Naši předkové tuřín běžně pěstovali, byl velmi populární. Postupem času se na něj ale zapomnělo. V posledních letech zažívá tuřín svůj boom. Nestojí moc, skvěle chutná, je výživný, má minimum kalorií a pozitivní účinky na lidské zdraví. Není divu, že se opět dostává do středu zájmu konzumentů, ale i zahrádkářů. Vypěstovat ho je totiž skutečně snadné.
Lidově se mu říká kvaka, kvačka, kolník, hlavatice či dumlík. Správný název je ale brukev řepka tuřín. Setkat se s ním můžete na farmářských trzích, ale i v obchodech. Znovu se totiž vrací na výsluní. Jde o kořenovou zeleninu, často zaměňovanou s vodnicí. Na rozdíl od ní je ale spíše nazelenalý s fialovým okrajem a má oranžově nažloutlou dřeň. Existuje však celá řada vyšlechtěných odrůd, setkat se tak můžete s tuříny s červenou, bílou či zelenou slupkou. Syrový má nasládle zemitou, jemně štiplavou chuť, připomínající tak trochu kedlubnu, mladé bulvy chutnají podobně jako ředkvičky.
Správné použití v kuchyni je základ. Jak na to?
Často je tahle skvělá potravina opomíjena jen proto, že si lidé nevědí rady s jejím zpracováním. To je důvod, proč si ho nekoupí, případně ho jednou ochutnají a zavrhnou, protože jim nechutná. Když ale budete vědět, jak tuřín správně připravit, určitě si ho oblíbíte a zařadíte ho na svůj jídelníček. Často se používá jako alternativa brambor, na rozdíl od nich ale neobsahuje tolik sacharidů, které se rozpadají na jednoduché cukry, což je klíčové pro diabetiky.
Připravit z něj můžete kaši, pyré, hodí se do polévek, omáček, dušený k masu, skvěle chutná pečený v troubě, upravit se dá i jako zelí. Výborné jsou také tuřínové hranolky osmahnuté na oleji. Vynikající je naložený na kyselo nebo jako kvašená zelenina. Mladé bulvy se konzumují i za syrova, skvěle se hodí do salátů. Báječně chutnají také jeho listy. Ty můžete naložit do salátu nebo uvařit jako špenát či přílohu.
Jak se pěstuje tuřín?
Pokud máte alespoň malou zahrádku, určitě stojí za to tuřín vysít, případně si pořídit předpěstované sazeničky. K dispozici je celá řada moderních odrůd, vsaďte třeba na Magres, Broru nebo Dalibora. Nemusíte být žádný zkušený zahradník, jde totiž o skutečně nenáročnou zeleninu, nesvědčí mu ale dlouhodobé sucho.
Ideální čas pro jeho výsev do volné půdy je v dubnu až květnu. Na vlastní sklizeň se pak můžete těšit v září až říjnu. Pokud nemáte prostory na jeho uložení, nebojte se sklízet ho průběžně, v půdě ho můžete nechat klidně až do prosince. Snese totiž bez problémů i teplotu -5 °C, krátkodobě i -10 °C.
Semena vysévejte řídce do řádků vzdálených od sebe zhruba 40 centimetrů, do hloubky maximálně 2 centimetrů. Pamatujeme na pravidelnou zálivku po výsevu, aby klíčky nezaschly. Vzešlé rostlinky se 4–5 pravými lístky je pak třeba vyjednotit na vzdálenost 25–30 centimetrů.
V době vegetace je třeba záhon s tuřínem pravidelně okopávat a zbavovat plevelu. K bulvám průběžně nahrnujte zeminu, stejně jako například k celeru, budou větší a šťavnatější. Nezapomeňte na přiměřenou zálivku, pozor ale na přemokření, kořeny by totiž mohly začít hnít. Ideální je záhony s tuřínem mulčovat, nejlépe slámou nebo posekanou trávou. Hnojit ho příliš nemusíte, pokud ale máte k dispozici dřevěný popel, rozmíchejte ho 1 kilo ve 2 litrech vody a tímto roztokem tuřín zalijte. Vystačí vám na záhon o velikosti asi 10 m2.
Skladování tuřínu
Sklizený tuřín seřízněte tak, že necháte cca 2 centimetry listů nad bulvou. Uložte ho pak do sklepa, ideálně jako ostatní kořenovou zeleninu ho dejte do bedny s pískem, který drží vlhkost, takže vám bulvy vydrží až do jara a přitom nezplesniví, protože písek dýchá. Pokud nemáte sklep, můžete rostliny založit do půdy ve skleníku či v pařeništi (založit znamená zasadit do půdy). Pokud nemáte ani to, tuříny zpracujte tepelně či zamrazte, takto však samozřejmě uskladníte jen menší množství zeleniny.
Zelenina nabitá zdravím
Tuřín je až překvapivě zdravý. Má prokazatelné léčivé účinky, je skvělým zdrojem vitaminu A, dokonce ho má údajně ze všech druhů zelenin nejvíc, kromě něj obsahuje vitamin C, rostlinné bílkoviny, karoten, draslík a vápník. Doporučuje se tak ve zvýšené míře konzumovat při zlomeninách a osteoporóze. Listy kromě toho obsahují také důležitou kyselinu listovou, jejíž nedostatek způsobuje mimo jiné i vznik depresí.
Kromě toho tuřín stimuluje peristaltiku střev a zlepšuje trávení, nejčastěji se tak používá proti chorobám zažívacího ústrojí, snižuje cholesterol, působí na náš kardiovaskulární systém, snižuje krevní tlak a zlepšuje srdeční činnost. Navíc zlepšuje zrak a zpomaluje stárnutí. Vhodný je také při redukčních dietách a detoxikačních kúrách, protože je plný vlákniny a zhruba z 90 % tvořen vodou. Je tak dobře stravitelný, zasytí a přitom dodá jen minimum kalorií.
Zdroj: healthline.com, medicalnewstoday.com
