Jmelí jako symbol Vánoc a vánočního polibku
Jmelí je jedním z nejstarších symbolů Vánoc. Odpradávna lidé věřili, že na stromech neroste jen tak, ale posílají ho bohové, a proto mu připisovali léčivou a magickou moc. Tato stálezelená rostlina byla posvátnou rostlinou keltských kmenů, které jeho bobule považovaly za semeno boha Ódina. Za nejvzácnější považovaly jmelí rostoucí na dubech, z nichž šamani během zimního slunovratu odtínali jeho větvičky zlatým srpem. Podle pověry při tom museli stát na jedné noze.
Odťaté jmelí pak ostatní chytali do bílé plachty, aby je dotykem se zemí neznesvětili. Potom je barvili zlatou barvou a jen po takové úpravě mohli se jmelím vstoupit do chrámu a použít je k výzdobě oltáře. Během zimního slunovratu byly zakázány jakékoliv boje a na příkaz bohyně Frigg, manželky boha Ódina, se pod jmelím začal tradovat polibek lásky a míru. Polibek bohyně Frigg se traduje během Vánoc dodnes, přičemž loňské jmelí se spálí a nové vyvěsí nad dveře.
Cesmína: Vánoční dekorace přinášející štěstí
Cesmína je typicky vánoční rostlinou zejména v anglicky mluvících zemích, kde nesmí chybět ve vánoční výzdobě domů ani v adventních věncích. Pěstovala se jako léčivka, keltští druidové považovali keře za svaté, neboť se používala k dekoracím během starořímských Saturnálií. Trhala se během zimního slunovratu potmě v lese a využívala na ochranu proti zlým duchům, kouzlům, ohni, blesku a jedům.
Cesmína symbolizovala také Kristovo utrpení, a proto se jí zdobily od Vánoc do Tří králů i křesťanské svatyně. Pohané věřili, že větvička cesmíny zavěšená v okně ochraňuje domov před čarodějnicemi a zlými duchy. Proto větvička cesmíny zůstává v domě pro štěstí po celý rok.
Kouzelná vánoční hvězda: Znáte legendu o jejím vzniku?
Poinsettia pulcherrima, lidově zvaná vánoční hvězda, je křehký kvítek pocházející z Mexika, ke kterému se vztahuje jedna legenda. Velmi chudá holčička Maria a její bratr Pablo chtěli dát Ježíškovi dárek, ale neměli na něj peníze, proto cestou do kostela natrhali jen pár drobných kvítků. Jak bývá u dětí zvykem, škodolibě se jim smály, že pár snítek není žádný dar, ale když chudí sourozenci dávali kytičky k jesličkám, zelené lístky se zázračně proměnily na nádherné červené velké listy, podobné hvězdě. A tak vznikla vánoční hvězda.
Ve španělštině se proto vánoční hvězda nazývá Noche buena neboli Svatá noc. Rostlinu rozšířil americký velvyslanec v 19. století, kdy ji uviděl při náhodné návštěvě jedné haciendy a následně si ji odvezl do Ameriky. Od té doby se ledasco změnilo: vánoční hvězda se pěstuje ve velkém a zdobí svátečně prostřené stoly milionů lidí po celém světě.