vytisknout velikost písma Vegetativní množení cibulovin je zárukou bohaté úrody

Každým rokem chceme mít záhony bohatě rozkvetlé trsy tulipánů, narcisů nebo třeba modřenců. A přitom nechceme nakupovat nové cibule. Tyto rostliny se výborně množí vegetativně, tvoří identické klony mající stejné vlastnosti jako původní rostlina.
Vegetativní množení cibulovin je zárukou bohaté úrody
Narozdíl od generativního množení semenem, při vegetativním množení získáváme kvalitní sadbu s bohatým kvetením prakticky již za rok či dva.
 
Dělení trsů cibulí

Po odkvětu odstraňujeme semeníky, ale listy cibulovin necháme ještě několik týdnů vegetovat. Musí totiž vytvořit hodně asimilátů pro nové cibule. V době, kdy začnou žloutnout listy, říkáme, že cibule nám zatahují, je možné celý trs vyrýt rýčem, zbavit ho zeminy a rozdělit na potřebný počet dílů. Cibulky se většinou okamžitě znovu vysazují na požadované místo. Tento způsob se někdy nazývá „z půdy do půdy“. Menší trsy do roka či dvou se velikostí a počtem květů budou podobat původnímu mateřskému trsu. Je však důležité při přesazování připravit půdu, obohatit ji živinami a humusem.

Klepněte pro větší obrázek

Dceřiné cibulky

Tahle metoda se u cibulovin, zvláště tulipánů, používá nejčastěji. Dceřiné cibulky se oddělí do mateřských cibulí při sklizni po zatažení. Skladují se samostatně ve stejných podmínkách jako mateřské cibule a na podzim (tulipány, narcisy, česneky, modřence) nebo na jaře (chocholatice, křín, hymenokalis, lilie) se vysazují do řádků na samostatné záhony. Hloubka výsadby by se měla rovnat přibližně trojnásobku velikosti cibulek. Záhon je nutné během vegetace udržovat bez plevelů, pravidelně zalévat a přihnojovat. Rychle rostoucí druhy lze sklízet již po skončení jednoho vegetačního období. Pomalu rostoucí druhy mohou zůstat na záhonu 2–3 roky, dokud nedosáhnou květuschopné velikosti. U druhů, které se nevyjímají z půdy každým rokem, se často tvoří trs cibulí. Naopak druhy nemrazuvzdorné (chocholatice, křín, hymenokalis) se musejí dceřinné cibulky každý podzim vyjmout ze země a na jaře opět zasadit nově připraveného záhonu. 

Pacibulky 

Pojem pacibulky se pojí s některými druhy lilií, zvláště s druhy Lilium tigrinum a Lilium bulbiferum. V paždí listů vytvářejí drobné hlízky - pacibulky. Sklízíme je v době, kdy začínají samy opadávat, nikdy je tedy neodlamujeme násilím. Ihned se sází na záhony nebo do pařeniště do řádků, které mají hloubku 2–3 cm. Půda by měla být humózní, živná a vlhká. Některé pacibulky vyraší již na podzim (Lilium bulbiferum), jiné až na jaře (Lilium tigrinum). Během vegetace se ošetřují stejně jako dceřiné cibulky. Z pacibulek lze vypěstovat květuschopné rostliny za 2 – 3 roky. 

Klepněte pro větší obrázek

Šupiny cibulí  
Množení šupinami cibulí se pojí opět s liliemi. Tyto nádherné cibuloviny vytvářejí jen málo dceřiných cibulek. Chceme-li získat větší počet mladých rostlin, je možné z cibule odloupat několik krajních šupin a zasadit je do nádoby se směsí propařené zeminy a písku. Substrát se vlhčí pomocí ručního postřikovače, nádoba se zakryje sklem nebo folií a umístí se do prostředí s teplotou okolo 20 °C. Je nutné pravidelně kontrolovat vlhkost substrátu. Na bázi šupiny se brzy vytvářejí dceřiné cibulky. V době, kdy začnou vyrůstat první lístky, je nádobu odkryjeme a umístíme na světlém místě, nadále udržujeme pěstební substrát vlhký. Mladé rostliny mohou zůstat v původní nádobě celý rok a potom se rozdělí do větších nádob nebo pařeniště. Touto metodou lze získat do dvou let květu schopné lilie.
Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Urodilo se švestek, že nevíte, co s nimi? Zkuste švestková povidla v troubě a bez míchání

Urodilo se švestek, že nevíte, co s nimi? Zku…

Receptů na švestková povidla je mnoho a možná máte ten nejlepší od babičky. Ale pokud ne, máme pro vás jeden, který určitě stojí za vyzkoušení.

6.  9.  2020 |
Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Za dvě hodiny 700 křemenáčů osikových. Takový úlovek se povedl tento týden dvěma kamarádům na Benešovsku. Je jasné, že houby už zase rostou jak o život, i když samozřejmě ne úplně všude. Kam tedy v Česku vyrazit na houby, kde vás čekají nejlepší úlovky?

10.  9.  2020 |
Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typi…

V lese se na vás smějí hřiby jak z učebnice, verdikt zkušeného houbaře však vzápětí vaše nadšení pošle pod bod mrazu. Jsou to hořčáky. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. V tom lepším případě. Po konzumaci jedovatých hřibů si můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

9.  9.  2020 |
Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak uchovat sladkost ovoce

Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak …

Dobře zralá hruška je sladká a šťavnatá. A taky poměrně křehká – snadno se otlačí, či dokonce rozmáčkne. Je proto třeba ji rychle spotřebovat. Kompoty jsou fajn, ale když je hrušek mnoho a už padají ze stromu, je potřeba rychlé akce.

13.  9.  2020 |
Sušička na houby šetří váš čas i nervy. Jak ji správně používat?

Sušička na houby šetří váš čas i nervy. Jak j…

Spojí-li se dešťové přeháňky s vyššími teplotami, nastanou žně pro všechny houbaře. Problémem ale může být, jak množství hub rychle zpracovat. Ideální volbou je kvalitní sušička, v níž budou houby usušené během několika hodin a téměř bez práce.

16.  9.  2020 | | 2 N/A