vytisknout velikost písma V stínu kapradiny

Stěží u nás najdeme někoho, kdo by neznal kapradinu, která prý na Velikonoce ukazuje skryté poklady. A i když se mezi lovce pokladů neřadíte, nevadí. Můžete si ji pěstovat jen tak pro radost.

Ze školních let nám na mysli vytane úsměvné spojení kapraď-samec, pro část populace je kapradina hustým zeleným lesním podrostem, kterým se prodíráme třeba při houbaření. A ti kultury znalí si nejdříve vzpomenou na písničku Jany Kratochvílové, film Františka Vláčila či původní novelu Josefa Čapka.

Klepněte pro větší obrázek
Vlhký les a kapradí k sobě nerozlučně patří

Ať už jsme na tom s kapradinou a jejím stínem jakkoliv, jisté je, že samotné kapradiny si v příjemném stínu libují, protože naprostá většina z nich je na něj zvyklá ze svých původních domovských lesů a pralesů, i když se najdou takové, kterým dokonce pobyt na sluníčku prospívá.  

Trocha botaniky neuškodí  

Kapradiny patří mezi osladičovité a řadíme je k rostlinám ozdobným listem. Některé druhy mají přezimující listy, jiné obrůstají každé jaro znovu. Pro snadnější orientaci si můžeme kapradiny ještě rozřadit do skupin právě podle jejich nejvýraznější části.

Klepněte pro větší obrázek
Kapradinám bývá přičítána magická moc 

Mezi kapradiny s lehce členitými listy patří drobounký netík, různé druhy křídelnice (Pteris), Davallia, Pellaea či Polypodium. Ke kapradinám s vějířovitými listy zase ledviník (Nephrolepis), Polystichum, papratka (Athyrium) a nejtypičtější kapradina Dryopteris, což je ona dobrá známá kapraď z našich lesů, dorůstající až metrové výšky.  

Klepněte pro větší obrázek
Dicksonia se může pochlubit silným kmenem

Kapradiny s tuhými listy se skrývají za názvy Asplenidum, Platicerium a Elaphoglossum. Zástupcem stromových kapradin, u kterých stonek zmohutněl natolik, že mluvíme o kmeni, je například Dicksonia.  

Kapradinu? Ale kterou?  

Netík známe jako křehkou kapradinu. Tato rostlina se ale nezdá a kromě oněch drobných druhů, jakými jsou například Adiantum cuneatum či A. hispidulum, má i velmi statného příbuzného A. pedatum, který dosahuje až šedesáticentimetrové výšky a na zahradě si na něj nepřijde ani mráz.  

Klepněte pro větší obrázek
Sleziník nidus vypadá honosně,  nekombinujte ho tedy s jinými rostlinami a postavte ho na místo, kde bude vidět shora jeho kalichovitý střed  

Sleziník (Asplenium) je často pěstovanou kapradinou, která se hodí i do teplejších místností, v zimě snese i vysoké teploty kolem třiceti stupňů. Některé druhy jako například A. nidus můžeme pěstovat jako epifyt. Pro umístění na skalce či zídkách se hodí k zemi přisedlá vůbec nejmenší kapradina sleziník routička (A. ruta-muraria) nebo stálezelený sleziník červený (A. trichomanes).  

Polypodium má plazivé rizomy a listy nejrozmanitějších tvarů, které se časem rozrostou, takže je už předem potřeba pamatovat na dostatek prostoru v nádobách i okolí. Druhu P. aureum postačí v zimě teplota neklesající pod dvanáct stupňů a snese i sušší vzduch.

Jednou z nejmenších kapradin dorůstající výšky mezi deseti až dvaceti centimetry je kyvor lékařský (Ceterach officinarum). Ve volné přírodě roste na skalách, takže i on je ideální rostlinkou do skalek a jiných suchých míst.  

Klepněte pro větší obrázek
Kyvor se vleze i do mezírek mezi kameny 

Křídelnice (Pteris) se může pochlubit třemi stovkami příbuzných druhů, jejichž listy jsou natolik rozmanité, že si jejich příbuznost těžko uvědomíme. Nejznámějším druhem je P. cretica, jehož list s kopinatými laloky vypadá, jako by někdo natáhnul javorový list na skřipec.  

Listy mají zelený okraj a žlutavý středový pruh. Je velmi vhodný pro bytové podmínky. V zimě má raději chladnější umístění s teplotou kolem šestnácti stupňů.

Klepněte pro větší obrázek
Při pohledu na křídelnici je jasné, podle čeho byla pojmenována

Krásnou solitérní kapradinou s mečovitými listy dorůstajícími i víc jak metrové délky je Ledviník (Nephrolepis). Poroste téměř ve všech bytových podmínkách. Potřebuje jen teplo a dostatečně vlhký vzduch.  

Klepněte pro větší obrázek
Péče o parožnatku je velmi jednoduchá, i když podle vzhledu rostliny bychom si mysleli pravý opak 

Parožnatka (Platycerium) je atraktivní epifytní kapradina, jejíž listy nápadně připomínají rozložité paroží. Mají i další zvláštnost: dvojí olistění, z nichž jedno slouží k přisátí k hostiteli a přijímání vlhkosti a výživy.  

Co dělat, aby se kapradinám u nás líbilo  

V zahradě budou nejlépe prospívat při umístění obdobném jako ve volné přírodě, tedy pod stromy či keři, ve stínu zídek či na stíněné straně u domu. Suchomilnější druhy ozdobí zahradní skalku.

Klepněte pro větší obrázek
Kapradiny vnáší do zahrady kus "divoké" přírody 

Kapradiny mají rády dobře provzdušněnou zem s příměsí kůry. Zem by měla být vlhčí, ale nikoli přemokřená. To platí i pro pěstování v bytových podmínkách. 

Vybíráme vhodné místo

V bytových podmínkách jsou kapradiny ideálními rostlinami pro tmavší kouty a severní okna bez přímého slunečního osvitu. Oživí prostory chladnějších hal a schodišť, v zimě je potěší umístění v zimní zahradě.

V průběhu roku by se teplota v místnosti s kapradinami měla pohybovat nad dvaceti stupni, v zimě uvítají klid při teplotách mezi deseti až šestnácti stupni (podle druhu rostliny). Před hnitím kořenů chráníme kapradiny dobrou drenáží. Vzdušnou vlhkost jim poskytne odpařování vody z drenážní vrstvy, případně ji zvýšíme ještě postavením květináče do misky s vlhkými oblázky a častějším rosením listů.

Klepněte pro větší obrázek
Kapradinám musíte zajistit vzdušnou vlhkost 

Na zálivku bychom měli používat pokud možno měkkou vodu a zalívat teprve, když drenážní vrstva vyschne. Pro kvalitní růst potřebují kapradiny v období vegetace pohnojit jednou za čtrnáct dní slabším roztokem tekutého hnojiva.

Akvárium bez vody

Velmi efektní zátiší si můžeme vytvořit, když místo květináče použijeme k osázení akvárium. Jako drenáž dáme na dno například kamennou nebo cihelnou drť, na ni navršíme zeminu, do které osázíme různé druhy kapradin. Vše doplníme zajímavými kameny nebo větvemi. Kapradiny se dobře vyjímají i v kontejnerech na terasách a balkonech, pokud na ně nebude celý den pražit sluníčko.  

Klepněte pro větší obrázek
Pozorujte zblízka růstový cyklus kapradiny

Jak se spí v stínu kapradiny

Nevíte, kam nejlépe umístit postel? Máte pocit, že se vám špatně spí? Zkuste tam, kam budete chtít postavit postel, nebo kde ji už máte, na nějaký čas umístit kapradinu. Vypadá-li kapradina zdravě, nemá tendenci usychat, bude se i nám v její blízkosti dobře spát. Podle odborníků totiž právě ona reaguje negativně na geopatogenní zóny a působí jako přirozený indikátor těchto poruch.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Mysleli jste si, že vzhledem k suchému létu a dlouhodobě nadprůměrným teplotám už letos houby možná vůbec neporostou? Pak asi budete překvapeni. V posledních dnech nosí houbaři domů plné košíky. Zjistili jsme pro vás, kde aktuálně houby rostou a jaké.

12.  10.  2018 |
Jak si vyrobit zimně laděný svícen ze zavařovačky

Jak si vyrobit zimně laděný svícen ze zavařov…

Chcete si pořídit netradiční dekoraci, která navodí tu správnou atmosféru a všichni hosté ji navíc budou obdivovat? Pak se pusťte do výroby zimního svícnu ze zavařovací sklenice.

7.  11.  2018 |
Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo nebo zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad.

5.  9.  2018 |
Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Sezóna chřipek a nachlazení je v plném proudu. Rýmě a kašli unikne jen málokdo z nás. Není ale nutné vše řešit jen prášky a předraženými přípravky z lékárny. Nepříjemné příznaky pomůže zmírnit třeba rýmovník. Máme pro vás návod, jak si z něj doma vyrobit sirup a mast.

27.  1.  2018 |
Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořechy

Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořech…

Skladování vyloupaných vlašských ořechů má své nesporné výhody, ale i nevýhody. Mají totiž tendenci brzy žluknout, rychle chytají plíseň a chutnají molům. Prozradíme vám proto, jak a kam je uložit, aby vydržely jako čerstvé až do příští sezóny.

19.  9.  2018 |