Díky zvýšenému obsahu inulinu v topinamburách dochází jak u lidí, tak i u zvířat k pomnožení užitečných bakterií v tlustém střevě.
Podle vedoucí Ústavu biologie a mykologie Fakulty veterinární medicíny Univerzity v Lipsku profesorky Moniky Krügerová je potřeba zodpovědět otázku, jaké biologické působení vykazují topinambury poté, co projdou procesem pečení. Nejprve vědci testovali účinek inulinu, což je obsahová látka topinamburů důležitá z veterinární hlediska v laboratorních podmínkách s uměle nakultivovanou střevní mikroflórou. Následně byl přídavek inulinu testován na prasatech. Výsledkem bylo zjištění, že u selat konzumujících inulin došlo po odstavu rychleji k vytvoření žádoucí nové střevní mikroflóry v porovnání se zvířaty z kontrolní skupiny.
Ve třetí etapě výzkumu se 45 studentek fakulty rozhodlo dobrovolně konzumovat nejprve každý den jednu porci müsli a poté po dobu dvou týdnů dvě porce müsli s obsahem lupínků z topinamburu. U obou pokusných skupin s inulinem došlo k pomnožení užitečných bakterií v tlustém střevě v porovnání s kontrolní skupinou probandů. Vedoucí projektu se domnívá, že získané výsledky by mohly být povzbuzením pro domácí zemědělce, aby uvažovali o pěstování této komodity. Do jaké míry se topinambury uplatní nejenom ve výživě lidí, ale také ve výživě hospodářských zvířat není možné v současné době s ohledem na vyšší cenu v porovnání s jinými plodinami odhadnout. Profesorka Krügerová se domnívá, že topinambury možná nebudou zajímavé pro chovatele hospodářských zvířat, ale mohly by najít uplatnění jako terapeutické krmivo pro vzácná a drahá zoo zvířata nebo domácí mazlíčky. Zvířata ve výkrmu by mohla profitovat z odpadů, které by vznikly při průmyslovém zpracování topinamburů (výlisky) a také z ostatních částí rostliny topinamburu.
Zdroj: ÚZPI, Dana Nehasilová