochy či fontány, ba i jezírko vypadá ve venkovské zahradě nepřirozeně. K dekoraci se v minulosti používalo všechno možné, co v chalupě již nebylo k užitku.  

Staré hrnce, dřevěné vědro, kamenné žlaby či obyčejný vydlabaný kus stromu. I stará studna, i když už neslouží svému účelu, může působit dekorativně.  

Klepněte pro větší obrázek
Studna funguje? Pak neváhejte a přidejte starý sud či vědro k zachycení vody 

Takže, milí přátelé, na půdě či ve stodole staré chalupy určitě najdete polámané vidle nebo nějakou nádobu, kterou můžete osázet pelargoniemi, skalničkami, nebo z většího vědra udělat voňavý bylinkový koutek. Ale ne, abyste na zahradu vystěhovali vše, co objevíte! U dekorace malé předzahrádky ctěte pravidlo všeho s mírou.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Nejkrásnější podzimní dekorace do interiéru i na dveře

Nejkrásnější podzimní dekorace do interiéru i…

Nenechte si zkazit náladu sychravým počasím. Raději využijte dary, které nám podzimní příroda nabízí, a pusťte se do výroby nějaké krásné dekorace. Inspiraci najdete v galerii.

11.  11.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořechy

Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořech…

Skladování vyloupaných vlašských ořechů má své nesporné výhody, ale i nevýhody. Mají totiž tendenci brzy žluknout, rychle chytají plíseň a chutnají molům. Prozradíme vám proto, jak a kam je uložit, aby vydržely jako čerstvé až do příští sezóny.

10.  11.  2017 |
Kalatea – rostlina, která vám řekne, že je čas jít spát

Kalatea – rostlina, která vám řekne, že je ča…

Vyhledávanými rostlinami pro ozdobu interiérů jsou kalatey, blízké příbuzné marant. Jejich obliba stále roste především pro krásnou kresbu na listech, která je oběma rodům společná.

19.  11.  2017 |