Jak obelhat nevlídné počasí
Trávíte rádi léto u moře v teplých krajinách a doma vám tahle atmosféra chybí? Největší překážkou pro pěstování typických teplomilných rostlin jsou naše dlouhé a tuhé zimy, kdy rostliny zmrznou už po první sezóně. Pro napodobení tropického stylu zahrady je klíčem výběr typických rostlin nejen Středomoří, ale i deštného pralesa, které bez úhony přežijí mráz, sníh i studený zimní vítr.
Jsou to rostliny kvetoucí zejména v létě a ty, které snášejí sucho, chudou půdu a slunce. Anebo naopak vyžadují vlhko, stín a vyšší vzdušnou vlhkost. V našich podmínkách je nabídka sice omezená, nicméně i tady jsou k dostání mrazuvzdorné palmy a citrusy, odolné dřeviny a trvalky, které na zimu ochráníme krytem z juty, rákosu či fólie.
Palmový háj „po našem"
V našich podmínkách se daří středomořským, himálajským a čínským druhům palem, ale hlavně těm mrazuvzdorným. Z odolných druhů určitě nepochybíte, když si pořídíte tyto palmy:
Trachycarpus fortunei má velmi atraktivní vzhled s tmavě zelenými stříbřitě lesklými listy, vyrůstajícími z pevného kmene. Dorůstá do výšky až patnácti metrů. V příznivých podmínkách vyroste palma až šedesát centimetrů za rok. Má ráda humózní půdu s příměsí písku. Se zimním krytem tato palma pocházející z horských oblastí východní Číny přežije bez poškození teploty až do –17 oC.
Butia capitata naopak roste velmi pomalu. Má šedivý kmen s bohatou korunou modrozelených zpeřených listů uspořádaných do tvaru „V“, které přirůstají i v zimě. Tato palma pochází z horských oblastí jižní, tedy chladnější Argentiny. Odolává chladu do –18 °C.
Chamaeros humilis je velmi populární, neboť vytváří typické zelené až zelenomodré vějířovité listy, na rubu stříbřité. Tahle vděčná a nenáročná rostlina, jíž nevadí vítr ani sníh a snese i teploty kolem –18 ° C, dorůstá do výšky čtyř metrů.
Mrazuvzdorná je i juka
Posledním zástupcem tropických mrazuvzdorných dřevin jsou juky, které velmi dobře odolávají mrazu a dorůstají podle druhu do výšky několika metrů. Z vyšších druhů přichází v úvahu například stromová juka Cordyline australia s vysokým štíhlým rozvětveným kmenem a růžicí tuhých jehlicovitých listů na vrcholu. Vydrží nízké teploty do –12 oC, ale nejodolnější je Yucca elata. Přirůstá až patnáct centimetrů ročně a přežije i teplotu –25 oC.
Kam palmy sázet
V našich podmínkách sázíme palmy pokud možno na jižní stranu, na chráněné stanoviště. Před příchodem mrazů je nutné pokrýt kořeny a okolí rostliny alespoň 15 cm vysokou vrstvou suchého listí nebo slámy. Proto je vhodné pěstovat palmy od malých semenáčků a nekupovat velké rostliny, které jsou i velmi drahé, neboť se lépe přizpůsobí drsnějšímu prostředí.
Skoro pravá iluze pralesa – co čím nahradit
Prales, to nejsou jen palmy a orchideje, ale především porost nízkých, pnoucích i soliterních dřevin, jež tvoří vyšší patro pro ostatní rostliny. Tak vypadá nefalšovaný deštný prales, jehož podobu (kromě zimní zahrady či skleníku), nelze v našich podmínkách vytvořit. Dostatečný prostor pro tvorbu divoké přírody s teplomilnými druhy rostlin ale poskytuje i charakteristická flóra z oblasti Středomoří.
Výsadbu začněme vyššími stromy. Cypřiš pravý nahradí jalovec viržinský (Juniperus virginiana "Skyrocket" ), jalovec obecný (Juniperus communis) či zerav západní (Thuja occidentalis Malonyana). Pravé pinie zastoupí některá z mrazuvzdorných borovic s dlouhými jehlicemi, například borovice himálajská (Pinus wallichiana), borovice vejmutovka (Pinus strobus) nebo nízká borovice kleč (Pinus mugo).
Že vám chybí olivovník? Místo něj stejně dobře poslouží keře se šedozeleným olistěním. Do větší zahrady například tamaryšek (Tamarix), rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) a hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia ) nazývaná také „ruská oliva“. Atraktivní punc tropické výsadbě dřevin dodá stálezelený keř, ceanot americký neboli kalifornský šeřík, jehož modré květy se mu velmi podobají. Ceanot potřebuje dobře propustnou a písčitou půdu. Je mrazuvzdrorný do –12 stupňů.
Všechny tyto dřeviny báječně doplní nízké keříky kručinky (Genista), mrazuvzdorné banánovníky a choulostivější dřeviny (oleandry a ibišky) v nádobách.
Jaké zvolit květiny
Odolný řebříček Achillea maritima a něžné květy devaterníku velkokvětého (Helianthemum) vyniknou na suchém místě mezi oblázky stejně jako různé druhy ostřice. Při výsadbě začneme těmi nejvyššími. Z okrasných travin jsou ideálními kandidáty divoké přírody druhy bambusů (hlavně rod Fargesia), které se nerozrůstají a jejichž podzemní přírůstky jsou maximálně několik centimetrů za rok. Nové výhonky vyšších druhů bambusů dokážou růst téměř neuvěřitelnou rychlostí „přímo před očima“ až několik centimetrů za den.
Jižanskou krásu porostlých pergol a zákoutí evokuje i růžová bouganvilea, popínavý svlačec (Convonvulus) a neopakovatelný trubač se záplavou oranžových květů – Campsis radicans. U nás se dobře daří i daturám, které patří k choulostivějším květinám do nádob. (Velký exemplář snadno nahradí keř.)
Citrusy dokáže elegantně nahradit příbuzný Citronečník trojlistý s aromatickými žlutými ozdobnými plody, jenž je nejotužilejší ze všech citrusů. Roste však jen v kyselé půdě a na zimu potřebuje chránit kořeny před mrazem. A ještě jedna věc – citronečník se časem rozroste do šířky, proto mu věnujte dostatek místa, nejlépe vynikne jako solitéra.
Volná příroda Středomoří se dá napodobit nízkými keříčky aromatické levandule či tymiánu, které doplní rozmarýna, myrta, bazalka, oregáno a máta v květináčích. A pokud pěstujete orchideje, parožnatky nebo jen „obyčejné“ africké kopřivy – Coleus, klidně je do svého tropického pralesa použijte.
Stínomilným druhům se bude dařit zavěšeným na stromě u jezírka, nebo vysazeným pod nízkými keři. Vlhko a stín u zarostlého vodopádu svědčí také kapradinám, jako je Asplenium, Nephrolepis, a nepohrdne jím ani většina bromélií a květin rodu Vrisea.
Doplňky pro dokonalou atmosféru
Atmosféru vysněného jihu i na malé ploše pomůžou vykouzlit i štěrk, staré kořeny vybělené sluncem či vyplavené vodou, oblázky, košíky z mořské trávy a pěkně tvarované kameny. Pro tropický styl zahrady je vhodnější členitý terén se štěrkovitým povrchem a hrubou dlažbou než anglický trávník, který nevypadá přirozeně.
Chcete mít přece dokonalý pocit splynutí s přírodou? Pak citlivě vybírejte i zahradní nábytek a ostatní doplňky, nejlépe z ratanu či bambusu. Čím více bude zahrada osázená, tím lépe. Džungle má být přece divoká a bujná.