Ze školních let nám na mysli vytane úsměvné spojení kapraď-samec, pro část populace je kapradina hustým zeleným lesním podrostem, kterým se prodíráme třeba při houbaření. A ti kultury znalí si nejdříve vzpomenou na písničku Jany Kratochvílové, film Františka Vláčila či původní novelu Josefa Čapka.
Vlhký les a kapradí k sobě nerozlučně patří
Ať už jsme na tom s kapradinou a jejím stínem jakkoliv, jisté je, že samotné kapradiny si v příjemném stínu libují, protože naprostá většina z nich je na něj zvyklá ze svých původních domovských lesů a pralesů, i když se najdou takové, kterým dokonce pobyt na sluníčku prospívá.
Trocha botaniky neuškodí
Kapradiny patří mezi osladičovité a řadíme je k rostlinám ozdobným listem. Některé druhy mají přezimující listy, jiné obrůstají každé jaro znovu. Pro snadnější orientaci si můžeme kapradiny ještě rozřadit do skupin právě podle jejich nejvýraznější části.
Kapradinám bývá přičítána magická moc
Mezi kapradiny s lehce členitými listy patří drobounký netík, různé druhy křídelnice (Pteris), Davallia, Pellaea či Polypodium. Ke kapradinám s vějířovitými listy zase ledviník (Nephrolepis), Polystichum, papratka (Athyrium) a nejtypičtější kapradina Dryopteris, což je ona dobrá známá kapraď z našich lesů, dorůstající až metrové výšky.
Dicksonia se může pochlubit silným kmenem
Kapradiny s tuhými listy se skrývají za názvy Asplenidum, Platicerium a Elaphoglossum. Zástupcem stromových kapradin, u kterých stonek zmohutněl natolik, že mluvíme o kmeni, je například Dicksonia.
Kapradinu? Ale kterou?
Netík známe jako křehkou kapradinu. Tato rostlina se ale nezdá a kromě oněch drobných druhů, jakými jsou například Adiantum cuneatum či A. hispidulum, má i velmi statného příbuzného A. pedatum, který dosahuje až šedesáticentimetrové výšky a na zahradě si na něj nepřijde ani mráz.
Sleziník nidus vypadá honosně, nekombinujte ho tedy s jinými rostlinami a postavte ho na místo, kde bude vidět shora jeho kalichovitý střed
Sleziník (Asplenium) je často pěstovanou kapradinou, která se hodí i do teplejších místností, v zimě snese i vysoké teploty kolem třiceti stupňů. Některé druhy jako například A. nidus můžeme pěstovat jako epifyt. Pro umístění na skalce či zídkách se hodí k zemi přisedlá vůbec nejmenší kapradina sleziník routička (A. ruta-muraria) nebo stálezelený sleziník červený (A. trichomanes).
Polypodium má plazivé rizomy a listy nejrozmanitějších tvarů, které se časem rozrostou, takže je už předem potřeba pamatovat na dostatek prostoru v nádobách i okolí. Druhu P. aureum postačí v zimě teplota neklesající pod dvanáct stupňů a snese i sušší vzduch.
Jednou z nejmenších kapradin dorůstající výšky mezi deseti až dvaceti centimetry je kyvor lékařský (Ceterach officinarum). Ve volné přírodě roste na skalách, takže i on je ideální rostlinkou do skalek a jiných suchých míst.
Kyvor se vleze i do mezírek mezi kameny
Křídelnice (Pteris) se může pochlubit třemi stovkami příbuzných druhů, jejichž listy jsou natolik rozmanité, že si jejich příbuznost těžko uvědomíme. Nejznámějším druhem je P. cretica, jehož list s kopinatými laloky vypadá, jako by někdo natáhnul javorový list na skřipec.
Listy mají zelený okraj a žlutavý středový pruh. Je velmi vhodný pro bytové podmínky. V zimě má raději chladnější umístění s teplotou kolem šestnácti stupňů.
Při pohledu na křídelnici je jasné, podle čeho byla pojmenována
Krásnou solitérní kapradinou s mečovitými listy dorůstajícími i víc jak metrové délky je Ledviník (Nephrolepis). Poroste téměř ve všech bytových podmínkách. Potřebuje jen teplo a dostatečně vlhký vzduch.
Péče o parožnatku je velmi jednoduchá, i když podle vzhledu rostliny bychom si mysleli pravý opak
Parožnatka (Platycerium) je atraktivní epifytní kapradina, jejíž listy nápadně připomínají rozložité paroží. Mají i další zvláštnost: dvojí olistění, z nichž jedno slouží k přisátí k hostiteli a přijímání vlhkosti a výživy.
Co dělat, aby se kapradinám u nás líbilo
V zahradě budou nejlépe prospívat při umístění obdobném jako ve volné přírodě, tedy pod stromy či keři, ve stínu zídek či na stíněné straně u domu. Suchomilnější druhy ozdobí zahradní skalku.
Kapradiny vnáší do zahrady kus "divoké" přírody
Kapradiny mají rády dobře provzdušněnou zem s příměsí kůry. Zem by měla být vlhčí, ale nikoli přemokřená. To platí i pro pěstování v bytových podmínkách.
Vybíráme vhodné místo
V bytových podmínkách jsou kapradiny ideálními rostlinami pro tmavší kouty a severní okna bez přímého slunečního osvitu. Oživí prostory chladnějších hal a schodišť, v zimě je potěší umístění v zimní zahradě.
V průběhu roku by se teplota v místnosti s kapradinami měla pohybovat nad dvaceti stupni, v zimě uvítají klid při teplotách mezi deseti až šestnácti stupni (podle druhu rostliny). Před hnitím kořenů chráníme kapradiny dobrou drenáží. Vzdušnou vlhkost jim poskytne odpařování vody z drenážní vrstvy, případně ji zvýšíme ještě postavením květináče do misky s vlhkými oblázky a častějším rosením listů.
Kapradinám musíte zajistit vzdušnou vlhkost
Na zálivku bychom měli používat pokud možno měkkou vodu a zalívat teprve, když drenážní vrstva vyschne. Pro kvalitní růst potřebují kapradiny v období vegetace pohnojit jednou za čtrnáct dní slabším roztokem tekutého hnojiva.
Akvárium bez vody
Velmi efektní zátiší si můžeme vytvořit, když místo květináče použijeme k osázení akvárium. Jako drenáž dáme na dno například kamennou nebo cihelnou drť, na ni navršíme zeminu, do které osázíme různé druhy kapradin. Vše doplníme zajímavými kameny nebo větvemi. Kapradiny se dobře vyjímají i v kontejnerech na terasách a balkonech, pokud na ně nebude celý den pražit sluníčko.
Pozorujte zblízka růstový cyklus kapradiny
Jak se spí v stínu kapradiny
Nevíte, kam nejlépe umístit postel? Máte pocit, že se vám špatně spí? Zkuste tam, kam budete chtít postavit postel, nebo kde ji už máte, na nějaký čas umístit kapradinu. Vypadá-li kapradina zdravě, nemá tendenci usychat, bude se i nám v její blízkosti dobře spát. Podle odborníků totiž právě ona reaguje negativně na geopatogenní zóny a působí jako přirozený indikátor těchto poruch.