Medvědí pracny, perníčky, zázvorky i linecké opět plní krabice ve spížích. Vánoční cukroví nejenže výborně chutná, ale navíc pěkně provoní celý byt. Jaké druhy koření jsou jeho nedílnou součástí? A jak vypadají, než se dostanou na pulty prodejen?
Exotické koření známe už jenom jako sušené kousky, mnohdy jen mlhavě tušíme, zda se jedná o kůru, plod či kořen. Pojďte se s námi seznámit s exotickým vánočním kořením.
Skořice zlepšuje chuť k jídlu, podporuje trávení
Bez skořice se neobejde nejenom příprava horkých vánočních nápojů, jako jsou svařené víno či punč, ale přidává se do nejrůznějších likérů celá nebo mletá a samozřejmě nechybí v řadě skvělých moučníků a drobného pečiva.
Její domovinou je ostrov v Indickém moři, kdysi známý jako Cejlon. Původním jménem se ostrov Taprobane – země skořice – zapsal do mnoha řeckých a římských lodních deníků jako skutečný ráj na zemi.
Sušená kůra skořice (Cinnamomum aromaticum) se získává ze stálezelených tropických stromů příbuzných vavřínu, přičemž nejkvalitnější je ze slabých tříletých větviček. Pro skořici je charakteristický tvar stočených trubek.
Aromatické kůře byla připisována tajemná moc již několik tisíciletí před naším letopočtem ve starém Egyptě, Řecku a Římě. Olej, který obsahuje, působí totiž antibakteriálně, brání vzniku a růstu plísní a podporuje pravidelný pohyb střev.
Skořice propůjčuje sušenkám, pečeným jablkům nebo svařenému vínu nezaměnitelné aroma. Používá se při zavařování ovoce, v likérnictví, ale i v parfumerii a je součástí masitých pokrmů asijské, latinskoamerické, arabské, turecké a španělské kuchyně.
Vanilka je plodem tropické orchideje
Toto jemné koření ze Střední Ameriky přivezli do Evropy španělští dobyvatelé v šestnáctém století. Staří Toltékové a Aztékové je používali jako vonnou přísadu do oblíbených nápojů z kakaových bobů a do čokoládových placek. Věřili přitom, že vanilka posiluje srdce, odstraňuje únavu, zahání strach a celkově dodává sílu a zdraví.
Vanilkové lusky, plody tropické orchideje, zrají tři roky, než se mohou sklidit zelené tobolky, které nemají skoro žádnou vůni ani chuť. Aromatické látky se vytvářejí až během fermentace, kdy také vanilka získá svoji typickou hnědočernou barvu.
Látku zvanou vanilin, která způsobuje tu úžasnou vůni, umíme vyrobit i synteticky, ale znalci tvrdí, že nikdy nemůže nahradit přírodní materiál. Kvalitní vanilku poznáte podle typické, velmi intenzivní vůně, a hlavně podle tuhosti lusku. Čerstvý lusk je totiž měkký a poddajný, ale časem a špatným skladováním tvrdne a ztrácí aroma.
Jak si udělat domácí vanilkový cukr
Vanilku můžete rozříznout a droboučká černá semínka použít do těsta. Celý lusk také lze naložit do cukru a nechat ho natáhnout vanilkovou vůní. Pro originální vanilkový cukr dejte do mixéru jednu vanilku na 250 gramů hrubého cukru, rozmixujte, až lusk zmizí a v cukru budou vidět jen malé černé kousky. Takový cukr je třeba dobře uzavřít, aby neztratil vzniklé aroma.
U těch nejlepších odrůd se prý vůně vanilky uchová až dvacet šest let.
Hřebíček: Poupata, která nevykvetou
Hřebíček je jedno z nejstarších koření. Má charakteristický tvar, který se postaral o jeho český název. První záznamy o něm pocházejí z Číny ze třetího století před Kristem.
Koření se získává sušením nerozvinutých poupat tropického stromu hřebíčkovce (Syzygium aromaticum), který dorůstá výšky až patnácti metrů a kterému se daří nejlépe v tropických přímořských oblastech s vlhkým klimatem.
Do vánočních perníčků a kořeněného cukroví používá každá kuchařka svoji osvědčenou směs koření. Badyán, anýz, skořice, citronová kůra, hřebíček, nové koření a kardamom se hodí nejen do perníků a perníčků, ale i do čajového a vánočního pečiva.
Společně s badyánem a skořicí je hřebíček oblíbenou směsí koření do svařeného vína. Světová kuchyně jej využívá také jako součást oblíbeného kari koření. Dokonce lze špetkou tohoto koření i zajímavě dochutit pokrmy asijské kuchyně.
