Top 10 přírodních životabudičů: Jak ze zahrady získat energii a vitalitu | Foto: iStockphoto.com

Foto: iStockphoto.com

Top 10 přírodních životabudičů: Jak ze zahrady získat energii a vitalitu

V dnešní uspěchané době se na nás valí ze všech stran požadavky na výkon. Někdy nás neustálý tlak tak unaví, že bychom se nejraději pokropili živou vodou. Řešení je jednoduché, příroda nám nabízí životabudiče, které si můžeme sami vypěstovat. Které to jsou?

Celkovou nepohodu a únavu můžeme zmírnit produkty z vlastní zahrady (kdo nemá zahradu, může pěstovat i na lodžii). Pravidelnou konzumací výpěstků dodáme tělu chybějící vitamíny, vlákninu i antioxidanty potřebné pro nastartování a fungování našeho organismu. Pěstování uvedených druhů není vůbec složité, navíc budete mít jistotu, že vaše výpěstky jsou bio. Tuhle jistotu u kupovaných produktů nemáte, protože zemědělství se ve velkém bez chemie neobejde.

Jedním ze životabudičů, které málo využíváme, jsou kopřivová semínka. Podívejte se na video, jaké mají účinky:

Pokračování 2 / 11

Rukola, to jsou listy plné vitamínů 

Rukola (Rukola sativa) nebo též salátová roketa u nás získala oblibu v posledních letech pro jednoduché pěstování a široké využití. Je to zelenina příbuzná košťálovinám, pěstuje se pro listy podobné pampeliškovým – z nich se dělají saláty, studené omáčky, dají se použít i do pomazánek. Rukola má vysoký obsah vitamínů C, E, K a betakarotenu. Postará se nám o přísun železa, hořčíku, zinku, selenu i fosforu. Tato kombinace působí příznivě na játra a žlučník, konzumací rukoly se snižuje krevní cukr i krevní tlak, a zároveň působí i močopudně. Udávány jsou i protirakovinné účinky.                                 

Rychle rostoucí listy podobné pampeliškovým se dají vypěstovat i doma, v době, kdy zahrady ještě spí. Stačí v miska s vyšší vrstvou vaty nebo malý truhlík na parapetu, do dvou týdnů můžete sklízet první listy. Ven se může vysévat brzy zjara, jak rozmrzne půda, a sklízet z průběžných výsevů celoročně. Co nesklidíte, dobře přezimuje na záhonech.

Pokračování 3 / 11

Ředkvička na saláty výrazné chuti                   

Další ze životabudičů je oblíbená ředkvička (Raphanus sativus). Konzumují se barevné bulvičky, jsou křehké a plné potřebné vlákniny. Dostatek vápníku, železa, draslíku i síry je jedinečnou kombinací pro čištění cév, nechybí pochopitelně ani vitamín C. Krom povzbuzujících účinků si ředkvička poradí i se zácpou. Chutná jak syrová, tak i tepelně upravená, třeba krátce podušená s vajíčky, můžete si udělat i salát s mrkví a ředkvičkou. 

Pěstovat ředkvičku zvládnete bez problémů, vysévá se brzy zjara a na podzim, pokud teploty nepřesahují osmnáct stupňů. Řádky stačí od sebe patnáct centimetrů, semena vysévejte řídce. Pokud jsou rostliny vysety hustě, je potřeba je protrhat tak na pět centimetrů. Pozor na délku dne – ředkvička při dlouhých dnech vybíhá do květu a nedělá bulvičky. I když existují odrůdy celoroční, jistější jsou jarní a podzimní výsevy.       

Pokračování 4 / 11

Špenát  z vlastní sklizně 

Je to další přínos pro naše zdraví a povzbuzení. Nosíme ho z obchodů jako zmrazenou zelenou hmotu, a naše děti ho snad ani jinak neznají. Čerstvý špenát (Spinacea) z vlastní sklizně je o něčem jiném – zaručeně obsahuje hodně minerálních látek, železo i listovou zeleň a k tomu celou řadu vitamínů. Nejznámější a vysoce důležitý vitamín C, komplex B vitamínů, pro kosti prospěšný vitamín K, a pro krásu pleti důležitý E vitamín. Špenát prospívá štítné žláze, podílí se na krvetvorbě, upravuje trávení a výměnu látkovou, bývá součástí žaludečních a střevních diet. Listový špenát se ochucuje jako špenát mražený, tepelná úprava je v páře lepší kvůli zachování cenných látek.  

Kvůli vyššímu obsahu kyseliny šťavelové v listech špenátu by měli lidé s nemocemi ledvin omezit jeho častou konzumaci.

Vysévá se brzy zjara, od února do dubna, a sklízí se buď jednotlivé listy, nebo celé rostliny. Řádky od sebe dvacet pět centimetrů, vzdálenost rostlin pět centimetrů po vyjednocení. Koncem června se dá výsev zopakovat a výsevy z časného podzimu se sklízí až zjara.

Pokračování 5 / 11

Hrách je oblíbená zelenina dětí

Dřeňový hrášek (Pisum sativum) je na zahrádkách nebo balkonech nejčastěji pěstovaný druh. Je oblíbený u dětí, které ho rády vylupují. Z cukrových odrůd hrachu se konzumují celé lusky i se semeny. I tady najdete vitamíny A,B,C a E, k tomu má hrách vysoký obsah škrobů a cukrů. Nezanedbatelné jsou antioxidanty, které udržují v rovnováze volné radikály. Sušená semena hrachu mají dlouhou trvanlivost, konzervovaný hrách se přidává jako příloha k masu, ze semen se vaří hrachová kaše, polévky a podobně.                            

Hrách se vysévá brzy zjara do řádků, proti jarním mrazíkům se může zakrýt netkanou textilií (ta chrání semena i před ptáky, kteří rádi vysetý hrách vyzobávají). Aby hrách nepoléhal a nevyhníval, potřebuje oporu (tyčky, síť, větvičky).   

Pokračování 6 / 11

Brokolice je vhodná i pro těhotné ženy 

Naklíčená semena brokolice (Brassica oleracea) si vypěstujete v potřebném množství na kuchyňském parapetu v misce s vatou. Můžete jimi posypat chleba s máslem nebo je použít při přípravě pomazánky. Brokolice má dvakrát více vitamínu C než citrusové plody, kvůli obsahu vitamínů A a E je vhodná i pro těhotné ženy. Brokolicové hlávky ze zahrady se upravují jako květák nebo jen dušené. Šetrnější je vaření v páře, šetří se cenné látky v zelenině. 

Pěstování brokolice na záhonech začíná předpěstováním v únoru, přepíchané sazenice se pak vysazují po zmrzlých na záhon do čtverců, zhruba na vzdálenost čtyřicet centimetrů. Nenechte přerůst hlávky, jsou pak řídké.

Pokračování 7 / 11

Kadeřávek přečká zimní mrazy v záhonu

Po brokolici je kadeřávek (Brassica oleracea) další košťálovina, která probudí naše tělo. Má spoustu vápníku pro kosti, dostatek vitamínu C a E. Důležitá je lehce stravitelná vláknina, ta si podrží všechny své přednosti, pokud se připravuje v páře. Chutí se kadeřávek podobná kapustě, proto se taky často pojmenovává jako kadeřavá kapusta, stejně takové má i kuchyňské využití. 

Pěstuje se podobně jako brokolice, oproti ní má výhodu vysokou odolnost proti mrazu. Kadeřávek přezimuje na záhonech až do minus patnácti stupňů.

Pokračování 8 / 11

Kustovnice čínská neboli goji zpomaluje stárnutí    

Třebaže se to nezdá, je kustovnice (Lycium chinense) příbuzná rajčete. Nedá se ale pěstovat jinde než na zahradě, protože je to trnitý keř dorůstající dvou a půl metru výšky. Plody, užívané pro své léčivé a povzbuzující účinky už ve staré čínské medicíně, jsou žádané i dnes.

Ochutnáte-li plodů, nelekněte se. Syrové chutnají kysele s mírnou trpkostí. Právě proto se suší a používají na čaje, do jogurtů nebo kaší.

Drobné plody s vitamíny C a B jsou nabité minerály, především je to železo, vápník, hořčík, zinek, selen, draslík i fosfor. Goji má i pro oči významný lutein. Zpomaluje prý stárnutí a často je označována za super potravinu. Keř je nenáročný, lépe se pěstuje ze sazenic v nádobách. Goji je samosprašná, stačí tedy jeden keř, naše zimy snáší dobře. Během růstu ji zjara přihnojte kompostem s přídavkem Cereritu, velikost keře se dá redukovat řezem.

Pokračování 9 / 11

Česnek   jako antibiotikum a superpotravina

Nejlepší antibiotikum je opravdu česnek (Allium), a nejen to – jak ničí viry, tak dokáže odstraňovat z organismu i těžké kovy. Chrání játra, zabraňuje vzniku zubního kazu, snižuje cholesterol i vysoký krevní tlak. Obsah antioxidantů je v česneku opravdu vysoký, proto je také považován za superpotravinu.

Používá se syrový, sušený i při vaření, měli bychom jíst alespoň dva stroužky denně.       K pěstování kupujte osvědčenou sadbu českých odrůd, česnek je kvalitnější a chuťově výraznější. Výsadba do řádků na podzim zaručí dřívější sklizeň, jarní je bezpečnější, nehrozí mu mrazy. Hlavně pod česnek nehnojte hnojem, nesnáší to, stačí přihnojit.

Pokračování 10 / 11

Měsíček lékařský ošetří i citlivou pleť 

Opustíme zeleniny a dostaneme se mezi letničky, kde nesmíme minout měsíček lékařský (Calendula officinalis). Krásná letnička s jednoduchými nebo plnými zářivě oranžovými květy, má mnoho využití. Ze sušených květů se vyrábí masti na zklidnění pleti a potlačení kožních problémů. Ze sušených květů lze vařit čaj, jehož silice detoxikují organismus, má protizánětlivé a antiseptické účinky, upravuje trávení. Plně rozkvetlé květy sušte a uchovejte v temnu a suchu.  

Pěstování je jednoduché, může být i z přímého výsevu do volné půdy. Měsíček lékařský odpuzuje z půdy nežádoucí hmyz (hlístice, červy škůdců). Z předpěstovaných sazenic rostlinky dříve kvetou, můžete pěstovat i v truhlících.

Pokračování 11 / 11

Kopřiva má semena nabitá zdravím

Detoxikace organismu čajem z listů kopřivy je všeobecně známá. Sbírají se první jarní listy na saláty, a pokud chystáte velikonoční nádivku, bez kopřivy se neobejdete. Semena kopřivy (Urtica dioica) nejsou tak známým životabudičem jako její listy, ačkoliv mají spoustu vitamínů a minerálů – hlavně železo, vápník, síru, a navíc i vysoký obsah antioxidantů. Kopřivová semínka se hodí na přípravu čaje, který funguje proti stresu, podporuje psychiku, vitalitu, postará se i o vaše svaly a klouby. Na sběr se vypravte s rukavicemi, stříhejte celé hrozny semen a ty pak sušte. Uchovat se dají v suchu a temnu až do jara.

Doporučujeme

Články odjinud