K Vánocům patří nejen tradiční vánoční stromek, ale i rostliny, které se staly jejich symbolem: jmelí, cesmína a vánoční hvězda. Znáte jejich historii? Přečtěte si, proč jsou tyto rostliny považovány za vánoční symboly a jaké legendy se s nimi pojí.
Jmelí jako symbol Vánoc a vánočního polibku
Jmelí je jedním z nejstarších symbolů Vánoc. Odpradávna lidé věřili, že na stromech neroste jen tak, ale posílají ho bohové, a proto mu připisovali léčivou a magickou moc. Tato stálezelená rostlina byla posvátnou rostlinou keltských kmenů, které jeho bobule považovaly za semeno boha Ódina. Za nejvzácnější považovali Keltové jmelí rostoucí na dubech, z nichž šamani během zimního slunovratu odtínali jeho větvičky zlatým srpem. Podle pověry u toho museli stát na jedné noze.
Jak vytvořit adventní výzdobu na stůl, která vám vezme dech? Postup vám ukáže florista Petr Sedláček, podívejte se na video:
Odťaté jmelí pak ostatní chytali do bílé plachty, aby je dotykem se zemí neznesvětili. Potom je barvili zlatou barvou a jen po takové úpravě mohli se jmelím vstoupit do chrámu a použít je k výzdobě oltáře. Během zimního slunovratu byly zakázány jakékoli boje a na příkaz bohyně Frigg, manželky boha Ódina, se pod jmelím začal tradovat polibek lásky a míru. Polibek bohyně Frigg se traduje během Vánoc dodnes, přičemž loňské jmelí se spálí a nové vyvěsí nad dveře.
Za nejvzácnější považovali Keltové jmelí rostoucí na dubech, z nichž šamani během zimního slunovratu odtínali jeho větvičky zlatým srpem. Podle pověry u toho museli stát na jedné noze.
Cesmína: Vánoční dekorace přinášející štěstí
Cesmína je typicky vánoční rostlinou zejména v anglicky mluvících zemích, kde nesmí chybět ve vánoční výzdobě domů ani v adventních věncích. Pěstovala se jako léčivka, keltští druidové považovali keře za svaté, neboť se používala k dekoracím během starořímských Saturnálií.
Cesmína se trhala během zimního slunovratu potmě v lese, aby se mohla použít na ochranu proti zlým duchům, kouzlům, ohni, blesku a jedům.
Cesmína symbolizovala také Kristovo utrpení, a proto se jí zdobily od Vánoc do Tří králů i křesťanské svatyně. Pohané věřili, že větvička cesmíny zavěšená v okně ochraňuje domov před čarodějnicemi a zlými duchy. Proto větvička cesmíny zůstává v domě pro štěstí po celý rok.
Kouzelná vánoční hvězda: Znáte legendu o jejím vzniku?
Poinsettia pulcherrima, lidově zvaná vánoční hvězda, je křehký kvítek pocházející z Mexika, ke kterému se vztahuje jedna legenda. Velmi chudá holčička Maria a její bratr Pablo chtěli dát Ježíškovi dárek, ale neměli na něj peníze, proto cestou do kostela natrhali jen pár drobných kvítků. Jak bývá u dětí zvykem, bohatší vrstevníci se škodolibě smáli, že pár snítek není žádný dar, ale když chudí sourozenci dávali kytičky k jesličkám, zelené lístky se zázračně proměnily na nádherné červené velké listy, podobné hvězdě. A tak vznikla vánoční hvězda.
Ve španělštině se proto vánoční hvězda nazývá Noche buena neboli Svatá noc. Rostlinu rozšířil americký velvyslanec v 19. století, kdy ji uviděl při náhodné návštěvě jedné haciend, a následně si ji odvezl do Ameriky. Od té doby se ledasco změnilo: vánoční hvězda se pěstuje ve velkém a zdobí svátečně prostřené stoly milionů lidí po celém světě.
