vytisknout velikost písma Tipy pro skladování mrkve

Během skladování mrkve mohou působit značné škody různé bakteriální a houbové choroby. Nízké teploty přitom riziko poškození výrazně zvyšují. Aby se zjistilo, jestli je mrkev vhodná k dlouhodobému skladování, měl by se reprezentativní vzorek uložit do prodyšného plastového pytle a uchovávat při teplotě 20 °C. Tak se již po několika týdnech zjistí, jaký je potenciál rizik.

Sklidit mrkev bez poškození je téměř nemožné. Houby a bakterie proto mají otevřený dostatek vstupních bran. Díky přirozené obraně se však může mrkev do určité míry chránit sama. Je ale zapotřebí, aby se teploty přibližně 12–24 hodin pohybovaly okolo 12–15 °C. Z tohoto důvodu se dříve požadované rychlé zchlazení dnes již nedoporučuje. Pokud však sklizeň probíhá např. při 18 °C, měla by se teplota pokud možno co nejrychleji snížit na 12 °C. Po několika dnech by teplota měla poklesnout na 0–1 °C. Během skladování mrkev dýchá a uvolňuje se oxid uhličitý. Pokud jeho obsah stoupne na 3 %, může docházet k poškození mrkve. Na kořenech se objevují malá, propadlá místa, která kolonizují bakterie. Zvláště v moderních, velmi těsných chlazených prostorách vzniká nebezpečí příliš vysokých hodnot oxidu uhličitého. Proto je nutné zajistit výměnu vzduchu.

Dalším důležitým faktorem je dostatečná vzdušná vlhkost za účelem minimalizace ztrát na hmotnosti. Je známo, že při každém chlazení je třeba počítat se ztrátami. Proto je vhodné nenastavovat teplotní diferenci příliš malou, aby se nemuselo tak často zchlazovat. Ztráty na hmotnosti však mohou souviset také s prouděním vzduchu. Zvlhčování vzduchu pomáhá ztráty vlhkosti minimalizovat. Efekt je však velmi rozdílný. Na jedné straně se často redukuje napadení houbou Botrytis cinerea, na druhé straně se ale může podpořit výskyt bakterií r. Pseudomonas a Erwinia. Důsledkem nesprávného zvlhčování vzduchu je často vodní film na povrchu mrkve, který podporuje napadení bakteriemi a kořenomorkou.

Zdroj: Dana Koubová, ÚZPI

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |