Co je to ekologická zahrada?
V krátkosti řečeno, je to zahrada fungující podle přírodních zákonů jako samostatný nebo v ideálním případě s okolní přírodou jednotný ekosystém. Příroda v ní většinu práce udělá sama: zásobuje rostliny živinami a vodou, stará se o budoucí úrodu, recykluje a podobně.
Nic v takovéto zahradě není přebytečné, vše je nějakým způsobem zužitkováno, proto není třeba umělých zásahů, jako je sestřih či pletí. Protože jen málokterá zahrada je zakládána v místě neporušené přírody, musí se ekologickému způsobu pěstování nejdříve trochu napomoci.
Stromy a keře potřebují čas než se rozrostou a vytvoří zelenou oázu, realizace zahrady Zahradnictví Petr, www.zahradnictvi-petr.cz
Způsob, kterým se vytvoří trvale udržitelný a stále se obnovující systém, se nazývá permakultura. Je to však víc než jen způsob založení zahrady; zahrnuje určitý přístup k pěstování i životu, a je tudíž použitelný i v každém prostředí, kde člověk působí: například v bytech, domech, na balkonech či ve vodních plochách.
Odborník na ekozahrady, pan Jaroslav Svoboda, nám na otázku jak si ujasnit, že tento způsob vlastně už životního stylu je skutečně to, co hledáme, odpověděl takto: „Podstatou ekozahrad je mír s živými bytostmi a celková vnitřní pohoda člověka. Mít ekozahradu znamená přehodnotit smysl a logiku některých přesvědčení o klasických zahradách.
Je dobré vidět v pampelišce krásnou žlutou a voňavou léčivou rostlinku a dřeviny vybírat podle toho, co plodí pro nás, pro ptáky nebo dle jiného užitku pro celé společenstvo. Potom je zahrádka a spolupráce s přírodou radostí – i v počátku, kdy ještě není vše dokonalé.“
Ekologická zahrada: bude se vám vůbec líbit?
I pokud jste si vše promysleli, ještě to neznamená, že ekologická zahrada bude tím pravým místem pro vás, že se v ní budete nutně cítit dobře. Zodpovězte si, zda máte rádi volnou přírodu a líbí se vám i na pohled zahrady přírodního charakteru nesešněrované pravítkovými pravidly, zda byste dokázali chodit kolem rozrůstajících se stromů a keřů a neusměrňovat je ve vzrůstu, natožpak pomyslet na nějaké tvarování?
Pokud souhlasně přikyvujete hlavou, je pro vás ekozahrada vhodným řešením. A když dobře vyberete – nebo ještě lépe – když si necháte odborně poradit s volbou vhodných druhů rostlin, nemusíte se bát, že se z vaší zahrady stane neproniknutelná džungle.
Každá správně vybraná rostlina je pro dané zahradní společenstvo doplňujícím článkem napomáhajícím k vytvoření fungujícího ekosystému. Zahrada se vám brzy odmění tím, že vám poskytne klidné, harmonické prostředí plné života i hojné úrody.
Neumíte-li si však zahradu představit bez pravidelného sestřihu, anglického trávníku a rozparcelovanou betonovými cestičkami či na vás jdou mrákoty v představě, že byste se museli o úrodu částečně podělit s opeřenými, chlupatými či jinak člověku nepodobnými „přistěhovalci“, že by vám u jezírka kvákaly žáby, chodily do něho hasit žízeň včely, vosy a jiný hmyz, pak je pro vás ekologická zahrada jen módním pojmem.
Ten můžete zhmotnit až tehdy, když začnete sami myslet a žít ekologicky. Do té doby se raději držte osvědčené tradice, ale přesto, nejste-li si úplně jisti, přečtěte si o této problematice co nejvíce dostupných informací, poraďte se s odborníkem a možná můžete k ekologické zahradě dojít krůček po krůčku, například od výměny chemických prostředků za organické a ještě lépe za ekologické systémy, které fungují bez lidské pomoci odnepaměti.
Zákoutí zve k poklidnému odpočinku, Ekozahrady Jaroslav Svoboda, www.ekozahrady.com
Co je to permakultura?
Permakultura je počeštěnou verzí anglického slova „permaculture“, skládajícího se ze slov „permanent“ a „agriculture“. Vyjadřuje pojem permanentní kultury jako pro budoucnost planety jediného možného trvale udržitelného a etického využívání krajiny.
Základní principy permakultury jsou aplikovatelné v celosvětovém měřítku, a to jak na velkých zemědělských plochách, tak v soukromých zahradách.
Permakultura je vlastně nové odvětví designu, v němž je hlavním návrhářem příroda. Jedná se, řečeno slovy odborníků, o nový způsob myšlení, o tvořivý, inteligentní a uvědomělý design, měnící současné neefektivní a destruktivní formy, jimiž si lidstvo zajišťuje své životní potřeby a využívá planetu Zemi. Hlavním cílem je zajistit blahobyt člověka tak, aby to nebylo na úkor ostatních lidí, životního prostředí, rostlin a zvířat.
Přírodní zahrada nemusí být hned ekologická
Přírodní vzhled zahrady je sice prvotním znakem zahrady ekologické, ale způsob jejího založení a udržování sám o sobě ekologický být nemusí.
Ekologická zahrada fungující na principu permakultury sice využívá domácí rostlinstvo, ale pro pěstitelský užitek musí často sáhnout i po rostlinách, které v okolí domovské právo nemají. Čím menší máte pozemek, tím promyšlenější musí skladba původních i nepůvodních rostlin být.
Přesto při výběru cizokrajných či šlechtěných druhů vždy přihlížejte k pěstitelským podmínkám, jež vyžadují původní druhy. Mají-li původní i nepůvodní rostliny v tomto směru co nejvíc společného, bude se jim vedle sebe snadněji žít.
Klady a zápory tradiční a ekologické zahrady
Tradiční zahradu, jak už je naznačeno v úvodu, budou preferovat ponejvíce ti, kteří chtějí mít zahradu nalinkovanou a úhlednou, bez žoužele, a také zahrádkáři s touhou neustále něco obdělávat, přesazovat, šlechtit, pro něž není práce na zahradě úmornou dřinou, ale relaxací. Ani jedni z těchto majitelů by nevydrželi sedět v přírodní nebo ekologické zahradě, aniž by co chvíli nevyrazili něco přebytečného zaštípnout.
V tom spočívá právě největší nevýhoda klasické zahrady: kromě neekologického způsobu pěstování, plného umělých zásahů do života rostlin, korunovaných hojným používáním chemických prostředků, se jí musí stále věnovat péče.
Ta znamená čas i značný odběr financí z rodinného rozpočtu. I při krátké nepřítomnosti o dovolené zahrada chřadne: rostliny uschnou, jedna zadusí druhou, některé zplaní a pozemek brzy vypadá a chová se jako skutečná džungle.
Na počátku léta se ekozahrada podobná louce plné květů, Ekozahrady Jaroslav Svoboda, www.ekozahrady.com
Ekozahrada je kromě prvních let, kdy potřebuje jako každé "mládě" určitou péči a ochranu, minimálně náročná na údržbu, protože se o sebe stará víceméně sama. Jak popisuje pan Svoboda: „Necháte za sebe většinu času pracovat přírodní zákony. Pracují totiž s radostí, zdarma a elegantně.“
Pokud se soustředíte na jedlé druhy, přinese vám ekologická zahrada stejnou, ne-li větší úrodu než zahrady tradiční – s tím rozdílem, že vaše ovoce, zelenina, bylinky i krmení pro zvířata budou zdravé, bez chemikálií, tudíž vhodnější pro váš organismus.
Pro dětské obyvatele i zvídavé dospělé je ekozahrada neustálým zdrojem objevů. Stačí vyjít pár kroků z domu a rázem se stáváte součástí přírody. Můžete přijímat její klid i zvuky, pozorovat její zákonitosti – nikoliv z ploché televizní obrazovky, ale pěkně v 3D provedení, obohaceném o vůně i doteky.
Určitě vás bude zajímat, jak je to v ekozahradě s nebezpečnými cizopasníky, jakými jsou klíšťata. Pan Svoboda vidí tento problém následovně: „ Můj názor je ten, že když na vás klíšťata jdou, pak je chytnete, i když budete bydlet v domku s vybetonovaným dvorkem a jediným trsem trávy. My nyní žijeme třetím rokem na naší ekozahradní farmě, kterou zakládáme (8 hektarů). Celý rok v tom s manželkou chodíme, sázíme, sklízíme byliny, chodíme po okolních lesích, ale za celé tři roky jsme neměli jediné klíště.
Naši psi jich mají spousty, pravidelně jim je odstraňujeme. Klíšťata jdou na lidi s kyselou krví (i rakovina), tu způsobuje nevhodná strava. My kyselou krev nemáme, jíme makrobioticky. Další věc je soulad člověka s přírodou, naladění se na pozitivní emoce.
Každý ekozahradník dříve či později přestane mít problémy nejen se škůdci v zahradě, ale i s klíšťaty. Mohou tam být, ale nebudou škodit. Podobné zkušenosti mi již potvrdily desítky lidí na mých kurzech, kteří mají zarostlejší zahradu než sousedé, ale problémy s klíšťaty neznají.“
Jezírko jako z Monetova obrazu, krásné i užitečné zároveň, Ekozahrady Jaroslav Svoboda, www.ekozahrady.com
Jak založit ekozahradu?
O praktické rady do začátku se s vámi podělí Lada a Karel Petrovi, majitelé Zahradnictví Petr v Lhenicích: „Pokud chcete založit ekologickou zahradu či v ni proměnit zahradu klasickou, je důležité nejdříve se rozhlédnout po okolí, za hranice vašeho pozemku.
Hlavně pokud sousedíte s přírodou, je velmi žádoucí, aby zahrada zapadla do krajiny a nepůsobila cizorodě. Porovnání okolí přírody přináší i odpovědi na mnoho důležitých otázek: Je zde půda chudá či bohatá na živiny? Je kyselá nebo zásaditá? Jak je to se zásobením vodou? Jakým rostlinám se zde daří?
Je mnohem jednodušší a méně nákladné využít stávajících podmínek, než se snažit vše z gruntu předělat. I na chudých půdách lze vytvořit krásná rostlinná společenstva z přírodních druhů.
Trošku jiná situace nastane při přeměně již hotové zahrady v ekologickou. Je zvykem neustále půdu obohacovat živinami a může se stát, že je třeba naopak ji o živiny ochudit, aby bylo možné přírodní druhy pěstovat.“
Na ekologické zahradě nemusíte samozřejmě pěstovat jen přírodní druhy, ale vždy platí několik důležitých zásad:
- nehnojit chemickými hnojivy a nepoužívat chemické postřiky
- využívat přírodní materiály jako mulče (kůru, slámu, listí) – zamezí růstu plevelů a odpařování vody
- hnojit kompostem a hnojem (někdy je možno využít domácí zvířata: sekají, hnojí a narušují půdu za vás
- využívat dešťové vody
- vytvořit několik zón: okrasnou zahradu u domu, dále užitkovou a postupně vysadit keře i velké stromy; postupně přejít do nejvzdálenější zóny, připomínající divokou přírodu bez vašich zásahů, jež se stane domovem pro živočichy, kteří vám pomohou udržet biologickou rovnováhu
- pokud není možno realizovat najednou celou zahradu, doporučují Petrovi osazovat ji po ucelených částech; je složité udržovat pozemek s roztříštěnými ostrůvky výsadeb či s jednotlivými rostlinami
- zapotřebí bude i trpělivost: rostliny nebudou vzrostlé hned příští rok a zvířatům bude také chvíli trvat, než objeví, jaký nový domov jste jim nachystali. Ale až se tak stane, vaše zahrada bude méně náročná na údržbu, sníží se náklady za vodu a budete sklízet své čisté bylinky, zeleninu a ovoce.
Zeptali jsme se také, s jakými nejčastějšími úskalími se manželé Petrovi při projektování a realizaci setkávají: „Někdy je obtížné vyhovět požadavkům zákazníka, který chce rostliny nevhodné pro stávající stanoviště nebo rostliny nalezené v zahraniční literatuře.
Často se tam již nelze dočíst, že nevydrží naše klimatické podmínky. Pak je třeba najít jiné vhodné řešení.
V současnosti se mění i názory laické veřejnosti a lidem více záleží na splynutí zahrady s okolím. Nesnaží se už mnohdy krásná místa v sousedství s divokou přírodou zkazit přehnanou exotičností. I my tyto názory vítáme a rádi takové projekty realizujeme.“
Rostliny žijí v ekozahradě v sousedské harmonii, Zahradnictví Petr, www.zahradnictvi-petr.cz
Než začne fungovat
Co dělat, aby vaše nadšení nevyprchalo dříve, než se zahrada promění v ekozahradu? Obrňte se trpělivostí a nechte přírodu pracovat. Tam, kde se to zdá být neúnosné, si pomozte co nejšetrnějšími prostředky.
Jediné, co musíte udělat, je vydržet, nemyslet na letošní úrodu a pozorovat, jak se pomalu dostává ekosystém do chodu. A pokud někde něco „skřípe“ i po delší době, pokuste se o nápravu například vysazením jiného druhu.
S tím souvisí i poslední dotaz, který nám zodpověděl Jaroslava Svoboda. Chtěli jsme vědět, jak zahradě do té doby, než začne skutečně fungovat jako samostatný ekosystém, pomoci. Řešení je docela jednoduché: „Při založení ekozahrady a v prvních letech vám spoustu práce ušetří mulčování papírovými krabicemi a slámou.“
Více podrobných informací získáte na webových stránkách www.ekozahrady.com a www.zahradnictvi-petr.cz, kde si také můžete založení ekozahrady objednat. Příště si povíme, jak je to s praktickou částí realizace ekologické zahrady.