vytisknout velikost písma Tip na výlet: Botanická zahrada v Teplicích

Srpnový čas využijte pro odpočinek. Na polehávání u vody není to pravé počasí, ale na výlety je jako stvořené. Podívat se do nově otevřené botanické zahrady v Teplicích určitě stojí za to.

Lázeňské město

Teplice jsou známé lázně, v nichž se léčí hlavně nemoci pohybového ústrojí už více jak sto padesát let. Procházka klidnými a upravenými parky a pohled na obnovené lázeňské pavilony potěší. Najdete tu Zámecké náměstí se zámkem a přilehlým, rozlehlým parkem s jezírky, velkým rybníkem s fontánou, se zahradní restaurací a dokonce i opičím pavilonem s paviány pro radost dětí. Po parkových cestách se výborně jezdí (a je to povoleno) na kolečkových bruslích.

Klepněte pro větší obrázek
Výlet si naplánujte na celý den, nebude se vám totiž chtít odjet

Jdeme do botanické zahrady

Pokud přijedete do Teplic autem, je lepší zaparkovat na některém městském parkovišti v lázeňské čtvrti Šanov. Přímo u botanické zahrady je jen malé parkoviště, které bývá dost často plné.

Pěšky se dostanete například od Hadích lázní až k botanické zahradě za necelých deset minut, nemusíte se ani ptát na cestu – všude jsou orientační a směrové tabule, takže do ulice Josefa Suka se dostanete hladce. Na jejím konci je vstupní brána do botanické zahrady.

Klepněte pro větší obrázek
Návštěva botanické zahrady bude zážitkem pro rodiče i děti

O sto let zpátky

Lázeňské město mělo vždycky hodně přenosné zeleně, která se na sezonu stěhovala k promenádám a hudebním pavilonům, nebo se vzrostlé palmy umisťovaly do vstupních prostor lázeňských domů. Proto bylo třeba mít slušně fungující městské zahradnictví se skleníky na zimování rostlin.

Původní skleníky (z počátku dvacátého století) prošly v sedmdesátých letech minulého století rekonstrukcí a tehdejší majitel, kterým byly Technické služby, zde zbudoval a otevřel botanickou zahradu pro veřejnost.

Změna je život

Před několika lety zanikly Technické služby, naštěstí nezanikla botanická zahrada. Tu před pěti lety převzalo statutární město Teplice, a tak se stalo jejím majitelem. S ním přišly další změny, které (jak sami uvidíte) zahradě prospěly po všech stránkách.

V roce dva tisíce dva se opravila vstupní část a správní budova, pořídilo se nové technické vybavení (počítač a internet do té doby zahradu míjel), místo jediného sociálního zařízení se vybudovalo bezbariérové WC pro pány, dámy i děti.

Klepněte pro větší obrázek
Botanická zahrada se naštěstí udržela a rozvinula do krásy

Velké rozhodnutí

V té době bylo rozhodnuto přebudovat botanickou zahradu na úroveň odpovídající lázeňskému městu a současným požadavkům. Opravovaly se cesty, budovaly suché zídky, vysadilo se víc jak čtyři sta padesát nových druhů trvalek a letniček. Proběhla výsadba magnólií a dřínů v parkové části botanické zahrady. Nejdůležitějším rozhodnutím bylo ale zbudování nových, výstavních a zásobních skleníků.

Stěhování

Kdo z nás před zimou uklízí svoje letněné rostliny domů, ví, jaká je to práce všechno přestěhovat. Přemístit přes tři tisíce rostlin, některých víc jak stoletých, před tím opravdu klobouk dolů. Přípravné práce trvaly víc jak dva roky – zvlášť vzrostlé palmy a stromy se musely připravit na stěhování úpravou kořenových balů.

Klepněte pro větší obrázek
Změnami prošlo i okolí zahrady

Mezitím byly postaveny moderní zásobní skleníky na ploše sedmnáct set padesát metrů čtverečních, jež po dobu výstavby nových, výstavních skleníků sloužily po dva roky jako dočasný domov všem rostlinám. V roce dva tisíce čtyři pak začalo stěhování ze starých skleníků do zásobních, ke slovu přišla i těžká technika při stěhování největších exemplářů.

Nový výstavní skleník

Vůbec se nepodobá těm starým – konstrukce je z tenkostěnných trubek (a přesto váží kolem devadesáti čtyř tun), k „zasklení“ je použito pásů Makrolonu Multi o síle dvacet milimetrů. Místo starých, hranatých skleníků uvidíte krásnou klenutou stavbu, na kterou jsou všichni právem hrdi, navíc je to jeden z největších skleníků u nás.

Klepněte pro větší obrázek
Teplický skleník je právem chloubou města

Plochu zabírá úctyhodnou – dva tisíce čtyři sta metrů čtverečních, výška stavby patnáct metrů, zapuštěna do země je v hloubce jednoho metru. Moderní je systém větrání, cirkulace vzduchu automatická, vše naprogramováno a řízeno počítačem.

Prosím, vstupte

Po dvou letech od uzavření se všechno rostlinstvo stěhovalo do nového. Personál zahrady zaslouží jedničku – ztráty na rostlinách se při takovýchto akcích počítají kolem dvaceti procent, Tepličtí přišli jen asi o patnáct jedinců! Letos na jaře byly skleníky zpřístupněny veřejnosti, takže celá náročná akce trvala opravdu jen plánované dva roky.

Ve vstupní hale vás uvítá patron zahrady – plastika mayského boha Yum Kaax (čti jum káš), ochránce planě rostoucích rostlin a lovné zvěře. Najdete tu šatnu s obsluhou, kde si můžete zdarma odložit svršky a musíte odložit tašky (opatření proti nenechavcům). Fotoaparát nebo kameru můžete použít podle libosti a zdarma.

Xerický skleník

Je prvním v řadě, měří třicet devět metrů na osmnáct, při výšce sedm metrů. Jsou v něm soustředěny suchomilné rostliny a společenstva mexické polopouště, hor Jižní Ameriky, jižní Afriky a suchého jihu Madagaskaru nebo Galapág. Nejde jen o sbírku kaktusů, jsou tu také sukulenty i jiné suchomilné rostliny.

Klepněte pro větší obrázek
Člověk se rázem cítí jako na druhém konci země

Tropický skleník

Je nejkratší, třicet šest metrů, šířku má třicet a výšku přes patnáct metrů v nejvyšším bodu. Najdete tu floru Tichomoří, Austrálie, jihovýchodní Asie, Jižní Ameriky, severního Madagaskaru a tropické Afriky. Milovníci luštění křížovek tu na vlastní oči možná poprvé na „křížovkářském“ záhonu uvidí, jak vypadá koka, anona, balsa nebo abaka, rostliny, které znají jen podle názvu.

Vaši pozornost upoutají různobarevné ibišky, hybridy balzamínek, vitrína s orchidejemi a dětem se budou určitě líbit akvária – je jich tu šest, jedno africké, tři americká a dvě asijská. Vás zvláštní „ryby“ lezci a sladkovodní rejnoci upoutají také, a společně se pak podívejte do „studny“ na krásné vodní želvy (jmenují se nádherné, a opravdu takové jsou).

Subtropy

Tento skleník je dlouhý padesát čtyři metry, jen devět metrů široký a vysoký přes sedm metrů. Je tu flora Nového Zélandu, Andy od Mexika po Ohňovou zemi, rostliny hor jižní Afriky nebo Austrálie. Zvláštností je hned za vstupními dveřmi vybudovaná expozice krajiny Teplicka před dvaceti miliony lety.

Klepněte pro větší obrázek
Téměř prehistorický prales

Dokumentuje druhy rostlin, z nichž tady vznikalo hnědé uhlí. Pochopitelně že původní druhy už dávno neexistují, ale byly nahrazeny dnešními menšími příbuznými (zelkova, tisovec, pajehličník a podobně).

Další a další zajímavosti…

Nejstarším obyvatelem botanické zahrady je v subtropickém skleníku víc jak stoletý Podocarpus, který přežil všechno stěhování v pohodě a ve zdraví. Jsou tu letité kaktusy věnované místními kaktusáři, vitrína s masožravkami, botanické rododendrony, podražec v květu rostoucí až do nejvyššího bodu skleníku.

Klepněte pro větší obrázek
Při detailní prohlídce podražce dávejte pozor, ať nezakopnete

Je na co se dívat, a pokud máte menší děti, které by to přestalo bavit, nezoufejte, venku je pro ně připraven dětský koutek, kde jeden z rodičů bude hlídat a druhý ho vystřídá, až si všechno v klidu prohlédne. Pak si všichni můžete dát zmrzlinu v místní malé cukrárně hned za pokladnou.

Nohy ještě nebolí

Po prohlídce skleníků na vás čekají ještě venkovní expozice trvalek, jezírko s lotosy, nově upravované výsadby jehličin, prostě spousta dalších pěkných chvil. Odpočinout si můžete pod ozeleněnou pergolou s řadou laviček a výhledem na celý areál botanické zahrady.

Klepněte pro větší obrázek
Pro uťapkané nožky je posezení v pergole požitkem

Kdy a za kolik

Botanická zahrada je otevřena kromě pondělí denně, v době od března do září od devíti do osmnácti hodin. V období od října do konce února od devíti do sedmnácti hodin, za vstup zaplatíte padesát korun pro dospělou osobu. Senioři nad šedesát let a děti do čtrnácti let platí polovinu (děti do šesti let zdarma), právě tak jako studenti a invalidní návštěvníci.

Můžete si koupit jednorázovou permanentku za sto korun, pro dvě dospělé osoby a více dětí, určitě se vyplatí. Pokud máte pejska, pak jedině na vodítku a nebrat ho do skleníků. „Příruční“ psík, co se vejde to tašky, nebo ho ponesete celou dobu v náručí, do skleníků může (nepouštět na zem!).

Klepněte pro větší obrázek
Jezírko obklopené vegetací může být inspirací i pro vaši zahradu

Návštěvu Teplic a jejich botanické zahrady neodkládejte, určitě se sem budete chtít vrátit a nejen to: nestačili jste zajít na hvězdárnu (kousek od botanické zahrady), ani vylézt na kopec Doubravku se zámečkem a krásným výhledem na Krušné hory. Nebo možná budete chtít spočítat všechny fontány v parcích, je jich tu nemálo a všechny jsou nové a zajímavé. Takže program na další výlety je určitě zaručen.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |