vytisknout velikost písma Tip na výlet: národní park České Švýcarsko

Obdivujete-li různé tvary skal, lesy, vyhlídky, rozhledny a hlavně bohatou flóru a faunu, navštivte nejsevernější část České republiky, kde se blízko hranic s Německem rozprostírá České Švýcarsko.
Tento jedinečný přírodní kout se rozkládá od Jetřichovic a Brtníků až k saské Pirně. Leží ve východní polovině Labských pískovců a zaujímá sedmdesát devět kilometrů čtverečních. Do zmíněných míst spadají například Jetřichovické stěny, Děčínské stěny, Růžovský vrch či všem určitě známá Pravčická brána.

Klepněte pro větší obrázek
Svou krásou vás uchvátí například lilie zlatohlavá; foto: Václav Sojka (www.vaclavsojka.cz)

Pokud se rozhodnete pro pěší túry, budou vám nápomocné hojné a značené turistické stezky. Naleznete zde též cyklostezky a značené cesty pro horolezce. Dovedou vás k různým soutěskám, stržím, údolím vyhloubeným potoky a říčkami. V regionu si můžete zarybařit či sjíždět řeky a říčky.

Pravčická brána

Tato mohutná skalní brána představuje dominantu celé oblasti. Mostní otvor dosahuje šestnácti metrů, horní část oblouku leží dvacet jedna metrů nad cestou. Z vyhlídek si můžete prohlédnout zvláštnosti blízkých i vzdálenějších míst.

Od roku 1881 stojí pod branou hotel Sokolí hnízdo, který je přitisknutý ke skále. V přízemí dnes najdete stylovou restauraci s původními malbami a v prvním patře muzeum národního parku. Bohužel však nelze zastavit zvětrávání pískovce a tím postupnou proměnu celé krajiny.

Pravčická brána leží patnáct kilometrů na sever od Děčína. Výchozími body pro výlet je obec Hřensko či Mezní Louka. Na tato místa se dostanete autem nebo autobusovou linkou z Děčína. Dál už musíte pouze pěšky po červených turistických značkách.

Klepněte pro větší obrázek
Skalní útvary zdejší oblasti lákají nejen horolezce;
foto: Václav Sojka (www.vaclavsojka.cz)

Chcete-li se na Pravčickou bránu podívat, máte tuto možnost vždy od dubna do října denně od desíti do osmnácti hodin. Od listopadu do března se otvírá pouze o víkendu, tedy v sobotu a neděli, a to od desíti do šestnácti hodin. Vstupné pro dospělé činí padesát korun či dvě eura. Děti, studenti a důchodci zaplatí třicet korun nebo jedno euro.

Divoká a Edmundova soutěska

Dříve se Edmundova soutěska nazývala „Tichá“ či „Dolní“. Název dostala po knížeti Edmundovi Clary-Aldringenovi, který koncem devatenáctého století zajistil nákladné opravy na její zpřístupnění.

Tvoří ji dolní část kaňonu řeky Kamenice se strmými skalními stěnami, stezka má tunýlky a různé lávky. Divoká soutěska byla otevřena zanedlouho po Edmundově.

Klepněte pro větší obrázek
Řeka Kamenice nabízí společně s pískovcovými skalami romantická zákoutí;  foto: Václav Sojka (www.vaclavsojka.cz)

Velmi atraktivním lákadlem pro turisty jsou projížďky na člunech v neprůchodných částech mezi skalními útvary. „Lodičková“ sezona začíná každoročně o Velikonocích a končí druhého listopadu. Edmundova soutěska je otevřena denně od devíti do osmnácti hodin, poslední loď směr Mezní louka vyplouvá v sedmnáct třicet. Divoká soutěska se otevírá též denně, a to od devíti do sedmnácti hodin, poslední loď směrem Mezní louka vyplouvá v šestnáct čtyřicet pět.

Dospělí platí padesát korun českých, děti a důchodce přijde plavba na dvacet pět korun. Plavba zahrnuje výklad převozníka o historii a současnosti soutěsek a lodní lístky můžete poté použít jako pohlednice.

Jetřichovické stěny a skály

Jetřichovické stěny představují pískovcovité skalní stěny, ostrohy a věže, které terasovitě obklopují obec Jetřichovice. Mariina skála, Vileminina skála, Rudolfův kámen, Kyjovské údolí, ale také tajemné skalní hrádky Šaunštejn a Falkenštejn, to vše najdete ve skalním území kolem Jetřichovic. Jetřichovické stěny představují značně členité území s mnoha kaňony severně od dolního toku Kamenice a v povodí Křinice.

Klepněte pro větší obrázek
Jetřichovické panorama s duhou; foto: Václav Sojka (www.vaclavsojka.cz)

Růžovský vrch

Jde o čedičovou horu porostlou listnatým a místy smíšeným lesem. V hlubokých trhlinách při úpatí se za vhodného počasí drží led až do léta. Svahy pokrývá čedičová suť a také prstenec pískovců.

Rozkvétat a růst tady můžete vidět například kyčelnice, plicníky, strdivky, kapradinu laločnatou. V roce 1973 byl vyhlášen přírodní rezervací „Růžák'“, takzvaný botanický ostrov kraje.

Květena Českého Švýcarska

Typickými rostlinami národního parku jsou náprstník červený, vřes obecný, děvětsil bílý, konopice nádherná, rojovník, barvínek, violka bahenní či violka dvoukvětá. Pokud přijdete ve správnou dobu, naleznete zde potoky prorostlé pomněnkami.

Klepněte pro větší obrázek
Rojovník bahenní; foto: Václav Sojka (www.vaclavsojka.cz)

V nadmořské výšce dvě stě metrů nad mořem lze shledat velmi vzácný mech, játrovku mokřanku oddálenou. Na čedičích dále naleznete květnaté bučiny, dymnivky, mařinku vonnou...

Milí čtenáři, pokud jste tuto oblast ještě nenavštívili, dle vlastních zkušeností vám ji vřele doporučuji!

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kalízie vonná. Kde roste, tam léčí

Kalízie vonná. Kde roste, tam léčí

Léčitelé kalízii považují za téměř zázračnou bylinu a světové výzkumy jim dávají za pravdu. Téměř obyčejnou pokojovou rostlinu s neobyčejnými účinky může mít doma každý. Chcete ji vyzkoušet?

23.  7.  2017 |
Jak si vybudovat miniskalku a minijezírko na balkóně

Jak si vybudovat miniskalku a minijezírko na …

Ne každý má zahradu, kde lze relaxovat u šplouchajícího jezírka a obdivovat krásu květin. I na malém balkoně, střešní zahradě či terase si takový luxus můžete dopřát.

16.  7.  2017 |
Pěstování rajčat pro začátečníky: Jak se vyhnout plísni a mít bohatou úrodu

Pěstování rajčat pro začátečníky: Jak se vyhn…

Už jste sklidili první vlastní rajčátka a pravý vrchol sezóny je před vámi? Co udělat pro to, aby vám je nezničily choroby a jak pak bohatou úrodu zpracovat.

21.  7.  2017 |
O úrodě malin rozhoduje řez ve správný čas

O úrodě malin rozhoduje řez ve správný čas

Nádherně voní a ještě lépe chutnají. Kam je zasadit, kdy sklízet a řezat, bývá pro zahrádkáře mnohdy neřešitelným rébusem. Pár rad vám pomůže hádanku rozluštit.

18.  7.  2017 |
Poslední šance pro fazole aneb Co v létě ještě zasadit

Poslední šance pro fazole aneb Co v létě ješt…

S příchodem léta jsme se v zahrádkách přehoupli do druhé poloviny vegetace. Správný zahrádkář však nenechá ležet ladem ani kousek půdy a věnuje se založení druhé úrody na těch plochách, kde dozrála první.

11.  7.  2017 |